Většina lidí vnímá právnickou profesi jako nudnou činnost svázanou jazykem zákonů a paragrafů. Skupina doktorandů z katedry právní teorie se proto rozhodla, že tento pohled změní a vyhlásila soutěž o nejlepší právnickou povídku.
Povídka je ale jen krycí název. Ve skutečnosti byli na vyhlášení začátkem února oceněni autoři hned tří různých žánrů. „Soutěžilo se o nejlepší povídku, báseň a fejeton s právní tematikou,“ doplňuje Monika Stachoňová, moderátorka vyhlášení, které se konalo v kavárně Skleněná louka. Dodává, že do soutěže se přihlásilo více než 40 autorů s 61 soutěžními texty.
Právo nejsou podle Stachoňové zdaleka jen složité definice a paragrafy, je v něm i něco z umění. Ostatně na právnické fakultě působí spousta lidí, kteří se věnují kreativní činnosti, jako je výtvarné umění nebo literatura. „I slavní spisovatelé jako Franz Kafka, Lev Nikolajevič Tolstoj nebo z našich třeba Karel Hynek Mácha byli právníci či alespoň práva studovali,“ říká hlavní organizátor akce Martin Hapla a dodává, že cílem soutěže nebylo jen umožnit studentům práv a právníkům se literárně vyjádřit, ale i přiblížit svůj svět ostatním.
Vítěze v jednotlivých kategoriích vybrala porota, v níž se nacházeli odborníci na právo i umění. Zasedla v ní právnička a spisovatelka Blanka Čechová, zpívající právník Ivo Jahelka nebo profesor Miloš Večeřa.
Cenu za nejlepší právnickou báseň nakonec získal nejstarší z účastníků, soudce v důchodu Bohumír Vidura, který po opuštění profese začal psát básně, v nichž čerpá ze svých životních zkušeností. Cena za nejlepší fejeton připadla absolventovi ekonomicko-správní fakulty Marku Tesařovi a za nejlepší povídku byl oceněn student právnické fakulty Martin Mezenský.
Na místě ve spolupráci se svoji kolegyní přečetl netradičně pojatou povídku 42 minut, odehrávající se paralelně ve dvou realitách. Mrazivým způsobem vykreslil útrapy dívky, jejíž rodiče zemřeli při dopravní nehodě. Hlavní hrdinka se poté postupně dostává do kolotoče řízení podle dědického práva. Vše je o to horší, že jeden z jejích rodičů není vlastní a její sourozenci mají každý také alespoň jednoho jiného rodiče. „Soutěž mě donutila tenhle nápad, který jsem dostal v předmětu občanské právo, zhmotnit a dovést do ucelené podoby,“ hodnotí akci Mezenský.
Atmosféru mezi diváky naladil na pozitivnější notu vítěz kategorie fejetonu Marek Tesař, který humorně popsal chyby brněnského dopravního značení. Je segway vozidlo nebo chodec? Podle klasifikace vozidla není ani autem, ani kolem, bude tedy zřejmě chodcem. Může tímpádem vjet na Špilberk? „Jezdí ale vůbec někdo v Brně na segwayi?“ ptá se Tesař.
Vítěz básnické kategorie Bohumír Vidura vrátil náladu zpět k lehce pochmurnějším tónům se svou básní Svědomí svědků. Z účastníků soutěže jako poslední vystoupil Radek Černoch, který sice nic nevyhrál, ale jako jediný odevzdal svůj poetický text v latině. A protože vysvětlivky v poznámce pod čarou dalece přesáhly délku básně o osmi řádcích, požádali jej organizátoři o zasvěcení do tajů latinské poezie. Jeho text byl přebásněním fragmentu Gaiovy učebnice římského práva.
Na závěr ještě předvedli své umění porotci. Blanka Čechová přečetla dvě povídky situované do prostředí Balkánu a Ivo Jahelka zazpíval tři známé písně ze svého repertoáru včetně příběhu, proč není dobré usnout v rakvi v náklaďáku...
