Jestli o někom můžeme tvrdit, že mu v žilách místo krve koluje hudba, pak je to Tibor Vocásek. Hudba definuje téměř všechno, co student druhého ročníku žurnalistiky a politologie na fakultě sociálních studií dělá. Jejím prostřednictvím Tibor umně propojuje svůj koníček se svým studijním oborem.
Tiborův týden začíná aktivně, a to během na tramvaj. „Bydlím až v Líšni a věčně nestíhám. Dobíhám přes pole na zastávku, protože se jinak nezvládám hýbat. Je to vlastně moje jediná fyzická aktivita. Ale i když vycházím 45 minut před začátkem hodiny, už vím, že přijdu pozdě. Do školy se většinou dostanu tak pět minut po začátku výuky,“ směje se Tibor.
Jeho dopoledne a část odpoledne se nese ve znamení výuky. „Jsem konzervativní a zásadový, chodím i na přednášky, kde není nutná účast. Jednou jsem si to studium vybral a zajímá mě to, tak mi přijde hloupé tam nechodit, navíc když kontaktních hodin je už tak málo,“ vysvětluje vysokoškolák svůj přístup ke studiu.
Kromě školy mu nejvíc času zabírá studentské Radio R, kde vede dva rozhlasové pořady a zároveň pracuje jako dramaturg. „Připravuju playlist do některých pořadů, musím sledovat, co se v hudbě děje. Rád se dívám kolem sebe a snažím se orientovat v našem sociokulturním prostoru, nebýt monotematický a udržovat si široký rozhled nejen v hudbě,“ vysvětluje zapáleně náplň své práce v největším nezávislém studentském médiu v Česku.
Každé pondělí odpoledne se od pěti hodin účastní pravidelných porad rádia, kde s kolegy probírají aktuální záležitosti spojené s jeho chodem.
„V rádiu jsem získal hodně kamarádů, s lidmi vás nejvíc sblíží, když řeší společné problémy. Systém výuky na vysoké škole je trochu anonymní, člověk se s lidmi nepotkává příliš pravidelně, ale díky rádiu jsem si vytvořil těsné vazby. Večer po poradách většinou ještě chodíme na pivo,“ doplňuje Tibor.
Taky úterky má Tibor nabité. Jednou za dva týdny mívá školu od 13 až do 21 hodin. Dopoledne se ještě stihne naučit na průběžné testy z politologie nebo pracovat na seminární práci a pak už má výuku na katedře politologie a později odpoledne ho čeká praktický předmět na žurnalistice Rádio Stisk. Studenti v něm simulují redakční prostředí a zkoušejí si práci spojenou s provozem skutečné zpravodajské online rozhlasové stanice.
Ve škole od rána do večera
Protože Tibor bydlí daleko od školy, na své alma mater tráví i veškerý volný čas mezi výukou a dalšími aktivitami. „Otočení domů se nevyplácí, ráno vyjedu s batohem, kde mám všechno na celý den, a vracím se až večer. Poprvé v životě mi škola a další aktivity neumožňují se nudit,“ pochvaluje si své vysoké tempo.
Denní režim mu komplikuje i fakt, že trpí fenylketonurií, kvůli které musí dodržovat speciální dietu. „Moje tělo není schopné zpracovat bílkoviny. Nemůžu jíst běžné pečivo, maso ani těstoviny. Jím hodně ovoce a zeleniny, v menzách si dávám jen přílohy. Kupuju si speciálně připravené potraviny, ale jsem líný si je doma předem připravit. Zajet si domů najíst se, se mi nevyplácí, a tak to dopadá tak, že si s sebou ráno sbalím jen samotný chleba,“ směje se Tibor.
Večer od šesti do devíti hodin ještě navštěvuje lekce sboru na filozofické fakultě. „Ne že bych byl nějaký zpěvák, ale snažím se pracovat se svým hlasem kvůli rozhlasu. Na některých kolezích, kteří navštěvují soubor už léta, je to znát. Po lekci zpěvu jedu rovnou domů, to už jsem úplně mrtvý,“ směje se Tibor.
Dvakrát týdně moderátorem
Středeční výuku student začne klasicky místo v 9:45 až v 9:50. V poledne pak Tibor běží opět do Radia R, kde už druhým rokem se svou kolegyní Terezou vysílají pořad o hudbě a kultuře s názvem Téčka.
„Zaměřujeme se na československou hudební scénu, probíráme současnou tvorbu a zveme si interprety, kteří dělají kvalitní muziku. Je to taková laboratoř, máme prostor zkoušet si věci tak jako nikde jinde. Hudebníci u nás mají spoustu nesestříhaného prostoru, na což například Tata Bojs rádi vzpomínají,“ pochvaluje si Tibor s úsměvem na rtech.
Po odvysílání dvouhodinového pořadu musí ještě připravit postprodukci. „Je to práce tak na hodinu. Odvysílaný materiál musím sestříhat, poupravit a nasdílet.“
Přímo ze studia pak student přeběhne o několik místností vedle na katedru mediálních studií a žurnalistiky, kde se v předmětu nazvaném PR učí o tom, jak fungují vztahy s veřejností. A co dělá Tibor večer? Věnuje se svému největšímu koníčku. Pokud je v některém z brněnských klubů zrovna zajímavý koncert, určitě tam najdete i jeho.
Ve čtvrtek ráno si Tibor po koncertě moc nepřispí, protože v 9:45 (tedy v 9:50) ho opět čeká výuka. Ve 13 hodin však už má padla a věnuje se restům, na které přes týden neměl čas. Většinou připravuje příspěvky do Rádia Stisk. „Je to časově hodně náročné, učíme se stříhat zvuky a třeba příprava dvouminutové reportáže trvá až pět hodin. Člověk musí věnovat pozornost spoustě věcí, které dává dohromady, aby to navazovalo,“ vysvětluje student.
Ve čtvrtek večer od osmi hodin mívá jedenkrát do měsíce rádiový pořad Revolver, kde představuje novou hudbu. Hodinu pouští posluchačům novou dramaturgii a informuje je o kapelách, jejichž písničky právě hraje. Zasazuje tak hudbu do širšího kontextu.
V pátek si Tibor užívá zaslouženého volna. Jednou za tři týdny jezdí domů do Přerova navštívit svou matku a kamarády.
„Doma trávím čas co nejintenzivněji. Svou rodinu mám moc rád, ale nemám na ně tolik času, kolik bych chtěl. Snažím se proto splnit si všechny povinnosti do školy ještě v týdnu a doma se už neučím. Rodiče jsou rozvedení, a tak je časově náročné oba navštěvovat,“ říká s povzdechem student.
Pokud zrovna zůstává na víkend v Brně, rád si zajde na nejrůznější workshopy, přednášky či jiné události související jak jinak než s jeho zamilovanou hudbou.
