Z Řecka se postupně vracejí studenti medicíny z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, kteří v uprchlickém táboře v Aténách ošetřují migranty. Zpátky jsou už tři z pěti čtyřčlenných skupinek, které tam vždy na týden až čtrnáct dní spolu s humanitární pomocí vysílá Diecézní charita Brno. Ta s Masarykovou univerzitou v červnu podepsala memorandum o spolupráci, výjezd studentů medicíny do Atén je jejich první společnou akcí.
Jejich pracoviště se nacházelo v bývalém olympijském areálu Hellinikon, kde uprchlíci pobývají v opuštěných letištních halách nebo přespávají ve stanech. V současné době se tam žije okolo třinácti až patnácti set uprchlíků.
Jednotlivé národnosti jsou v táborech z bezpečnostních důvodů oddělené, a na studenty z první vyslané skupiny tak vyšla práce v části, kde byli umístění uprchlíci z Afghánistánu. Jejich pracovní podmínky byly opravdu polní.
„V provizorní nemocnici nebylo skoro žádné vybavení, takže jsme nemohli provádět odběry krve a další potřebná vyšetření. Taky nám chyběly určité skupiny léčiv – například oční kapky nebo různé masti a krémy na dermatologické potíže,“ popisuje třiadvacetiletá studentka Martina Žižlavská, která byla součástí první skupiny.
Komunikace přes tlumočníka
Spolu s ní do Řecka zamířil i student zdravotnického záchranářství Dominik Šašinka. „Velkým problémem byla především komunikace s pacienty. Málokdo uměl anglicky a bez překladatele jsme se neobešli,“ dodává student.
To byl problém především ve chvíli, když bylo potřeba, aby se ženy odhalily – vyšetřit se totiž nechaly jenom lékařkami, takže všichni muži včetně překladatele museli odejít.
Studenti se potkávali s nejrůznějšími problémy, s horečkami, bronchitidami, zápalem plic, neštovicemi, potničkami a dalšími dermatologickými problémy.
„Bohužel na místě nebyla dostupná žádná stomatologická péče, takže k nám lidé chodili s obrovskými bolestmi, měli rozsáhlé zubní kazy a otevřené kanálky. Už na první pohled se dalo na pacientovi odhadnout, že příčinou jsou zuby. Nemohli jsme jim ale nijak pomoci, jen jim dát léky na utišení bolesti. I samotní Řekové totiž mají problém se zubaři, je to drahá péče,“ vysvětluje Žižlavská.
Každá skupinka na místě pobývá dva týdny, vyjma té první, ta na místě byla jenom týden. Studenti se v práci střídají s místními lékaři a pracují v pětihodinových směnách, za den ošetří okolo třiceti pacientů.
„Medici si na místě počínají velmi aktivně. Přestože jsou to ještě studenti, jejich pomoc nikterak nezaostává za péči lékařů, pod jejichž dohledem pracují,“ oceňuje studenty mluvčí charity Diana Tuyet-Lan Kosinová.
Zkušenost k nezaplacení
O možnost získat praxi v uprchlickém táboře byl mezi studenty velký zájem, přihlásilo se přes šedesát dobrovolníků. „Je to pro nás obrovská zkušenost, i když je to psychicky náročné, protože člověk vidí v táboře spoustu utrpení. Uprchlickou krizi se nesnažíme nikterak posuzovat, jako lékaři pomáháme všem bez rozdílu,“ říká Žižlavská.
Balkánská cesta byla uzavřena před pěti měsíci a v Řecku uvízlo asi sto tisíc lidí, jejichž budoucnost je nejistá. „Není řešením předstírat, že se nás to netýká. Je to naše společná celoevropská odpovědnost. Pomoc v zemi, která se sama potýká s ekonomickou krizí a kde se nyní kulminuje uprchlická vlna, považujeme za smysluplnou,“ říká ředitel Diecézní charity Brno Oldřich Haičman.
„Veškeré prostředky spojené s touto pomocí získáváme výhradně od dárců a mimořádně od samosprávy jako například od Jihomoravského kraje. Naše aktivity budou tedy pokračovat do doby, než vyčerpáme finanční dary. Projev solidarity od dárců je proto zcela klíčový a budeme rádi, když přispějí na naše konto humanitární pomoci 4211020050/6800,“ doplňuje ředitel.
Na stipendia, která studentům umožňují hradit aspoň část nákladů spojených s dobrovolnými humanitárními aktivitami, je také možné přispět prostřednictvím univerzitního portálu darujmuni.cz.
