Před pěti lety vstoupila skupina studentů Masarykovy univerzity do českého veřejného prostoru s nápadem ověřovat výroky politiků v televizním vysílání. Nápad se ujal, a ačkoliv některé studentské projekty nemívají dlouhé trvání, Demagog žije úspěšně dodnes. A plánuje se ještě rozrůstat.
„Chtěli bychom doplnit úkol televizních moderátorů, oponovat politikům, upozorňovat veřejnost na manipulativní zacházení s fakty a případně doplňovat souvislosti diskutovaných témat,“ shrnovali na začátku svoje cíle studenti.
Demagog.cz vznikl na jaře roku 2012 a přímo navázal na slovenskou verzi projektu. Ten se zrodil jako první pod rukama Slováků Mateje Hrušky a Ondreje Luntera, kteří tehdy chodili na Fakultu sociálních studií MU a po úspěšném rozjezdu doma stvořili i českou sestřičku.
Od začátku ji spoluformoval také Jan Tvrdoň, který se z pozice stážisty a ověřovatele výroků politiků vypracoval až v dnešního vedoucího projektu. „Do Demagogu jsem vstoupil hned na začátku, osobně jsem znal dva ze tří zakladatelů. Obecně jsem v té době měl velký zájem o veřejné dění a Demagog mi přišel jako možnost uplatnit solidní přehled pro zajímavou věc,“ shrnuje Tvrdoň pohnutky, které spojují asi všechny zájemce o práci na ověřování výroků.
Demagog je pro zajištění nezávislosti financován z více zdrojů, zejména z různých grantů a od individuální dárců. Každodenní činnost zajišťují především stážisté. Aktuálně je jich 16 a k tomu patří pět lidí ve vedení projektu. Kontroloři výroků mají náročnou práci. Systém, jakým český Demagog pracuje, je ve srovnání s ostatními obdobnými subjekty jinde ve světě jedním z nejnáročnějších.
„Ověřovatele to musí bavit a dávat jim to smysl, jinak by nevydrželi ani dva měsíce. Nezdá se to, ale když je nějaká výživnější debata, která má třeba 50 výroků, je to náročné. Ono to neznamená jen vyhledat informace, ale taky výrok pochopit, interpretovat ho a pak teprve dohledat informace a vytvořit z toho smysluplnou minianalýzu. Někdy to trvá deset minut, někdy i čtyři hodiny,“ naznačuje Zdeněk Jirsa, projektový manažer Demagogu, co obnáší proces, ve kterém se navíc ověřuje hned ve třech stupních.
Slovo lež se v Demagogu nepoužívá
Na webu projektu je dnes možné vidět i podrobnější statistiky shrnující pětiletou práci. Třeba to, že analytici prozkoumali skoro 7500 výroků z úst téměř 350 politiků nebo veřejně činných osobností. Nejdřív sledovali výhradně debatu Otázky Václava Moravce, později ale přešli na hybridní model, v němž vybírají diskuse, o nichž si myslí, že jejich téma je pro diváky nejzajímavější. Všechno pořád z toho důvodu, aby ulehčovali lidem přístup k politice.
Také proto nepoužívají v hodnocení označení lež, ale nepravda. Jak Jirsa říká, ověřovat se totiž dají fakta, ale ne to, zda dotyčný řekl nepravdu úmyslně, a je to tedy lež, nebo odpověď neznal, nebo mu někdo jen dodal špatné podklady. Stejně jako u jiných takzvaně factcheckových projektů zažil i český Demagog éru největší slávy při nejsledovanějších volbách, v tuzemském případě tedy při první přímé volbě prezidenta, kdy jeho analýzy citovala řada médií.
Ověřování pro Facebook?
Tvůrci projektu by se teď rádi posunuli dál. Naznačují, že prochází jakýmsi transformačním obdobím. Formalizovali svoje fungování a velké plány mají směrem ke středním školám. Spolu s kolegy ze Slovenska, Polska a Ukrajiny by rádi spustili workshopy pro středoškoláky zaměřené na ověřování informací. Kromě toho jim nahrávají také aktivity velkých technologických firem, jako jsou Facebook nebo Google.
Facebook už dokonce začal s projektem, díky němuž bude v jeho síti možné označovat lživé zprávy. V USA na tom firma spolupracuje s místním factcheckovým projektem, totéž se chystá i v Německu. „Protože jsme členy mezinárodní organizace, která takové aktivity sdružuje po celém světě, a řídíme se jejím etickým kodexem, jsme teoreticky první, koho by společnost mohla oslovit pro spolupráci v Česku,“ naznačuje Jirsa, kam by mohl další vývoj Demagogu směřovat.
