Při procházkách a přesunech po brněnských ulicích nejspíš většina lidí ani netuší, že se jim hluboko pod nohama rozprostírá ještě jakési druhé Brno. Podzemní prostory se nachází skoro na každém kroku a nejde přitom zdaleka jen o ty veřejně přístupné v srdci města. Konec léta je ideálním časem k prozkoumání toho, co podzemní Brno skrývá.
Středověké sklepy a kostnice
V centru města se nachází pět samostatných podzemních prostor, kam se lze podívat v rámci veřejných prohlídek skoro kdykoliv. Nepočítáme-li hrobku Kapucínů na Kapucínském náměstí, která je přístupná již dlouhá léta, byl jako první v roce 2007 otevřen Mincmistrovský sklep, který se nachází pod Dominikánským náměstím a který dřív nejspíš stával pod domem mincmistra Bruna.
Později k němu byly připojeny zrekonstruované prostory pod Novou radnicí a podívat se do jeho útrob můžete každý den kromě úterý, vstupné je 80 korun, pro studenty 40.
Dalším dnes již poměrně známým podzemním komplexem je labyrint pod Zelným trhem, tedy přesněji řečeno jedna jeho část, kterou provádějí průvodci Turistického informačního centra. Prohlídky jsou o prázdninách každou půlhodinu a o víkendech vás navíc provedou průvodkyně v dobových středověkých kostýmech.
Druhá část není součástí prohlídkového kruhu, ale můžete si ji pronajmout na soukromou akci. Původně se jednalo o samostatné sklepy pod jednotlivými domy na náměstí, teprve po rekonstrukci před necelými deseti lety byly propojeny do jednoho celku.
Třetici ryze historických podzemních prostor, kam můžete bez obav vyrazit, uzavírá kostnice u svatého Jakuba. Byla veřejnosti otevřena teprve v roce 2012 a krypta obsahuje ostatky až padesáti tisíc nebožtíků, kteří ve středověku zemřeli nejčastěji na mor či choleru.
„Vedle kostela byl hřbitov, který ale časem přestal kapacitně stačit, proto byly ostatky vždy zhruba po deseti letech vyjmuty a přesunuty do kostnice, aby hrob mohl obsadit nový nebožtík,“ vysvětlují historici na webu TIC. Vstupné sem stojí 140, respektive 70 korun.
Socialistický kryt a kolektory
Z trochu jiného soudku je kryt 10-Z pod Špilberkem, který spravuje obecně prospěšná společnost Americký fond a kam se lze podívat ve vybraných dnech a časech. Kryt vznikl za druhé světové války jako nacistický úkryt před bombardováním spojenců, dobudován byl ale až za socialismu, kdy měl sloužit jako úkryt pro vrcholné představitele města. Rozsáhlý kryt je přístupný z Husovy ulice, prohlídku si lze objednat na webu.
Pětici veřejně přístupných podzemních prostor uzavírají sekundární brněnské kolektory, tedy útroby klíčových sítí města, kam se lze rovněž dostat na prohlídku. Velký okruh vás provede více než kilometr dlouhou trasou zhruba osm metrů pod povrchem města s výkladem. Prohlídky se pravidelně konají každé úterý a první sobotu v měsíci.
Ty ještě důležitější sítě, primární kolektory, ale veřejnosti přístupné nejsou a prý jsou ukryty až čtyřicet metrů pod zemí.
Dobrodružné Druhé Brno
Kromě dobře známého podzemí je ovšem téměř všude v Brně spousta dalších podzemních prostor, do kterých na prohlídku jít nelze. Do spousty z nich ale lze nahlédnout a stačí k tomu jen trocha pozornosti a touha po dobrodružství. Veškeré brněnské podzemí systematicky na webu Druhé Brno mapuje student Masarykovy univerzity Jiří Kalina.
„Nejzajímavější součástí brněnského podzemí jsou historická sklepení pod středověkým městem, třeba podzemí pod Římským náměstím nebo gotické sklepy pod Jezuitskou ulicí. Ty jsou ale přístupné jen speciálně označenými poklopy, kterých si člověk na ulici musí všimnout,“ prozrazuje Kalina.
Protože řada podzemních prostor ve vlastnictví města Brna prošla v posledních patnácti letech nákladnou a citlivou sanací pod vedením architekta Aleše Svobody, jsou dnes sklepy v téměř původním stavu. Pro ty, kteří zrovna neplánují vydat se hledat poklop třeba do sklepů pod Kapucínským náměstím, jsou na webu Druhé Brno fotografie téměř ze všech brněnských lokací.
Slavná tramvajová štola
Ve veřejném povědomí přeci jen existují informace o existenci několika dalších podzemních míst, většinou ale nejsou známé jejich přesné lokace. Třeba o bájné tramvajové štole tak lze na webu najít aspoň fotografické indicie, podobně jako třeba o kasematech pod budovou bývalé Moravské typografie na Moravském náměstí.
Když je řeč o podzemí, nesmí chybět zmínka o Ponávce, skoro legendární řece, která protéká Brnem, částečně skryta pod zemí a částečně po povrchu. Teče několika tunely, z nichž některé se dají projít a jiné i projet na lodi.
Podzemními prostory, které jsou volně přístupné v krajině, jsou pak kryty. Jeden je třeba nad Maloměřickým nádražím, jeho vchody se ukrývají v opuštěné zahradě. „Kryty sloužily původně jako ochrana před nálety zaměstnancům cementárny a přilehlých provozů, protože nádraží v době druhé světové války ještě neexistovalo,“ popisuje student. Na svém webu líčí historii u každého objektu, pokud je dohledatelná.
Začnete-li postupně poznávat podzemní Brno, pravděpodobně po čase skutečně zjistíte, že kromě toho dobře známého, které už snad ani nedokáže ničím překvapit, je tady ještě druhé Brno.
