Vyhnout se stresu a zvládnout třeba zkouškové období s lehkostí si přeje asi každý student. Odborníci z lékařské fakulty teď chtějí zájemcům pomoci s tím, aby byli spokojenější a snížily se u nich příznaky stresu. Připravili proto výzkumný projekt, v němž budou ověřovat, zda lze s využitím sociálních sítí vytvořit seberozvojový program s dlouhodobým efektem.
Studenti ze všech fakult, kteří mají zájem, mohou přijít 17. října v 17:30 do učebny 114 v pavilonu A11 bohunického kampusu na úvodní přednášku.
Studenti, kteří se do něj zapojí, absolvují úvodní přednášku a pak se stanou členy uzavřené facebookové skupiny. Přes messenger jim budou odborníci po dobu osmi týdnů posílat zprávy, které jim budou ukazovat různé meditační metody a také jim budou pomáhat uvědomit si přítomnost, vnímat, co se děje tady a teď. Struktura kurzu je založená na vědeckých důkazech a vychází z osnov lékařských tréninků mindfulness-based stress reduction a mindfulness-based cognitive therapy.
„Vycházíme z toho, že fluktuující mysl, která ztrácí kontakt s přítomným okamžikem, je nespokojená. Naopak soustředění se na to, co se děje tady a teď, je spojené s velkou mírou svobody a se schopností lépe čelit starostem,“ přiblížil základní východiska programu Miroslav Světlák z ústavu psychologie a psychosomatiky.
Odborníci si chtějí ověřit, zda budou sociální sítě v případě takového programu fungovat. „Zprávy od našeho týmu budou chodit nepravidelně a v rozdílném množství, budeme měřit mimo jiné zpoždění mezi tím, kdy zpráva přijde a kdy si ji člověk otevře a přečte. Před zahájením programu také účastníci vyplní dotazníky ukazující míru stresu a všímavosti a o totéž je požádáme po jeho skončení,“ uvedl Světlák.
Předpokládá, že studenti budou po absolvování programu vykazovat méně příznaků chronického stresu, budou spokojenější a budou méně impulzivně reagovat na náhlé negativní emoce.
Program psychologové zopakují i v jarním semestru. „Pokud zjistíme, že funguje a je o něj zájem, chtěli bychom vytvořit mobilní aplikaci, která by lidem pomáhala soustředit se na přítomnost. Později bychom rádi vyvinuli také intervenční programy pro léčbu duševně nemocných lidí, které by lidé mohli využívat například po ukončení ambulantní léčby,“ dodal Světlák.
