Vyzvednutí kosterních pozůstatků bylo náročné, důležité bylo, aby nedošlo k poškození hrobky, jejích základů a izolace. Právě izolace přitom znesnadňovala vyzvednutí jednotlivých ostatků v hrobě pohřbených řeholníků. „Problémem byly tedy spíš technické záležitosti než vlastní odborná stránka vykopávek,“ upřesnil Antonín Zůbek.
Archeologové jsou podle Marka Pešky na výzkumy hřbitovů zvyklí, takže je nezaskočil ani fakt, že v hrobě bylo pochovaných několik augustiniánů nad sebou. „Nejvíc výzkumů hřbitovů jsme udělali v centru Brna, a to včetně těch, které jsou z 18. a 19. století. Třeba ve Vojtově ulici jsme odkryli hroby, kde byly tři až čtyři pohřby nad sebou,“ vysvětlil Marek Peška.
V augustiniánské hrobce bylo problémem to, že v hrobě byli pochováni v cínových rakvích hned dva augustiniáni, přičemž v jedné z nich byly právě Mendelovy ostatky. „Museli jsme proto vymýšlet různé technické pomůcky a postupy tak, aby se nám podařilo vyjmout cínovou rakev s ostatky Mendela v celku. Museli jsme na to být perfektně připraveni, aby se nestalo, že by se rakev rozlomila,“ sdělil ředitel Peška.
Původně se předpokládalo, že nebožtíci budou ležet v hrobce augustiniánů jednoduše nad sebou v rámci půdorysu obdélné hrobové jámy. „V průběhu vykopávek se ale ukázalo, že hrobka je půdorysně mírně posunutá vůči starším pohřbům, proto bylo technicky nejnáročnější vyzvednout rakev se samotným Mendelem. Ta totiž zasahovala pod základy augustiniánské hrobky, což byla největší technická komplikace,“ uvedl Zůbek s tím, že nakonec se archeologové dostali při práci až do hloubky 2,5 metru.
Kvůli bezpečnosti práce se proto několikrát přizpůsobovalo pažení a zajišťovala statika hrobu, přičemž archeologové postupovali podle odborného projektu architektů ze společnosti Archa66. Práci několikrát přerušili, aby po poradě s projektanty zvolili nejlepší postup, jak vyjmout právě rakev s vědcem.
„Bylo to komplikované vyjmout rakev zpod základů hrobky, ale nebylo to neřešitelné. Jen si to vyžádalo nějaký čas navíc,“ vysvětlil Peška skutečnost, že místo plánovaných čtyř dnů trvalo vyzvednutí Mendelových ostatků dva týdny.
Podle Pešky totiž vytahovali rakev z výklenku, zabezpečeného ocelovými jehlami. „Museli jsme ji tedy prakticky celou obkopat i podkopat, protože byla jen na třech nohách. Kovové materiály – zinek, hliník nebo cín, z nichž bývají takové rakve vyrobené, jsou totiž velmi křehké, proto jsme museli vymyslet způsob, jak tu rakev z hrobu dostat, aniž by nám na ni spadla zemina nad ní. Rakev ve výklenku jsme s pomocí dřevěné desky, kterou jsme pod ni zasunuli jako podložku, povytáhli a znovu ji podložili dalšími prkny. Potom jsme ji zpevnili klasickou průhlednou fólií a vytáhli ven,“ popsal Peška s tím, že samotné vytažení rakve s Mendelovými ostatky nakonec trvalo asi čtyři hodiny.
Cínovou rakev poté archeologové po opatrném vyzvednutí z hrobu ještě znovu obalili fólií, aby tak zabránili jejímu rozlomení. „Jde o statické zpevnění rakve, která se v terénu zdá být bytelná a vypadá, že drží dostatečně pohromadě, ale nechtěli jsme podstoupit riziko, že by došlo k jejímu poškození,“ upřesnil Zůbek.
I přes komplikace si však byli archeologové jistí, že pracují v hrobě, kde jsou uloženy ostatky zakladatele genetiky. „Naše jistota vyplývala i z toho, že Mendel tam byl pohřbený v roce 1884 a hrobka augustiniánů byla postavena tuším o rok později v roce 1885, přičemž při výstavbě se posunuly základy hrobky nad vlastní hrobovou jámu Mendela. To je jeden z podpůrných důkazů, že to byl právě on, kdo byl uložen do hrobu jako první a hrobka byla později postavena na hrobovém zásypu,“ doplnil Antonín Zůbek.
Postup prací archeologové pečlivě dokumentovali, aby se situace v hrobové jámě dala do budoucna rekonstruovat. „Hrobku jsme zakreslili, vyfotili, a kromě videozáznamu jsme pořídili i časosběrné video. A kolegové z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity podle fotografií pořizují prostorové 3D modely,“ vypočítal Peška s tím, že kromě něj a Zůbka se na úspěšné akci podíleli i Michal Bučo, Václav Kolařík, Martin Košťál, Vojtěch Nosek a Hynek Zbranek, velice kvalitní práci odvedla také studentka MU Denisa Fojtíková.
