Navštívit město, kde žil a pracoval zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel, je pro světově vědce z oboru genetiky a příbuzných oblastí naprosto zásadní milník. Shodli se na tom nobelisté a další odborníci, kteří přijeli do Brna na mezinárodní genetickou konferenci Mendel Genetics Conference.
Konference, na které se pořadatelsky podílí Masarykova univerzita, je vrcholem oslav dvoustého výročí Mendelova narození. Její přednáškovou část zahájila ve čtvrtek prorektorka MU a genetička Šárka Pospíšilová. Ta popsala výzkum genomu G. J. Mendla, kterým se ona a její výzkumná skupina již téměř rok zabývá.
Mnozí z vědců, kteří se sjeli ze všech koutů světa, aby debatovali klíčové otázky biologie, od vzniku a evoluce života, přes genetiku rostlin a živočichů, až po lékařskou genetiku a uplatnění nových genomických technologií v medicíně či zemědělství, přitom nejsou v Brně poprvé. „Abych řekla pravdu, je to moje třetí návštěva Brna, i když uvnitř opatství jsem nikdy nebyla. Pouť do Brna je pro genetika jako návštěva Mekky! Je to velmi inspirativní,“ prozradila Diana W. Bianchi, ředitelka amerického národního institutu Eunice Kennedy Shriver National pro zdraví dětí a vývoj, který je součástí Národního institutu zdraví.
„Odkaz Gregora Johanna Mendela je tak hluboký, že se v anglickém jazyce dodnes používají termíny odvozené od jeho jména,“ zdůraznil jeden z nobelistů Thomas R. Cech, který získal Nobelovu cenu za chemii v roce 1989. „Je až neuvěřitelné, že Mendel všechny své výzkumy a poznatky udělal sám,“ dodal tento americký biochemik českého původu, který poskytl rozhovor Magazínu M a sám sebe v úvodu své přednášky označil za stoprocentního Čecha a přiznal, že do Brna se vždy rád vrací.
Mnohokrát už Brno navštívil také anglický genetik Sir Paul Nurse, který obdržel v roce 2001 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. „Poprvé jsem přijel do Brna v roce 1981, ještě v době studené války. Jsem genetik a chtěl jsem tehdy vidět místo, kde Mendel učinil své přelomové objevy,“ uvedl Sir Paul Nurse, který si ve svém příspěvku na konferenci položil v kontextu existence života a biologických zákonů otázku „Co je život?". „Všichni se skládáme z biliónů buněk, a to jak kompletně pracují, to je Mendel. Takže to, čím se já zabývám a z čeho vycházím jsou kompletně poznatky, které pochází od Mendela,“ dodal.
Genetici se shodli, že mezi hlavní aktuální otázky a výzvy v oboru patří implementace rychle se vyvíjejících technologií a jejich využití pro zlepšení lidského zdraví. „Samotným poskytovatelům zdravotní péče se stále nedostává dostatečného formálního vzdělání v principech lékařské genetiky, takže si nemusí být dobře vědomi například možností ale i omezení sekvenace DNA,“ upozornila Bianchi. S rozvojem technologie genetického sekvenování a manipulace s DNA pak podle ní přibývá etických otázek, jak a kdy je používat.
Vědci se zamýšlejí také nad tím, jak by asi Mendel reagoval, kdyby mu věštec řekl, že jednoho dne budou jeho vědečtí nástupci sledovat desítky tisíc znaků, a to v jediném testu trvajícím pouze několik dnů, napříč různými druhy organismů, od virů po člověka, zatímco jemu tehdejší možnosti dovolily porovnávat jen několik znaků současně. „Mendel by byl velmi překvapen, že lze během jednoho dne sekvenovat všech 20 000 genů v lidském genomu a že to umíme přečíst. Jako odborníka na matematiku a fyziku by ho jistě velmi zajímalo propojení matematiky a biologie prostřednictvím výpočetní biologie a analýzy velkých souborů dat,“ dodala Bianchi. Zdůraznila, že Mendelova publikace Experiments in Plant Hybridization byla „jednou ze skutečně velkých objevů západní biologie, která zásadně změnila náš pohled na svět“.
Zatímco Thomas R. Cech a Sir Paul Nurse již své příspěvky na konferenci přednesli, nositelka Nobelovy cenu za chemii z roku 2009 Ada E. Yonath z Weizmann z Institute of Science v Izraeli, dorazila do Brna až dnes. Její přednáška začíná po třetí hodině odpoledne.
Součástí programu konference budou ještě diskusní bloky zaměřené na historii a budoucnost genetiky, nové technologie i etické otázky v lékařské genetice. Organizátory vědecké konference, která je podporovaná organizací UNESCO, jsou Masarykova univerzita, Augustiniánské opatství na Starém Brně, Mendelova univerzita v Brně, Moravské zemské muzeum a Společně, o.p.s.
