„Jsem moc rád, že jsem od MU dostal příležitost přednášet o historických souvislostech, které vedly k tomu, že Rusko je dnes takové, jaké je. V dnešní době je obzvláště potřeba, aby vnější svět včetně Česka, kde lidé bývali spíš pozitivně naklonění Rusku, znali pravdu o tom, proč se Rusko dostalo do takové situace,“ přibližuje ruský historik.
Podle Zubova totiž příčina netkví v tom, že by Rusko ve své podstatě bylo totalitní stát, ani v tom, že by v sobě Rusové měli zakódovaný speciální genotyp barbarství a ukrutnosti nebo ducha Asie, kde mají lidská práva mnohem menší hodnotu, jak někteří tvrdí. Hlavní příčina podle něj spočívá ve špatných rozhodnutích a skutcích předešlých panovníků a vládců, kteří z Ruska a ruské společnosti udělali to, čím je dnes.
Mezi Evropou a Ruskem začala vyrůstat zeď už v 15. století
Příčiny odlišného vývoje Evropy a Ruska podle něj začínají být viditelné už v 15. století, kdy díky renesanci celá Evropa vzkvétala, kdežto Rusko tehdy bylo součástí Byzantského světa. Už v tehdejší době tak začala vznikat zeď mezi renesanční Evropou, navazující na antické řecké a římské ideály vzdělanosti, poznání a svobody, a Byzantskou říší.
Na to se postupně v následujících stoletích začaly nabalovat další okolnosti, například nastolení absolutistické monarchie známé jako samoděržaví i pozdější zavedení ruského impéria. Do života běžných Rusů se tak promítaly četné války, ale i nízká vzdělanost či nevolnictví.
„V průběhu 18. a 19. století byla situace v Rusku naprosto odlišná od té evropské – Rusové neměli žádnou svobodu, ani lidská práva, ani možnost cokoliv vlastnit. Navíc byli velmi nevzdělaní a bez jakéhokoliv morálního porozumění realitě. Za všemi těmito negativními okolnostmi můžeme hledat odpovědi na to, proč je Rusko dodnes tak moc politicky zašifrované,“ vysvětluje historik.
O chybách i liberálních reformách v 18. a 19. století, které ovlivnily vývoj předrevolučního Ruska, mluvil Zubov v prvních dvou přednáškách. Další dvě přednášky se soustředily na charakter ruského totálního státu a „duch nelidskosti“ sovětské společnosti. V posledních dvou listopadových přednáškách bude ruský historik mluvit o neúspěšných reformách Gorbačova a Jelcina a o možnostech, jak skoncovat s autokracií a sjednotit a přeměnit Rusko v moderní civilizaci.
„Tragédie dvacátého století v Rusku neskončily rozpadem Sovětského svazu v roce 1991, ale svým způsobem pokračují dodnes. A i když Rusko posledních 30 let předstíralo, že je normální evropskou zemí, až únorové události letošního roku naplno ukázaly, že se Rusko vyvíjelo naprosto odlišným způsobem než další postkomunistické země, jako jsou Polsko, Česko či Litva nebo Estonsko. Na to, proč je dnešní Rusko takové, jaké je, neexistuje jednoznačná a absolutní odpověď, ale věřím, že mé přednášky přinesou alespoň částečné porozumění,“ říká historik.
