Že i v Brně si milovníci architektury mohou přijít na své, dokazuje nedávno spuštěný projekt Brněnské architektonické stezky. Autoři z Domu umění dali dohromady na čtyři sta objektů a vytvořili devět stezek, které představují funkcionalistickou tvář města. „Jedinečných staveb z období 1918–1945 je tu obrovské množství,“ říká Rostislav Koryčánek, ředitel Domu umění a autor projektu.
Co vás k projektu Brněnské architektonické stezky přivedlo?
Byl to jeden z projektů, se kterým jsem vstupoval do Domu umění. Brno má obrovské množství jedinečných staveb, které vznikly v období první republiky a mezi válkami, ale jedinou stavbou, o které se mluvilo, byla vila Tugendhat. Zároveň mě trápila komplikovaná distribuce informací, které se týkají architektury z tohoto období. Nechali jsme se inspirovat audioguidy, které bývají k dispozici v muzeích, a vytvořili jsme systém, který kombinuje audionahrávky, otevřenou databázi staveb, ale i možnost účastnit se organizovaných prohlídek nebo plánovat vlastní stezky.
Jak jste trasy vybírali?
Několik stezek jsme navrhli podle lokalit, protože každá čtvrť je něčím specifická. Vedle toho jsme se snažili, aby se procházka dala zvládnout během jedné nebo dvou hodin. Můžete si ale na webu sami vyhledat například jméno architekta a naplánovat si vycházku individuálně. Databáze vám také nabídne další zajímavé budovy, které budete mít po cestě.
Plánujete projekt doplnit o další období?
Ano, do budoucna bychom chtěli celý projekt rozšířit až ke vzniku moderního Brna, což spadá až do doby kolem roku 1850. Tedy do období, kdy se v Brně bouraly hradby a měnilo se historické centrum. A potom pokračovat až po současnost. Systém by měl umožnit další doplňování a aktualizaci.
Kdybyste po Brně prováděl turisty, jak by vypadala vaše brněnská architektonická stezka?
Procházku bych začal u hotelu Continental poblíž Moravského náměstí, v místech, kde se narodil jeden ze strůjců moderní architektury Adolf Loos, podél platanové aleje bych pokračoval do restaurantu Avie od Jan Víška a studentským domovům od Bohuslava Fuchse na Botanické, prošel Botanickou a Kotlářskou, kde stojí zajímavé stavby od architektonické dvojice Vilém Kuba a Václav Dvořák. Pak bych je vzal do Lužánek, což je jeden z prvních veřejných parků na českém území, a odtud se dá vystoupat velmi poetickou ulicí Schodovou k vile Tugendhat. Mimořádně architektonicky a urbanisticky zajímavé je také výstaviště, Wiesnerovo krematorium na Ústředním hřbitově nebo Fuchsova pošta. Za zhlédnutí stojí samozřejmě i tradiční památky jako Špilberk nebo Petrov. Do Brna ovšem nepřijíždí obvyklý typ turistů. A když už se tady turista objeví, vždycky bude mít pocit, že je v Brně, nikoliv ve skanzenu nebo v rezervaci, která je určena pro turisty.
A to dělá Brno jiným?
Brno bude vždy ve stínu turistických destinací číslo jedna, jako jsou například Praha nebo Český Krumlov. O to víc je zde ale prostoru pro čilý kulturní ruch, který přitahuje i lidi odjinud. To souvisí také s bohatým kavárenským životem, za posledních pět let zde vzniklo obrovské množství kaváren, a to i mimo širší centrum. To ale ocení i brněnští obyvatelé.
