Vedení Masarykovy univerzity připravilo seznam priorit a cílů, jejichž řešení chce hledat v příštím roce v diskusích s akademickou obcí. Seznam má podobu aktualizace dlouhodobého záměru – dokumentu z roku 2010, jenž formuluje základní strategii MU až do roku 2015.
Podle aktualizace, kterou v říjnu schválil akademický senát, bude univerzita nově více pozornosti věnovat oblasti vzdělávání, humanitním oborům a vypracování koncepce personální politiky.
„V posledních dvou letech univerzita výrazně akcentovala aktivity výzkumné. Zavládl zde onen anglosaský duch publish or perish – publikuj nebo zhyň. Tento důraz na výzkum, podpořený také obrovskými evropskými finančními zdroji, a akcent na publikování výsledků výzkumu poněkud odsunuly do pozadí důraz na kvalitní výuku,“ vysvětluje prorektor pro akademické záležitosti Ladislav Rabušic.
Univerzita si v této oblasti pro příští rok stanovila tři cíle. Jednak začít pracovat na vytvoření vnitřní normy, která by upravovala podmínky fungování studijních oborů a programů, a pak také připravit revizi nástrojů pro získávání zpětné vazby od studentů. V plánu je též vytvořit systém předcházení studijní neúspěšnosti. Třetím cílem má být nastavení mechanismů, jimiž by se oceňovala kvalitní pedagogická činnost.
Norma upravující fungování oborů
Hodnoticí zpráva Evropské asociace univerzit doporučila Masarykově univerzitě prověřit existující procesy hodnocení kvality studijních oborů. Také proto se bude v příštím roce připravovat vnitřní norma, která se zaměří na zprůhlednění podmínek studia a na jejich vzájemnou srovnatelnost mezi jednotlivými obory.
„Od vytvoření normy si slibujeme, že budeme připraveni na případné změny legislativy navázané na procesy akreditace. Chceme přitom využít dobrých zkušeností z fungování vnitřní evaluace existujících oborů a rozšířit její principy také na fázi vytváření nových studijních programů a oborů,“ vysvětluje prorektor Rabušic. Obsah normy bude předmětem rozsáhlé diskuse mezi vedením univerzity a fakult.
Do budoucna se také podle Rabušice počítá s ještě větším zapojením posluchačů do definování obsahu a metod výuky. Na úrovni bakalářského a magisterského studia by měly mimo jiné vzniknout programové rady s účastí studentů.
Studijní neúspěšnost a protahování studia
Ze statistik vyplývá, že 52 % studentů Masarykovy univerzity předčasně ukončí bakalářské, 41 % magisterské, 26 % navazující magisterské a 54 % doktorské studium. I když interpretace toho, do jaké míry jde o negativní či pozitivní jev, se různí, zpráva Evropské asociace univerzit doporučila čísla snížit.
„Vytvořili jsme proto anketu zjišťující příčiny studijní neúspěšnosti, na kterou nám reagovalo přibližně 400 studentů. Výsledky nyní analyzujeme a na jejich základě zvážíme, jaké strategie předcházení studijní neúspěšnosti vytvořit nebo posílit,“ říká prorektor pro záležitosti studentů Jiří Němec.
Problematické je také nadměrné protahování studia na Masarykově univerzitě. Prorektor Němec upozorňuje na fakt, že za studenty, kteří studují déle, než je standardní doba studia prodloužená o jeden rok, nedostává univerzita od státu žádné peníze. „Je tedy otázkou, zdali nesměřovat k vyššímu poplatku a zda poplatek na univerzitě nesjednotit,“ uvádí Němec. V současnosti studenti za každý semestr navíc nad povolené prodloužení studia zaplatí přibližně 13 800 až 24 000 korun. Na některých vysokých školách dosahuje výše poplatků až 30 tisíc korun.
Revize předmětové ankety a ocenění učitelů
V souvislosti s připravovanou revizí nástrojů pro získávání zpětné vazby od studentů se uvažuje o přehodnocení předmětové ankety v Informačním systému MU.
„Proces výuky na vysoké škole je natolik složitý a náročný, že jeho studentské hodnocení prostřednictvím několika škálových položek je problematické. O čem anketa vlastně svědčí a k čemu má sloužit? Má být součástí dlouhodobého pedagogického hodnocení nebo jen zpětnou vazbou určenou výhradně učiteli? Přenastavení celého hodnoticího procesu nebude vůbec jednoduché,“ zamýšlí se prorektor Němec.
Inovace předmětové ankety bude podle prorektora v příštím roce předmětem odborných diskusí.
Podpora humanitních oborů a mezioborovost
Finanční podpora státu v posledních letech směřovala převážně do technických, přírodovědných, lékařských a informatických oborů, a Masarykova univerzita se proto rozhodla v příštím období věnovat více pozornosti sociálněvědním oborům.
„Bylo by krátkozraké myslet si, že vzdělaná společnost může existovat bez humanitních oborů, jejichž obecným posláním je kultivovat naši schopnost kritického myšlení. Podpora univerzity však nemá souviset jen s penězi, ale s trvalým hledáním toho, co máme z humanitních oborů na univerzitě nejlepší, a se snahou stimulovat smysluplné interakce mezi týmy a obory a podporovat vznik robustnějších výzkumných celků,“ nastiňuje prorektor pro výzkum Petr Dvořák.
Další prioritou v oblasti vědy bude rozvoj interdisciplinárního výzkumu. Mezioborovost je dnes podle Dvořáka hlavním faktorem umožňujícím vznik nových a zásadních věcí na poli vědy.
„Na problém orientované spojení humanitního a přírodovědného týmu může všechny zúčastněné vynést do podstatně vyšší třídy. Existuje mnoho dobrých příkladů takové spolupráce. Také proto jsme zavedli například mezioborové granty v univerzitním Programu podpory výzkumu,“ doplňuje prorektor.
Koncepce personální politiky
K dalším cílům pro příští rok patří vytvoření jednotné koncepce personální politiky pro Masarykovu univerzitu. V současnosti jí totiž chybí pracovní řád, který by byl funkčně provázán s kariérním řádem, etickým kodexem a s hodnocením výkonu akademických a odborných pracovníků.
„Chceme fakultám poskytnout metodický návod, jak uchopit a vyhodnotit kvalitu výkonu akademických pracovníků a jak pracovníky náležitě odměňovat. A to nejenom z hlediska finančního, ale také z hlediska kariérního postupu,“ vysvětluje motivaci pro vytvoření koncepce prorektor Rabušic.
Měly by tak vzniknout transparentnější podmínky pro výkon práce, odměňování, délku pracovních smluv a další oblasti související se zaměstnáváním. „Neznamená to však, že se budeme z centra univerzity plést fakultám do personálních záležitostí, které jsou jejich výsostnou a autonomní záležitostí. Jednotná a kvalitní základní koncepce personální politiky je ale klíčovým prvkem pro získávání lidského kapitálu v každé organizaci,“ dodává prorektor.
