Vedoucí katedry občanského práva Josef Fiala byl v minulosti členem rekodifikační komise ministerstva spravedlnosti k novému občanskému zákoníku, přesto jeho příznivcem není. Sympatické jsou mu naopak snahy o odložení jeho účinnosti.
Co vám na novém občanském zákoníku vadí? Myslíte si, že ho nepotřebujeme?
Samozřejmě že Česká republika potřebuje nový a moderní občanský zákoník. Ten původní pochází z roku 1964 a byl mnohokrát novelizován tak, jak se měnila úroveň vztahů v naší společnosti. Za padesát let už vývoj dospěl tak daleko, že je na čase mít nový občanský zákoník. Tvrdím však, že při přípravě každého tak velkého díla je třeba vymezit materiální předpoklady normotvorby, tedy zjistit úroveň oněch společenských vztahů. To ovšem nezjistí právníci, je to pochopitelně záležitost ekonomů, sociologů či politologů, od jejichž závěrů by se pak právníci měli odrazit. Už od začátku legislativních prací na novém zákoníku upozorňuji na skutečnost, že tato příprava neproběhla.
Jak se může nesprávný postup při přípravě zákoníku projevit?
Pokud nerespektuji základní postuláty normotvorby, může to vést například k předjímání vývoje, tak jako k tomu došlo třeba v šedesátých letech, anebo může dojít k určitému zakonzervování stavu, který naopak brání vývoji a dělá normu zastaralou. Otázka zní, nakolik potřebujeme třeba právní úpravu práva pastvy nebo výměnku a dalších institutů, které lze zabezpečit třeba obecnější úpravou, jako to dnes činí institut věcných břemen.
Problematický je podle mě také eklekticismus při tvorbě nového občanského zákoníku, tedy jakési vyzobávání jednotlivých ustanovení z nejrůznějších předpisů. Ztrácí se tím určitá systematičnost a souvislost, která povede při jeho praktické aplikaci k řadě problémů.
Nový zákoník platí téměř dva roky, tak proč se snahy o jeho pozdržení a kritika některých jeho částí projevují až teď?
Právníci se začali děsit pozdě. Měli na přípravu i vyjádření svého názoru dostatek času. Ale proč se koncentrují jejich připomínky až do období těsně před nabytím účinnosti, je zřejmé. Nová úprava vyvolala dopady do celé řady dalších oblastí práva. S novým občanským zákoníkem se mění nejen dalších 72 zákonů, ale také procesní předpisy jako občanský soudní řád a další například z daňové oblasti. A tyto dopady se připravovaly se zpožděním.
Mluvíte o právnících, máte zkušenost i s reakcí laické veřejnosti?
Myslím si, že občané ještě nejsou natolik seznámení s dopady nového občanského zákoníku, aby si všechno mohli ujasnit. Chci ale upozornit, že velmi důležitá jsou pro ně především přechodná ustanovení, která upravují ty právní vztahy, které vznikly či vzniknou do konce letošního roku. Některá, například ta týkající se bytového spoluvlastnictví či katastrálních předpisů, však nejsou zrovna jasná. Když se pak podívá laik do katastru nemovitostí nebo do právní úpravy, tak se bez znalosti souvislostí možná i zhrozí.
Nový zákoník téměř jistě nabude účinnosti od 1. ledna příštího roku. Očekáváte, že se začne brzo novelizovat?
Představoval bych si, že se tomu na delší čas vyhneme, ale některé vlivy bude potřeba určitě zohlednit. Například oblast práva na ochranu spotřebitele, které se dynamicky vyvíjí.
