Architektonické řešení přestavby fakulty sociálních studií navrhla firma ArchDesign, s.r.o. Nad stavbou dohlížel tým architektů pod vedením Ing. arch. Jaroslava Dokoupila. Právě jeho jsme požádali o krátký rozhovor.Ve svém projevu při slavnostním otevření jste uvedl, že projektovat takovou stavbu je pro každého architekta výzvou. Proč?
Projektovat zařízení pro vzdělávání je to nejzajímavější, co může architekt dělat. Naše firma dělá komerční stavby, kancelářské stavby a stává se, že pracujeme pro klientelu, která nám někdy ani třeba není po chuti. Například když projektujeme nějaký hypermarket. Škola je takové specifické zařízení, které musí mít svoji atmosféru. Nejsou to jen třídy a lavice, jsou to také společné prostory pro setkávání. Navíc obecné poslání je o úroveň výš než třeba u stavby hypermarketu. O dvě úrovně výš.
Liší se nějak přestavba budovy pro Fakultu sociálních studií od ostatních veřejných zakázek? Má FSS nějaká specifika?
Základní koncept budovy se dával dohromady s profesorem Ivem Možným a zasahoval do něj i tajemník Moštěk ze svého pragmatického pohledu. Oba měli už jasnou představu o tom, jak by měla budova vypadat, proto jsme měli velice usnadněnou roli. Navíc budova stojí, nebudovali jsme na zelené louce. Dotvářeli jsme jen dvoranu – s nápadem přišel profesor Možný, my jsme to jen posunuli dál a navrhli jsme propojení suterénu s dvoranou. Suterén měl být původně oddělený.
Hlavní architekt společnosti ArchDesign s.r.o. Jaroslav Dokoupil (vpravo) hovoří na slavnostním otevření nové budovy FSS s jejím proděkanem pro rozvoj a vnější vztahy Ivem Možným, který má hlavní podíl na vzniku fakulty v roce 1998. Foto: Ondřej Ženka
Jak moc ojedinělý je projekt zastřešení dvorany?
Není to nic převratného. Na Antonínské, kde je rektorát VUT, je také zastřešený dvůr. Tam je to ale hrozně studené. Myslím si, že tady ten prostor ovlivňuje rozdělení na úrovně, nepravidelnost a hodně teplé barvy.
Budova na Joštově ulici je památkově chráněná, museli jste kvůli památkářům udělat nějaký kompromis?
Musím pochválit brněnské památkáře, že se k tomu postavili velice dobře. Samozřejmě trvali na venkovním vzhledu a dřevěných oknech. Jinak co se týče dvorany a vnitřních úprav, tak byli velice vstřícní. Dobře se s nimi spolupracovalo.
