Žádost o institucionální akreditaci pro 23 studijních oblastí podala ve středu 6. prosince Masarykova univerzita k Národnímu akreditačnímu úřadu pro vysoké školství. Na rozhodnutí teď má 150 dní. Pokud bude žádost úspěšná, umožní to škole od jara příštího roku po dobu dalších deseti let samostatně schvalovat, měnit či ukončovat studijní programy.
„Univerzita významně posílí svou autonomii, ale zároveň přejímá významnější díl odpovědnosti vůči společnosti. Budeme moci pružněji reagovat na výsledky hodnocení studijních programů, na změny v poptávce na trhu práce a také pro studium vytvářet vlastní standardy obsahu a kvality, které budou odpovídat vyšším nárokům naší výzkumně zaměřené univerzity,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.
Udělení institucionální akreditace je podmíněné tím, že má vysoká škola nastavený poměrně komplexní vnitřní systém kontroly kvality výuky a schvalovací mechanismy a že sbírá zpětnou vazbu nejen od akademiků, ale také od svých studentů nebo od lidí z praxe. Uchází se o ni především velké vysoké školy, vedle Masarykovy je to například ještě Univerzita Karlova nebo Palackého.
„Masarykova univerzita rozvíjí systém vnitřního hodnocení vzdělávací činnosti již téměř deset let, v posledním roce ho v návaznosti na novelu vysokoškolského zákona posílila a doplnila o mechanismus schvalování a řízení jednotlivých studijních programů. Institucionální akreditace je tak vlastně dovršením dlouho probíhajících změn,“ uvedl prorektor pro studium a informační technologie Michal Bulant.
Na všech devíti fakultách Masarykovy univerzity se nyní pracuje na nové podobě studijních programů, do kterých se budou uchazeči poprvé hlásit už od podzimu roku 2018, výuka pak začne v akademickém roce 2019/20.
Uchazeči o studium, kteří budou podávat své přihlášky příští rok na podzim, budou přicházet na Masarykovu univerzitu se změněnou podobou struktury studia. Změnu si vyžádala novela zákona o vysokých školách, ale také čím dál více se ukazující potřeba nechat mladým lidem delší čas na rozhodnutí o konkrétním směřování jejich studia.
Nabídka programů tak bude v řadě případů zjednodušená s cílem umožnit budoucím vysokoškolákům vybrat si užší zaměření až v pozdějších semestrech. „Uchazeči už si například nebudou vybírat, zda se přihlásí na finanční nebo obecnou matematiku. Přihlásí se prostě na matematiku a až v pozdějších semestrech si vyberou specializaci,“ uvedl prorektor Bulant.
Univerzita do budoucna počítá se třemi variantami průchodu studiem. První možností bude jednooborový studijní program, který v podstatě kopíruje současné jednooborové studium s obvyklou sadou povinných, povinně volitelných a volitelných předmětů. Druhou variantu představuje program s možností volby užší specializace studia podle jednoho z několika schválených plánů.
Největší novinkou je pak takzvané sdružené studium, které dává vysokoškolákům možnost zapsat si k hlavnímu studijnímu plánu (takzvaný maior) ještě plán vedlejší (minor), a složit si tak studium ze dvou odlišných programů.
Jak bude akreditace fungovat
Zatímco v minulosti bylo potřeba každou změnu studijního programu, jeho zrušení nebo prodloužení akreditace řešit u mimouniverzitního orgánu, takzvané Akreditační komise, se schválenou institucionální akreditací bude hlavní roli v celém procesu hrát interní Rada pro vnitřní hodnocení.
„Právě k jejím rukám budou jednotlivé fakulty předkládat žádosti o akreditaci. Půjde ale vlastně až o vrchol celého hodnoticího procesu. Každý studijní program bude mít takzvanou programovou radu složenou z akademiků, vysokoškoláků i externích expertů, kteří se budou pravidelně scházet, každý rok připraví stručnou a každých pět let rozsáhlejší hodnoticí zprávu,“ vysvětluje prorektor Bulant, jak bude probíhat předávání zpětné vazby. Tyto zprávy můžou obsahovat například doporučení pro garanty programů či jednotlivých předmětů. S hodnoceními pak bude pracovat právě Rada pro vnitřní hodnocení.
„Studentům to přinese větší možnosti, jak dávat zpětnou vazbu k poskytovanému vzdělávání, akademickým pracovníkům to zase umožní vést průběžnou diskuzi o kvalitě a relevanci studijních programů. Ve střednědobém horizontu to také přispěje k rovnoměrnějšímu rozložení administrativní zátěže spojené s akreditacemi,“ doplnil prorektor.
