Už 25 let trvá spolupráce mezi Právnickou fakultou MU a John Marshall Law School v Chicagu, která zahrnuje nejen každoroční podzimní návštěvu amerických odborníků na právo v Brně, ale také možnost pro studenty práv získat půlroční stipendium na chicagské škole.
Koordinátorem spolupráce na americké straně je profesor Michael P. Seng, který dosud nevynechal ani jedinou příležitost pro návštěvu Česka. Se zdejšími odborníky ho totiž pojí nejen zájem o právnická témata, ale i další vazby.
„Rodina mé matky pochází z České republiky, její předci přišli do Ameriky mezi lety 1860 až 1870 a vždycky se považovali za Čechy. Ještě moje maminka mluvila česky, moje čeština už ale bohužel moc dobrá není,“ uvedl Seng a doplnil, že řada lidí, kteří s ním do Brna pravidelně jezdí, má v této zemi nějaké kořeny.
Vzájemná inspirace
Základy dlouholetého přátelství s právnickou fakultou vznikly v 90. letech, kdy americká profesní organizace právníků posílala své členy do střední a východní Evropy, aby tam vysvětlovali americký právní systém a přispěli k transformaci těchto zemí. Někteří zamířili i do tehdejšího Československa.
„Na jaře roku 1993 pak přijel do Chicaga děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity Jiří Kroupa a my jsme ho část pobytu hostili. Zajímal se o to, jak naše škola funguje, a tehdy padl návrh, že bychom mohli přijet také my do Brna. Na první návštěvu jsme přijeli v září téhož roku a v květnu toho následujícího přijela z Brna skupina hostů, pro které jsme nachystali program o americkém právu,“ popsal začátky spolupráce Seng.
Na první návštěvě například americké právníky zajímalo aktuální téma rozpadu Československa a také otázky lustrací, vyrovnávání se s komunistickou minulostí včetně restitučních otázek, transformace a přechod k demokracii. Přestože jsou právní systémy v obou zemích hodně odlišné, témat k diskuzi je stále dost. Letos to byly případy, kdy jsou lidé neprávem obviněni ze spáchání trestného činu.
„Řešíme podobné otázky a můžeme se vzájemně poučit, dát si dobré i špatné příklady,“ uvedl s tím, že do Brna přijíždí skupina z Chicaga vždy na podzim. Na Masarykově univerzitě přednášejí českým studentům americké právo a vybírají účastníky stipendijního programu.
Ten vznikl v roce 1994, kdy do Chicaga odjeli první tři studenti. „Byli velmi úspěšní, začali jsme proto vybírat peníze, abychom mohli podpořit i další. Doposud jsme mohli na jeden semestr pozvat už 35 českých studentů,“ řekl Seng.
Za pětadvacet let se prý právě studenti právnické fakulty změnili nejvíc. „Umí dobře anglicky, mluví více jazyky, jsou motivovaní a největší rozdíl je v tom, že když jsme začali vybírat první české studenty pro pobyt v Chicagu, tak většina z nich nebyla nikdy mimo Českou republiku. Dnes už mají za sebou téměř všichni pobyt na Erasmu, brigádu v zahraničí nebo i studium na střední škole ve Spojených státech.“
Pobyt na právnické fakultě za oceánem je pro české studenty zajímavý nejen z hlediska právních otázek, ale i samotné výuky. Rozdíly jsou totiž velké. Nejen, že v USA začíná výuka už v srpnu, má také jiný charakter. „Zatímco v Česku začínají mladí lidé studovat právo rovnou při příchodu na univerzitu, u nás nejdříve čtyři roky dělají jiný obor a až poté můžou nastoupit na právnickou školu, kde studium trvá tři roky,“ přiblížil jeden z rozdílů americký profesor.
Před studiem práv mohou studenti v USA absolvovat cokoliv od filozofie, historie až po přírodní vědy či strojírenství. Očekává se od nich ale, že budou obeznámeni se základy právní teorie. „Další odlišnost je totiž v tom, že zatímco v Česku je výuka práva hodně teoretická, ve Spojených státech klademe důraz na praktickou stránku a součástí univerzit bývají kliniky zaměřené na praxi,“ uvedl Seng. Důraz se za oceánem klade také na profesní odpovědnost a etiku.
„Jakmile u nás studenti dokončí vzdělání, absolvují jednotlivými státy organizovaný test, stanou se členy profesní právnické organizace a získají licenci, která je opravňuje k provozování právní praxe. Proto klademe na etiku, odpovědnost a praktické zkušenosti takový důraz,“ popsal prostředí v USA Seng.
Klinika práva na bydlení
U studentů jsou podle něj oblíbené předměty zaměřené například na alternativní řešení sporů či mediaci. Konkrétně studenti na John Marshall Law School pomáhají například v případech diskriminace v oblasti bydlení. Právě kliniku zabývající se právem na bydlení Seng vede.
Ve Spojených státech je to důležité téma, protože až do roku 1968 existovala v přístupu k bydlení silná diskriminace. Makléři, pronajímatelé i banky mohli určovat, komu prodají či pronajmou byt nebo dům. Spolu s politikou segregace tak ve městech vznikly čtvrti, které jsou silně etnické. „I když tak lidé mohou lépe udržovat třeba své tradice, přináší to velké rasové a sociální problémy. Lidé se téměř nemohou odstěhovat z daného místa a najít bydlení jinde,“ přiblížil situaci v amerických městech profesor.
Antidiskriminační zákon, který znemožnil znevýhodňovat při prodeji či pronájmu domů či bytů lidi na základě rasy, náboženství či státní příslušnosti, existuje ve Spojených státech od roku 1968. Postupně byla zakázána také diskriminace na základě pohlaví a vůči rodinám s dětmi.
„Přesto je to u nás stále velký problém. Naši studenti mají možnost mluvit s lidmi, kteří se cítí diskriminováni, a radí jim, zda mají sáhnout k nějakému administrativnímu kroku nebo jít případně k soudu. Pod odborným dohledem je pak mohou dokonce u soudu obhajovat,“ popsal fungování kliniky Seng a dodal, že taková praxe pomáhá jednak studentům a jednak lidem, kteří si třeba nemohou dovolit právníky a na škole dostanou právní služby bezplatně.
Spolupráce obou škol každopádně bude dál pokračovat, témat k řešení totiž bude stále dost. „Například v oblasti ochrany lidských práv jste před námi napřed, takže pro americké právníky to je zajímavá oblast k diskuzi. U nás zase máme rozvinutější oblasti alternativního řešení sporů. Tam se můžete inspirovat vy,“ nastínil Seng.
