Originální rukopis Gregora Johana Mendela „Pokusy s rostlinnými hybridy“ zařadilo do své stálé expozice Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity. Jedinečný dokument, který představuje počátky vědního oboru genetika, mohou návštěvníci obdivovat od 2. února. Ke stejnému datu bude také otevřeno nové Muzeum starobrněnského opatství, kde Mendel žil a pracoval, a které bude s Mendelovým muzeum propojeno.
Rukopis je vlastnictvím Opatství Staré Brno Řádu sv. Augustina, které se s univerzitou domluvilo na jeho trvalém vystavení, a zapůjčilo jej Mendelovu muzeu. „Jde o velmi vzácný předmět, a abychom jej mohli vystavit, museli jsme pořídit speciální vitrínu, v níž bude uložen. Ta bude uzamčena čtyřmi klíči, jež budou mít v držení představitelé Masarykovy univerzity, Biskupství brněnského, města Brna a Jihomoravského kraje,“ uvedl ředitel Mendelova muzea Ondřej Dostál. Rukopis je pojištěný na 2,5 milionu euro.
Mendel přednesl výsledky svých pokusů na rostlinách v roce 1865 na zasedáních Přírodovědného spolku v Brně a o rok později práci s názvem „Pokusy s rostlinnými hybridy" publikoval.
V té době však nebyly jeho pokusy doceněny a Mendel byl jako zakladatel genetiky znovuobjeven až ve 20. století. Rukopis práce byl tehdy majetkem opatství, po druhé světové válce se však ztratil. Jeho stopy se objevily až v 90. letech v Německu a do Brna se vrátil v roce 2012.
„V roce 2012 se díky jednání ministerstva zahraničních věcí podařilo rukopis přivézt zpátky do Brna. V roce 2015 byl za ne zcela jasných a legálních okolností odvezen do Vídně, kde byl uložen asi dva roky. Vrátil se v únoru minulého roku a rychle jsme našli soulad v tom, aby byl vystaven,“ doplnil Dostál.
Vystavení rukopisu není jediným výsledkem více než desetileté spolupráce Masarykovy univerzity a starobrněnského opatství. Současně s vystavením rukopisu bude otevřena nová expozice přibližující historii a umělecké sbírky opatství.
Muzeum starobrněnského opatství bude propojeno s Mendelovým muzeem a návštěvníci tam naleznou dvě obrazárny a předměty připomínající historii zakladatelky kláštera Elišky Rejčky a řádu cisterciaček. Část muzea je pak věnována historii augustiniánů v Brně, která započala již v 14. století, a je doplněna autentickými předměty z depozitářů opatství.
„Je to pro nás velký okamžik, jelikož můžeme zpřístupnit naši historii a představit náš vztah k tomuto městu. Je pro nás důležité ukázat to, co je krásné, lidem. Nemůžeme mít ty věci schované někde ve skříni," podotkl Jan Biernat z Opatství Staré Brno Řádu sv. Augustina.
