Univerzitní kino Scala bude hostit už deváté kolo soutěže Science slam, v níž soupeří výzkumníci o to, kdo nejlépe dovede přiblížit svou práci laickému publiku. Ve středu 25. dubna se divákům představí pět vědců z Masarykovy univerzity. Akce začíná v 19.00 a vstup na ni je bezplatný.
Science slamy jsou ve světě rozšířenou formou prezentace a popularizace vědy, při níž se odborníci na chvíli promění v herce a snaží se zaujmout diváky. Ti jejich vystoupení také hodnotí. Vědci mají osm minut na to publiku vysvětlit, co je na jejich práci zajímavé a co je na ní baví, k čemuž mohou využít i různé rekvizity.
„Diváci se mohou těšit na vystoupení přírodovědců, kteří jim přiblíží problematiku stárnutí, výzkum lidských vajíček nebo produktů z plodových obalů placenty a přiblíží jim problematiku intenzity slunečního záření. Informatik mezi soutěžícími jim zase přiblíží, že hraní s automaty nemusí být škodlivé, ale naopak přispívá třeba k hledání chyb v programech,“ popsal témata vystoupení organizátor akce Petr Holík.
Zájemci o současnou vědu se na Science slamu mohou dozvědět zajímavosti o současném výzkumu a potkat se s lidmi, kteří umí o vědě jednoduše, poutavě a zábavně povídat.
Na koho se můžete těšit
Peter Lenárt, který studuje molekulární a buněčnou biologii na přírodovědecké fakultě a zároveň pracuje v ústavu patologické fyziologie a v Centru pro výzkum toxických látek v prostředí MU. Věnuje se výzkumu stárnutí.
Iveta Minaříková, která vystudovala analytickou biochemii na přírodovědecké fakultě a dnes pracuje v Národním centru tkání a buněk jako vedoucí vývoje a výzkumu produktů z plodových obalů placenty.
Marek Lahoda, který vystudoval fyzickou geografii na přírodovědecké fakultě a věnuje se globálnímu stmívání a vyjasňování – dlouhodobým změnám v intenzitě globálního slunečního záření.
Zuzana Trebichalská, která studuje molekulární biologii a genetiku na přírodovědecké fakultě a zabývá se výzkumem lidských vajíček (oocytů).
František Blahoudek, který je studentem informatiky a působí v institutu teoretické informatiky a na katedře teorie programování. Své téma popsal jako hraní s automaty. Automat je něco jako graf, kterým lze konečným způsobem reprezentovat nekonečné množiny sekvencí znaků. Své využití nachází automaty například při hledání chyb v programech či návrzích komplexních systémů.
