Na dokonalé vymýcení fake news nemá demokracie nástroje

Že si nechal Český olympijský výbor vytvořit novou verzi české hymny, to jste asi zaznamenali. Ale věděli jste, že jsou v ní zakódované satanistické odkazy a výzvy k sebevraždě? Pokud ne, buďte v klidu, nejsou. Pokud ano, stali jste se objektem dezinformace šířené jedním pofidérním zpravodajským serverem. Mimo jiné o tom, jak takovým zprávám nepodléhat, se včera mluvilo na debatě v Univerzitní kině Scale pořádané Masarykovou univerzitou a Českou televizí.

Dezinformace a manipulace ve zpravodajství nebo ve veřejném prostoru jsou témata, která se vrací v čím dál kratších intervalech a třeba v období voleb je nejde minout. Také proto se na včerejší debatě potkali redaktoři České televize Jakub Železný a Marek Wollner, politologové Miloš Gregor a Stanislav Balík a socioložka a pedagožka Barbora Vacková, která se zabývá mediální výchovou.

Příběh o satanistických odkazech v nové verzi státní hymny včera vytáhl Wollner, jinak také šéf reportážní publicistiky České televize, který se s podobnými věcmi potkává docela často. Spíš pro zábavu sdílel zmíněný dezinformační článek na svém facebookovém profilu, a i když šlo o docela jasný nesmysl, všiml si jedné věci.

„I v komentářích bylo hezky vidět, že lidé, kteří mají k nové verzi negativní postoj, jsou ochotnější text přijímat, ačkoliv to byla smyšlená hloupost,“ vypíchl svůj poznatek, a narazil tak na problém, který se později v diskusi několikrát vrátil: Každý z nás sám od sebe občas nějakou dezinformaci šíří zkrátka proto, že odpovídá jeho či jejímu vidění světa.

i

Miloš Gregor to ilustroval jiným vymyšleným postem na sociálních sítích, kde byl na zfalšované fotografii prezident Zeman spolu s maďarským rodákem a dnes americkým multimiliardářem Georgem Sorosem. Ten bývá častým objektem dezinformací, jež ho obviňují ze spiknutí vůči všemu ruskému nebo organizací židovských spiknutí.

Hlavně si nenechat vzít vlastní názor

Pro část Zemanových příznivců by takové spojení a přátelství, o němž se mluvilo u smyšleného obrázku, bylo pořádnou ranou do jejich vidění světa. Příznivci prezidenta se v tomto případě ale nedali, a ačkoliv to u jiných dezinformací nedělají, tuhle začali horlivě ověřovat. Brzy díky tomu zjistili, že jde o podvrh.

Na jednu stranu chvályhodné, ale na druhou varovné: „My si zkrátka chceme potvrzovat, že naše vidění světa je správné, což je možná větší problém než absentující mediální gramotnost. Tu jde totiž naučit,“ podotkl Gregor a ještě se trochu opřel do politické reprezentace.

Na problém fake news už několik let upozorňují akademici, neziskového organizace, mediální odborníci i zprávy tajných služeb. Politici se k němu ale pořád ještě nepostavili. „Minimálně někteří dezinformace sami šíří a vytváření atmosféry strachu jim vyhovuje,“ dodal Gregor.

i

Podle Barbory Vackové to ale není tak jednoduché ani s tou mediální výchovou. Pokud na ni dochází, tak spíš na gymnáziích, ne na učňovských školách. A pořád se řeší, jak by vlastně měla přesně vypadat a jestli by spíš neměl být mediální aspekt součástí dalších předmětů, jako jsou historie nebo občanská výchova.

„Kompetence, které by v takových předmětech měli studenti získat, jsou navíc dost náročné a těžko definovatelné a není samozřejmé, že to každý člověk zvládá,“ řekla Vacková a poukázala i na to, že spousta lidí si ani není schopná uvědomit, že se jim díky cílení zpravodajských serverů a algoritmům sociálních sítí některé zprávy úplně vyhýbají. „Zároveň ale nemůžeme opakovat, že se někteří lidé nezvládnou bránit, protože pak dojde na to, že se o to přestanou snažit.“

Ven z bubliny

Nutit společnost masově k tomu, aby vyhledávala informace, které ji nezajímají, nebo je nechce slyšet, asi dost dobře nejde. Také v tomto případě tak platí rada o postupných krůčcích a masarykovské každodenní drobné práci. „Je dobré udělat si občas exkurz mimo vlastní sociální bublinu a na Facebooku třeba sledovat i pár lidí, s nimiž nesouhlasíte. Abyste měli vhled do jejich hlav, i když to občas bolí,“ zmínil Gregor.

Diskuse nemohla minout ani ruskou dezinformační kampaň, takže došlo také na debatu o tom, že ani mezinárodní organizace typu NATO nebo Evropská unie se jí zatím neumí efektivně bránit. Wollner ale zdůraznil, že ve standardní demokracii to ani nikdy nebude úplně možné. „I vzhledem k dodržování svobody slova nemá demokracie dokonalé nástroje, aby celý problém vymýtila. To by pak nebyla demokracie.“

Podívejte na videozáznam Studex TV