Zásadní proměny, kterými prošlo Československo a později Česká republika po sametové revoluci, připomene konference 30 let transformace ekonomiky a společnosti, kterou pořádá Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity ve spolupráci s Fakultou sociálních studií MU a Právnickou fakultou MU. Celodenní konference je určená pro akademiky, studenty, ale i širokou veřejnost.
O ekonomických tématech budou mluvit bývalý prezident a jeden z autorů transformace Václav Klaus, slovenský politik a bývalý slovenský ministr privatizace či financí Ivan Mikloš a prezident Hospodářské komory ČR a někdejší ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý. Proměny práva budou hodnotit předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, soudce a dříve předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa a advokát Jiří Balaštík, který v roce 1990 působil jako náměstek ministra spravedlnosti. O společenském přerodu promluví například spisovatel a dramatik Milan Uhde, rektor Janáčkovy akademie múzických umění Petr Oslzlý, politička Hana Kordová Marvanová a ředitel organizace Člověk v tísni a jeden z vůdců studentských aktivit v roce 1989 Šimon Pánek.
Konferenci připravily fakulty jako součást oslav stého výročí založení Masarykovy univerzity a zároveň připomínku 30 let, které uběhly od sametové revoluce. „Naším cílem je otevřít odbornou debatu, která zhodnotí uplynulých třicet let a zkusí najít odpovědi na otázky, co se při transformaci podařilo, co šlo udělat lépe a kde jsme se naopak vyhnuli horším variantám,“ uvedl děkan Ekonomicko-správní fakulty MU Antonín Slaný.
Martin Škop, děkan Právnické fakulty MU pak od diskuse očekává, že pomůže zařadit transformaci do současného kontextu. „Také bych rád, aby napomohla určit příčiny současné pozorovatelné rozpolcenosti společnosti a vyprázdnění politických cílů. To, co se změnilo hodnotím kladně – lidem se dal větší prostor svobody. Současně je za těch třicet let nikdo nenaučil se svobodně chovat," řekl.
Podle Slaného jde také o ojedinělou příležitost diskutovat o východiscích transformace, tehdejších očekáváních a zpětném hodnocení tehdejších kroků. „Například ekonomická transformace bývá v současnosti často a ne zcela právem kritizována. Přitom ve srovnání s dalšími reformami v zemích bývalého socialistického bloku byla naše transformace velmi úspěšná. Problémem však je mezera mezi očekáváním a realitou,“ poznamenal děkan ESF.
