Scalu zná většina Brňanů především jako veřejné kino promítající aktuální filmové novinky. Od roku 2013, kdy se jejího provozu ujala Masarykova univerzita, je ale dění v budově kina na Moravském náměstí mnohem pestřejší. Konference, přednášky, divadelní akce, ale třeba i pravidelná výuka – to všechno se v prostorách kina odehrává. Koordinaci má na starosti manažer Petr Dimitrov.
„Scala v posledních šesti letech funguje v takovém duálním symbiotickém módu. Veřejné kino postavené na filmech nemá na starost přímo univerzita, ale společnost Aeropolis, kterou jsme si vybrali jako partnera a která má zkušenosti s provozem řady jiných artových kin. Já jsem pak zodpovědný za ten zbytek, který už je čistě v režii univerzity, případně třetích stran, kterým prostory pronajímáme,“ popisuje Dimitrov.
Jeho práce sice na jedné straně sestává z méně populárních činností, jako je administrativa, bdění nad rozpočtem a provozem kina, na straně druhé je však v takřka denním kontaktu se zapálenými organizátory akcí, vědci, umělci nebo i politiky. Občasným zpestřením je pak vymýšlení a organizování vlastních akcí, naposledy to bylo MUNIFESTO – velký filmový festival ke stému výročí univerzity, který navštívilo přes dva tisíce lidí.
Přesto tvoří zdaleka největší náplň jeho práce koordinace akcí, s nimiž do Scaly přicházejí jiní. Jestliže zpočátku bylo potřeba tyto zájemce o pronájem prostor vyhledávat, dnes už se ozývají sami a často bývá problém jejich akce vůbec do nabitého programu zařadit.
„Je logické, že do programu Scaly se nemohou dostat všichni. Zvlášť v případě veřejných událostí, které usilují o prime-time a jsou hodně vidět, mi záleží na tom, aby jejich zařazení dávalo z dramaturgického hlediska smysl,“ vysvětluje Dimitrov.
Někdy je to zase naopak a nároky akce naráží na limity prostor. „Scala má nepopiratelné retro charisma a punkový šmrnc, který mnoha lidem včetně mě imponuje. Nese to s sebou ale pochopitelně úskalí – třeba absenci klimatizace či špatné elektrorozvody. Ne všechno proto Scala unese.“
Jedním z prvků, který kontrastuje se špičkovou audiovizuální výbavou kina, jsou sedačky, na nichž sedávaly už generace diváků. Podle manažera není divu, že některým návštěvníkům po dvouhodinové projekci, natož pak osmihodinové konferenci, připadají nepohodlné. „Už nějakou dobu složitě řešíme jejich výměnu za nové a vše konečně nasvědčuje tomu, že v létě 2020 bychom se měli dočkat,“ prozrazuje Dimitrov s tím, že nedávno byly rekonstruovány dámské toalety a pánské čeká oprava v lednu.
I proto, že má univerzita kino v pronájmu od města, provází veškeré investice řada formálních překážek. Obecně se dá říct, že v poslední době přibývá různých administrativních povinností, které manažera zaměstnávají v kanceláři na rektorátu, takže už se samotného dění v kině neúčastní tolik jako dřív a jak by chtěl. Jak však říká, má kolem sebe naštěstí dnes už téměř dvacetičlenný tým techniků, uvaděčů či prodavaček ve Scalanterii, na které se může spolehnout.
