Metodika 2017+ se skládá z pěti modulů, z nichž první dva se vyhodnocují každoročně od roku 2018 a zaměřují se na bibliometrickou analýzu vědeckých článků a kvalitativní posouzení vybraných výsledků. Ve zbylých třech modulech se pak jednou za pět let posuzuje společenský dopad výzkumu na úrovni jednotlivých hospodářských středisek, životaschopnost univerzity a její strategie dalšího rozvoje.
Díky modulovému systému nové metodiky je teď hodnocení vědy v České republice robustnější a efektivnější ve využití kvantitativních indikátorů a více, než tomu bylo dříve, se orientuje na kvalitu vědecké práce, na kterou nahlíží souborem různých kritérií.
Mezinárodní evaluační panel pak hraje hlavní roli při hodnocení modulů M3 až M5. Jeho dvanáct členů mělo navštívit Masarykovu univerzitu loni v květnu, pandemie koronaviru ale změnila plány a hodnocení nakonec proběhlo v online podobě v listopadu.
Proces zajišťoval Petr Kalíšek z Odboru výzkumu Rektorátu MU s podporou svých kolegů. Do týmu nastoupil začátkem roku 2020, když už byl proces nového hodnocení nastartovaný. Hlavní náplní jeho práce pak bylo doplnit členy panelu do plného počtu, zajistit pro ně potřebné materiály a zorganizovat jejich setkání s vedením MU i fakult.
„Když jsem nastoupil, byli už oslovení všichni hodnotitelé. S ohledem na to, že se v rámci Masarykovy univerzity posuzovalo devět fakult, ještě bez farmaceutické fakulty, a dva ústavy – CEITEC a Ústav výpočetní techniky, chtěli jsme mít celkem jedenáct panelistů a jednoho zástupce ministerstva školství. Museli jsme oslovit i náhradníky, abychom nakonec zajistili plný počet členů,“ přibližuje proces Kalíšek, který měl funkci tajemníka panelu, v němž zasedli expertky a experti ze sedmi evropských zemí a Izraele.
Na hodnocení se podílely desítky lidí
Sestavení panelu ale bylo jen dílčí součástí procesu, který je postavený na sebeevaluačních zprávách. Pro třetí modul nové metodiky posuzující společenský dopad výzkumu je zpracovávala jednotlivá hospodářská střediska. Kalíšek jim pomáhal upravit zprávy tak, aby odpovídaly požadavkům ministerstva školství, kontroloval je a zajistil jejich rozeslání hodnotitelům.
Kromě toho připravoval další zprávy, které v rámci čtvrtého a pátého modulu hodnocení posuzují životaschopnost univerzity jako celku, tedy její personální politiku, nastavení doktorského studia či čerpání grantové podpory, a její strategii budoucího rozvoje. „Paradoxně nám pandemie pomohla, protože díky odkladu květnové osobní návštěvy členů mezinárodního evaluačního panelu na Masarykově univerzitě jsme získali čas na lepší přípravu všech potřebných podkladů a procesů.“
Na druhou stranu čekal tým z Odboru výzkumu několik měsíců na to, než padlo definitivní rozhodnutí, že se první hodnocení vědeckého výkonu mezinárodním evaluačním panelem odehraje online. Tato forma sice mohla být pro řadu panelistů příjemnější v tom, že nemuseli cestovat, ale podle Kalíška bylo znát, že v celém procesu schází důležitá socializační složka a možnost poznat MU bezprostředně.
„Měli jsme původně nachystaná i společenská setkání, prohlídky laboratoří, výukového centra Bioskop a další aktivity. O to členové panelu přišli. Abychom jim aspoň trochu přiblížili prostředí univerzity, natočili jsme pro ně jedenáct krátkých videí o každém pracovišti, které hodnotili.“
Celoroční práce na sebeevaluačních zprávách, které dostali hodnotitelé předem, zodpovídání jejich otázek k principům nové metodiky i k činnosti jednotlivých fakult pak vyvrcholila týdenním maratonem online schůzek.
„Myslím, že jsme celý proces zvládli velmi dobře. Všichni, kteří do něj byli zapojení, a šlo o desítky lidí, byli připravení a ochotní,“ zdůrazňuje tajemník mezinárodního evaluačního panelu.
Na základě sebeevaluačních zpráv a závěrů z listopadových jednání pak mezinárodní evaluační panel vypracoval závěrečnou evaluační zprávu a hodnocení. Nejde však o finální hodnocení, zprávu ještě reviduje ministerstvo školství, které koncem května zveřejní výsledky hodnocení všech výzkumných institucí v České republice. Ty jsou zásadní pro rozdělení peněz na výzkum mezi vysoké školy a výzkumné ústavy.
„Pro mezinárodní evaluační panel tak práce v zásadě skončila. Zašleme jim ale ještě určitě výsledné hodnocení ze strany ministerstva. A předpokládám, že s řadou z nich budeme spolupracovat i na dalším kole hodnocení za čtyři roky,“ podotýká Kalíšek.
On sám získal řadu zkušeností nejen z organizace podobné akce, ale pronikl také do způsobů hodnocení vědy a zorientoval se, i když spíš od stolu, ve výzvách a silných stránkách vědy a výzkumu na Masarykově univerzitě. „Byla to pro mě velká příležitost poznat příběh univerzity, jejích součástí i to, jak to vnímají nezávislí hodnotitelé. Jako absolvent MU jsem taky mohl nahlédnou za horizont, kterým obvykle vysokou školu vnímají studenti,“ dodává s úsměvem Kalíšek.
Centrum pro scientometrickou podporu Odboru výzkumu RMU vytváří analýzy publikační činnosti vědců a pracovišť na Masarykově univerzitě. Bibliometrie může pomoci odhalit aktivitu, citační dopad či mezinárodní viditelnost, umožní vytipovat možnosti potenciální spolupráce a nabízí mezinárodní srovnání. Jeho pracovníci mimo jiné pořádají vzdělávací workshopy a přednášky pro vědce, aktivně se účastní národních i mezinárodních konferencí a pro Masarykovu univerzitu vytvořili sérii metodických dokumentů „Dobrá praxe ve výzkumu“.
