Učitelé motivují ke studiu přes Facebook. Studenti jim vidí až domů

Fyzické uzavření školy ze dne na den přineslo učitelům spoustu do té doby neřešených otázek. Jak zůstat se studenty v kontaktu? A jak je přimět, aby dál pracovali třeba na diplomkách? Ústav pedagogických věd je motivuje tím, že každý den zveřejňuje videovzkazy svých učitelů na Facebooku.

S nápadem zdravit každé ráno studenty prostřednictvím oblíbené sociální sítě přišel zástupce vedoucího ústavu Roman Švaříček. „Když se zruší veškerá kontaktní výuka, vyvolá to ve vás pocit absťáku, chybí vám kontakt se studenty. Bylo mi jasné, že informací studenti dostávají od pana rektora a děkana hodně, a není potřeba to doplňovat. Co mi ale chybělo, byl ten obyčejný vztah se studenty,“ líčí Švaříček.

Oslovil proto své dva doktorandy Barboru Nekardovou a Tomáše Lintnera, jak by se jim líbil nápad, dávat na facebookovou stránku ústavu každý den jedno video, které by se o udržení kontaktu mezi lidmi postaralo. „V médiích v té době všichni prohlašovali, že nastává doba sociální distance, ale já jsem s tím nemohl souhlasit. Má jít o fyzickou distanci, abychom se vzájemně nenakazili, ale ne o sociální distanci. Naopak jsem chtěl, abychom si sociální kontakt udrželi a Facebook se mi jevil jako vynikající médium pro splnění tohoto cíle. Dovoluje nám totiž ukázat i nadhled nad věcí,“ pokračuje Švaříček.

V jednotlivých videích, která už na profilu ústavu jsou, dnes studenti najdou spoustu konkrétních tipů, jak pokračovat v práci, kterou po nich učitelé chtějí, kde hledat zdroje v době zavřených knihoven a jaké elektronické nástroje se přitom hodí využívat. Kromě toho nechávají učitelé studenty nahlédnout do svých kuchyní a pracoven, berou s sebou před kameru svoje domácí mazlíčky a třeba vedoucí ústavu Petr Novotný motivuje tvůrce závěrečných prací tím, že tomu nejlepšímu nakonec daruje svojí oblíbenou ragbyovou šálu.

Švaříček přiznává, že až teprve při tvorbě prvního videa mu došlo, jaký na sebe a na kolegy ušil bič. První pozdrav vytvářel spolu s dětmi nadvakrát a kvalitativní požadavky má i na kolegy. „Už se nikdy nebudu smát žádnému youtuberovi,“ vypráví pedagog, kterého ovšem stejně jako kolegy Nekardovou a Lintnera těší milé reakce diváků.

„Když mi studenti píšou zprávy o tom, jak jim jde psaní závěrečných prací, tak k tomu vždycky připíšou, že děkují za videa, protože jim v těchto nelehkých dnech dodávají nadhled, pobaví a hlavně motivují k tomu, aby oni sami byli aktivními a pomáhali druhým,“ říká Švaříček.

Pro akademiky z ústavu pedagogických věd je nastalá situace moc zajímavá i výzkumně. Všichni se totiž najednou víc než kdy jindy obrací k elektronickým metodám výuky. A třeba rodiče se konečně v plné míře dozvídají, co všechno jejich děti ve škole dělají a co to obnáší. Brněnští výzkumníci už proto plánují spolu s kolegy z Univerzity Karlovy anketu mapující pohled rodičů na to, jak se z nich najednou stali domácí učitelé.

„Pedagogika má parazitní vztah k technologiím a vždycky až nadšeně skočí po nové elektronické vychytávce. Časem se ale ukáže, že větší než užitá hodnota je porce práce učitele. Technooptimismus není úplně na místě. Spíše bych optimismus vkládal do rodičů. Mají možnost si nyní uvědomit, že reforma školství musí začít vně tohoto systému,“ zamýšlí se Švaříček a doufá, že rodiče zůstanou do výuky svých dětí angažování i po konci výjimečného stavu.