První roky v Brně jsem znala jen univerzitu

Docentka Halyna Myronová pochází z Ukrajiny, kde vystudovala s vyznamenáním Filologickou fakultu Kyjevské národní univerzity Tarase Ševčenka. Po absolvování pracovala osm let v Akademii věd Ukrajiny a rovněž působila na univerzitě jako odborná asistentka a později docentka (1978–1994). V roce 1994 ji zástupci českého ministerstva školství požádali, aby vedla kurzy na právě se rodící ukrajinistice na FF MU.


Vy jste zde na ukrajinistice téměř od počátku. Jak na tu dobu vzpomínáte?
První roky v Brně jsem kromě univerzity nic neznala a neviděla. Bylo nutné toho hodně udělat. Nebyla totiž k dispozici téměř žádná literatura. Během prvních let jsem napsala několik příruček a učebnic, zejména Praktický kurs ukrajinštiny ve dvou dílech, který jsem vytvořila s technickou pomocí naší první absolventky Evy Svatoňové, nyní Reutové. Další důležitý krok představovalo formování knihovny. Když jsem přijela, byla tady jen ukrajinská encyklopedie z roku 1959 a Kobzar od Ševčenka, což je náš známý autor. Tedy prakticky nic. Díky tomu, že jsem předtím pracovala v Akademii věd Ukrajiny a na univerzitě v Kyjevě, měla jsem řadu kontaktů, s jejichž pomocí se mi dařilo shánět chybějící knihy. V současné době funguje výměna literatury s významnými ukrajinskými vysokými školami a Akademií věd Ukrajiny.

Co se od té doby podařilo?
Vývoj šel v několika směrech a nelze říct jednoznačně, že vše probíhalo hladce. Ale myslím, že jsme za 15 let existence ukrajinistiky udělali dost. Byly rozpracovány teoretické i praktické kurzy. Připravili jsme a vydali učebnice a příručky, podíleli jsme se na vytvoření Slovníku východoslovanských spisovatelů. Uspořádali jsme dvě mezinárodní konference, jichž se zúčastnili odborníci nejen z České republiky a Ukrajiny, ale rovněž z Německa, Polska, Rakouska, Ruska, Slovenska či USA. Mezinárodní vztahy se utužují nejen díky konferencím, ale i prostřednictvím kurzů renomovaných přednášejících z ukrajinských univerzit a institucí. Na základě uzavřených meziuniverzitních smluv pravidelně probíhají výměnné studentské pobyty v Kyjevě a Lvově. Aktivně se účastníme mezinárodních vědeckých konferencí a letních škol – například Kyjev nebo Greifswald.

Pořádáte také akce pro veřejnost?
Ve spolupráci s Knihovnou Jiřího Mahena jsme několikrát zorganizovali kulturně-vzdělávací akce určené především pro veřejnost. Dále každoročně pořádáme ukrajinské večery, na nichž seznamujeme přítomné s materiální a duchovní kulturou Ukrajiny – písně, tance, scénky, divadelní představení. Do současné doby se ukrajinistika značně rozrostla a už máme i své doktorandy, kteří přicházejí s novými podněty a nápady. Jsme hrdí na své studenty a absolventy, kteří se mimo jiné podílejí na překladu umělecké literatury – například knihy Oksany Zabužko, Jurije Vynnyčuka, sbírka ukrajinských pohádek a pověstí, antologie současné ukrajinské povídky. Část absolventů si získala dobré jméno jako soudní tlumočníci a překladatelé.

Jaké máte plány do budoucna?
V nejbližších letech hodláme soustředit síly na tři nejdůležitější oblasti. V prvé řadě máme v plánu vytvořit dvojjazyčné terminologické slovníky, jež na knižním trhu zcela chybí. Můžeme zmínit, že v brzké době vyjde Česko-ukrajinský právnický slovník o rozsahu asi 400 stran, vedle toho probíhá příprava ukrajinsko-českých slovníků zkratek, lingvistické, počítačové a lékařské a sportovní terminologie. Další perspektivní oblast nezbytnou pro zdokonalování studijního procesu představuje rozvoj metodiky výuky a zavádění nových vyučovacích metod prostřednictvím materiálů a příruček, které samostatně vytvářejí mí spolupracovníci. Třetím směrem, kterému věnujeme pozornost, je etnolingvistika – základní předpoklad pro přípravu odborníků v oblasti areálových studií.