Náboženství a tělo

Konference probíhala v tématicky zaměřených blocích, v nichž byly předneseny příspěvky zabývající se sexualitou, tělesností, tématem tělesné dokonalosti či způsoby, jimiž se různá náboženství vyrovnávají s nemocemi těla. 'Cesta na druhý břeh' a 'Náboženství a jídlo' - názvy předchozích dvou konferencí pořádaných v Bratislavě a Pardubicích – mohou pro nezasvěcené znít neméně kuriózně jako název konference letošní. „Původně jsme s kolegyní Ivou Doležalovou chtěly letošní konferenci nazvat 'Náboženství a sex', ale nakonec jsme zvolily název 'Náboženství a tělo', protože tento název rozšiřuje tématické možnosti jednotlivých příspěvků a téma sexu nevylučuje,“ říká asistentka na Ústavu religionistiky FF MU a spoluorganizátorka konference PhDr. Eleonóra Hamar, Ph.D. "Jak smrt, tak jídlo a sex lze zařadit pod obecnější problematiku těla a tělesnosti. Cílem letošní konference bylo dát předchozím dvěma konferencím zastřešující ráz pod tímto obecným tématem, které je probíráno také na poli jiných oborů, například v sociologii těla, dodává Eleonóra Hamar.“

Členy sdružení CERES (Central European Religious Studies) jsou ústavy a katedry religionistiky Masarykovy univerzity, Komenského univerzity v Bratislavě a Univerzity Pardubice. Vzhledem k výhradně slovenské, české a maďarské účasti na dosavadních konferencích byla i letos jazykem konference čeština a slovenština. Úsilím organizátorů je přilákat na konferenci také účastníky z jiných zemí a jako jazyk konferencí i sborníků ustanovit angličtinu. „Byli bychom rádi, kdyby se k aktivitě CERES přidali také naši kolegové z Univerzity Karlovy, Vídeňské univerzity, ze Szegedu a Krakova, s nimiž již dlouhodobě spolupracujeme,“ říká vedoucí Ústavu religionistiky FF MU, docent Dušan Lužný. „Problém spočívá v tom, že do CERESu se mohou připojit pouze pracoviště, která vyučují religionistiku jako akreditovaný obor a těch není mnoho,“ doplňuje docent Luboš Bělka z téhož ústavu.

Ústav religionistiy FF MU působí dojmem progresivní instituce, která vydává dvě řady vlastních knih a snaží se prosadit nejen v Čechách a střední Evropě. „Ústav religionistiky FF MU je zároveň sídlem České společnosti pro studium náboženství, která je členem mezinárodních institucí – Světové asociace pro studium náboženství a Evropské asociace pro studium náboženství, která je organizátorem mezinárodní konference. My bychom se rádi zasadili o to, aby tato konference proběhla za tři roky v Brně, i když šance jsou zatím malé. Loni nás také jako jediné z České republiky oslovily dvě univerzity, abychom s nimi spolupracovali v šestém rámcovém programu na dvou projektech týkajících se náboženské plurality,“ říká člen Ústavu religionistiky a organizačního týmu konference PhDr. David Václavík, PhD. „Já jsem se například v Turku dozvěděl, že česká religionistika je avantgardou evropské religionistiky. Česká, potažmo brněnská religionistika má poměrně dobrý zvuk v mezinárodních kruzích a ze zemí střední a středovýchodní Evropy je bezesporu vnímána jako jedna z nejlepších, konkurující i tak velkým religionistickým společnostem jako je třeba polská katedra v Krakově, která má 25 členů,“ uvádí na osvětlení pozice brněnské religionistiky ve světě David Václavík.

Kromě CERESu je Ústav religionistiky FF MU zapojen také do dlouhodobě fungující sítě univerzit CEEPUS, v jejímž rámci je uskutečňována mobilita pedagogů a studentů religionistiky mezi Brnem, Vídní, Bratislavou a Szegedem. S mobilitou a erudicí studentů religionistiky roste také počet účastníků konferencí z řad bývalých studentů. „Během velmi krátké doby se proměnilo osazenstvo konferencí i témata, je čím dál více mladších a schopnějších absolventů doktorandského studia i doktorandů. Řada našich absolventů, kteří dnes již působí na jiných univerzitách, zde vystupovala a byli výborní,“ hodnotí pochvalně účast na letošní konferenci Dušan Lužný.