Možnost zaregistrovat se v Centrálním rezervačním systému k vakcinaci dostali od 3. května také akademičtí pracovníci. Ty stát zařadil mezi priorizované skupiny pro očkování proti Covidu-19 díky intenzivnímu vyjednávání rektorů a za významné intervence rektora Masarykovy univerzity Martina Bareše.
Na MU projevilo zájem o očkování 3800 osob, termín v registračním systému získalo přibližně 1500 pedagogů. Očkování probíhá na brněnském výstavišti, kde MU zajistila po dohodě s vedením Fakultní nemocnice Brno dostatečnou kapacitu již pro tento týden.
Akademickým prostředím a hlavně sociálními sítěmi se nesou slova díků. Vysokoškolští pedagogové kvitují s povděkem hlavně fakt, že se očkování týká nejen zaměstnanců, ale i vyučujících, kteří pracují na různé typy dohod, a že díky očkování se budou moci bez obav vrátit ke kontaktní výuce svých studentů.
„Jsem rád, že se rektorům podařilo přesvědčit vládní představitele o důležitosti očkování učitelů vysokých škol. Věřím, že je očkování prvním krokem k návratu našich studentů do učeben. Už se na ně všichni moc těšíme,“ uvedl po první dávce očkování děkan Ekonomicko-správní fakulty MU Jiří Špalek.
Podobně hovořila o očkování jako možnosti vrátit se k výuce i vedoucí Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií MU Lenka Waschková Císařová: „Nabídka na očkování přišla ve chvíli, kdy jsem se v duchu začala smiřovat s tím, že naše studující ještě nějaký čas neuvidíme. Dává mi to naději, že už to nebude tak dlouho trvat. Současně začínám být optimističtější ohledně plánování spolupráce mezinárodních výzkumných týmů, pro které jsou osobní setkání důležitou součástí práce.“
Bývalá proděkanka Lékařské fakulty MU a přednostka Fyziologického ústavu Nataša Honzíková ocenila pomoc Masarykovy univerzity s rychlým postupem při očkováním. „Podle rozdělení věkových skupin jsem již měla na očkování nárok, ale důležitá je rychlost očkování. A do té zasahují i jiné faktory. Mám známé v různých částech republiky, někteří na termín po zaregistrování čekali jeden den, jiní ho ale stále nemají. Nedokáži odhadnout, jak dlouho bych na něj čekala já, ale právě v tomto mi Masarykova univerzita velmi pomohla. Mít termín, je dnes důležité.“
Jan Tomandl z Katedry mediálních studií a žurnalistiky a vedoucí brněnské redakce ČTK zveřejnil na svém facebookovém profilu obšírnější poděkování. „Masarykova univerzita byla moje první vysoká škola a první pořádné vypadnutí z rodného města. Byl úplnej konec 90. let a bylo to krásný a intenzivní, dosud z toho v něčem žiju.
Jenže vztah postupně začal vychládat, protože ona chtěla celýho člověka a mě připadalo, že je potřeba kromě školy dělat spoustu jiných (!neodkladných!) věcí, třeba lejt v hospodách páté cenové skupiny, obcházet antikvariáty, hrát hanácký blues a zejména psát rozumy do Rovnosti. Nakonec jsem Masaryčku opustil a studoval jinde, mám diplomy ze tří vysokých škol, ale z té prapůvodní alma mater vlastně žádnej.
O to víc mě potěšilo, když jsem se v roce 2014 mohl vrátit jako vyučující - jakoby se tak něco uzavřelo. Baví mě to doteď, studenti jsou na žurně šikovní a nároční, nutí člověka trochu na sobě pracovat. I ten Masaryk v názvu univerzity jaksi zavazuje, aby se učitel snažil a dělal tu práci pořádně.
Jsem svým způsobem vděčnej, že takto můžu šířit svůj zhoubný vliv na mládež, získávat představu, jací jsou a co zajímá současné dvacátníky, konfrontovat žurnalistickou praxi s teorií a sám se prostřednictvím univerzitního prostředí aspoň jaksi spirituálně vracet do vlastních studentských let.
A po dnešku jsem vděčnej i za to, že jako "akademický pracovník" jsem dostal první dávku Pfizeru. Snad už se díky tomu v září potkáme se studenty normálně v posluchárnách. Protože kdyby Masaryk chtěl onlajnovou univerzitu, tak by ju založil přes teamsy, no ne?“
