Přejít na hlavní obsah

Experti z MU: Habáni z Přibic nebyli žádní hromotluci

Při výzkumu hřbitova novokřtěnců v Přibicích na Brněnsku, na němž se podílejí zaměstnanci a studenti Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty MU, přijde na řadu genetické zkoumání ostatků.

Výzkum habánského hřbitova v Přibicích.

Pohřebiště, které se nachází v jižní části katastru obce při cestě na Ivaň, umožňuje unikátní vhled do biologie a kultury této novokřtěnské historické skupiny a obecněji také do problematiky migrací a vzájemných interakcí přistěhovalých a místních skupin obyvatelstva. Tým antropologů a archeologů tam letos pracuje už čtvrtou sezónu.

„Zároveň je to místo, kde budoucí antropologové získávají praktické znalosti, jak dělat terénní výzkum. Podílejí se také na následném zpracování nálezů a v rámci svých diplomových prací také na jejich analýze,“ říká vedoucí přibického výzkumu Tomáš Mořkovský z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Výzkumníkům se zatím podařilo například zjistit, že se novokřtěnci, kteří na Moravu přišli ze Švýcarska a Tyrolska v 16. století, svou tělesnou stavbou příliš nelišili od původních usedlíků. Analýzy totiž ukázaly, že měli velmi podobnou tělesnou výšku. Rčení „vysoký jako habán“ se tedy podle Mořkovského na přibickém pohřebišti zatím nepotvrzuje.

Ostatky habánů v hrobě v Přibicích.

„Nové poznatky ohledně stravovacích návyků habánů mělo poskytnout zkoumání rozšíření a druhové skladby střevních parazitů, jejichž vajíčka lze za optimálních podmínek nalézt v sedimentech z oblasti břišní dutiny pohřbených jedinců. Výzkumy z minulého roku však ukázaly, že písčitý charakter místní půdy není pro zachování vajíček parazitů vhodný,“ vysvětlil antropolog.

V plánu je proto podle něj při analýze habánů vyzkoušet co největší množství moderních výzkumných postupů. „Na řadě je tak například genetická analýza jednotlivých nálezů, která poskytne informace o původu habánů, proběhlých migračních vlnách i vzájemné příbuznosti mezi skupinami novokřtěnců z různých koutů Evropy i mezi jedinci v rámci přibického pohřebiště,“ upřesnil Tomáš Mořkovský.

Umístění hřbitova mimo zástavbu obce dává předpoklady k tomu, aby se podařilo prozkoumat ho v celém původním rozsahu. „Habánská pohřebiště se totiž často nacházejí v zastavěných místech nebo jsou zcela zničena. Komplexní výzkum celého hřbitova by tak byl v kontextu výzkumu moravských Habánů zcela unikátní počin,“ zdůraznil Mořkovský.

Jeho tým antropologů a studentů se v letošní výzkumné sezóně zaměřuje na dokončení průzkumu plochy, která byla v Přibicích skryta již v roce 2018, s cílem vymezit rozsah plochy hřbitova a naplánovat strategii odkryvů pro následující výzkumné sezóny. „Do současné doby se letos podařilo odkrýt a zdokumentovat asi pětadvacet skeletů pohřbených novokřtěnců,“ dodal vedoucí výzkumu.

Hlavní novinky