Kolikrát jste otevřeli svůj telefon otiskem prstu? Poslali jeho pomocí platbu do banky, využili ho pro vstup na pracoviště. Nebo se skenem obličeje identifikovali na letišti? Prostě využili jednu z možností technologie s názvem biometrie. Znalosti o biometriích zjišťovali výzkumníci z Fakulty sociálních studií MU.
Na projektu Technologické agentury ČR s názvem Průzkum a edukace občanů České republiky v oblasti biometrie pracují nejen vědci z FSS, ale i Vysokého učení technického v Brně, kteří zajištují technologickou stránku a Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. Figurují v něm jako aplikační garanti pracovníci Krajského ředitelství Policie Jihomoravského kraje a Úřadu pro ochranu osobních údajů. Sociologové z MU již svůj výzkum dokončili, přesto je ještě čeká mnoho práce v oblasti metodiky a edukace. Projekt by měl být ukončen v prosinci letošního roku.
„Biometrické metody totiž zažívají doslova boom, různé čtečky otisků prstů se objevují v mobilních telefonech, počítačích, osobních dokladech, počítá se s nasazením na bankomaty. Biometrické informace jsou ukládány v osobních dokladech i cestovních pasech. Navíc pandemie covid zavádění ICT technologií dost akcelerovala, takže se s biometriemi setkáváme více, než kdy dříve. Účet v bance si můžete založit bez osobní návštěvy, banka ověří vaši totožnost prostřednictvím mobilu, který naskenuje váš obličej z několika stran,“ říká člen výzkumného týmu Tomáš Doseděl z Fakulty sociálních studií MU s tím, že hlavním cílem projektu bylo zjistit, které socio-demografické skupiny jsou ohroženy neznalostí moderních biometrických metod zabezpečení a tyto skupiny pak informovat a vzdělávat.
Sociologům na jejich otázky nakonec odpovědělo 2341 dospělých a 363 dětí a mladých do 18 let. „Výzkum je uzavřený, dat máme dostatek,“ konstatuje hlavní řešitelka projektu za MU Marcela Petrová Kafková. Z výzkumu například vyplývá, že znalosti lidí o biometrických metodách a bezpečném chování na internetu jsou v podstatě konstantní do věku 49 let. Ovšem po dosažení věku 50 let se znalosti začínají lámat směrem dolů. „Opravdu nás toto zjištění nemile překvapilo. Dnešní padesátníci maturovali okolo roku 1989 a v podstatě po celou svou pracovní kariéru se s výpočetní technikou setkávají. Jedná se o lidi, kteří aktivně působí na trhu práce, kde se s moderními technologiemi pracují a ještě nejméně 15 let na trhu práce budou,“ hodnotí jeden výstup výzkumu Petrová Kafková.
Dalším zjištěním je, že mírně horší znalost biometrických metod a bezpečného chování na internetu mají v seniorském věku ženy než muži, ženy přitom v seniorském věku více technologie s biometrií používají a jsou tedy rizikovými uživatelkami. Jako kompenzátor věkové nevýhody pak podle výzkumu funguje vzdělání, kdy i starší respondenti s vyšším vzděláním mají znalosti na úrovni mladších.
Nestačí ale připravit několik kurzů pro seniory a považovat problematiku biometrií za vyřešenou. V následném vzdělávání o biometriii je podle Petrové Kafkové potřeba myslet i na skupinu dětí a mládeže do 18 let. „Téměř všichni dnes odemykají své telefony nejen otiskem prstu, ale třeba i skenem obličeje, ovšem vůbec netuší, co to biometrie je, jak funguje a jaká rizika přináší,“ doplňuje socioložka s tím, že obrovskou roli u této skupiny hraje region. „Jinak používají, nebo se setkávají, s biometrickými znaky děti z Prahy, které mají smartphony a zažily kontrolu pomocí biometrických znaků na letišti a jiné zkušenosti mají děti z malých obcí.“
Projektový tým z Fakulty sociálních studií vypracoval zprávu z výzkumu a nyní pracuje na ukázkové hodině pro střední školy, metodických materiálech pro učitele, přípravě workshopů a seminářů pro různé cílové skupiny. Chystá i krátkou edukační brožuru pro širokou veřejnost, která by mohla být dostupná na úřadech nebo místech, které dokumenty s biometrickými údaji vydávají nebo tuto technologii používají.
