
Jaké jsou vaše dojmy z právě ukončeného sympozia na počest vašeho strýce?
Velmi na mě zapůsobilo nečekaně mnoho projevů úcty a obdivu k mému strýci a jeho rodině ze strany Brňanů a vědecké komunity. Před sympoziem jsem měl jen sporé povědomí o úloze, kterou Georg sehrál při formování moderní jaderné fyziky a při prvotním výzkumu, který vedl k vývoji atomové bomby, která se dostala včas do spojeneckých rukou. Představte si, co by se bylo stalo, nebýt obětavého úsilí toho seskupení mnoha vědců, do kterého Georg Placzek patřil, kdyby Hitler nebo Stalin uspěli s vývojem této otřesné zbraně jako první. Náš svět by byl úplně jiný. Je pro nás mimořádně důležité uvědomit si tuto skutečnost a být velmi vděčni za výsledek.
Když váš strýc tragicky zemřel, bylo vám pouhých šestnáct let. Co si pamatujete ze setkání s ním?
Pamatuji si svého strýce jako laskavého a pozorného člověka, vstřícného k druhým, avšak zcela zahlceného svou vědeckou prací a jejími mnohostrannými důsledky. Byl to vážný člověk, přitom ale s dobrým smyslem pro humor. Myslím, že to bylo ono uvědomování si některých z důsledků svého bádání, co ho přimělo vzít si život v tak mladém věku – trápilo ho to zřejmě až do morku kostí.
Věda a podnikání jsou dosti odlišné oblasti života. Jaký je váš hlavní životní princip jako podnikatele?
Čestnost, poctivost a ukončení práce pro mé klienty dříve, než to očekávají. Věřím také v maximalizaci využití techniky, jak je to jen možné, a ve stálé hledání nových cest k dosažení cíle s lepšími výsledky.

Na mezinárodním sympoziu, pořádaném u příležitosti stého výročí narození a padesátiletého výročí úmrtí Georga Placzka, vystoupili přední čeští i zahraniční fyzikové, kteří se ve svých přednáškách věnovali jak jeho osobnosti a vlivu na současnou podobu fyziky jako oboru, tak také odborným tématům, jimž sám Placzek zasvětil svou vědeckou práci. Sympozia se zúčastnil i synovec Georga Placzka pan F. Anthony Placzek (na fotografii pátý zleva ve světlém obleku).
Setkal jste se také s některými představiteli Masarykovy univerzity v Brně. Hovořili jste o různých věcech, mimo jiné i o novém univerzitním kampusu. Jaký je váš názor na tento projekt?
Pokud jde o nový kampus v Bohunicích, neměl jsem dost času zabývat se jím dostatečně podrobně. Možná až se zase brzy do Brna podívám. Pro tuto chvíli jen poznámku k využití moderní techniky. Je samozřejmě mimořádně důležité, aby byla využita v moderní vědě, vzdělávání a obchodě, musíme však pamatovat na to, aby se nikdy nevytratil lidský faktor. Stroje a elektronická komunikace dělají divy, musíme však zajistit, aby jejich využití a zpracování výsledků mělo v sobě prvek lidskosti. Nezapomínejme na H. G. Wellse!
Jaké jsou vaše celkové dojmy z města Brna? Můžete je porovnat s vaší zkušeností z Kalifornie?
Brno je město, které svádí boj o formování své vlastní identity v tomto rychle se rozvíjejícím světě. Mám pocit, že většina renovací hmotných statků se děje ve veřejném sektoru. Soukromý sektor by měl být účinně povzbuzován a motivován k rekapitalizaci svých hmotných statků, aby jeho situace byla obdobná, jako je tomu ve veřejném sektoru. Mělo by se tak dít s dobrým využitím daňových výhod, pobídek a společných veřejně-soukromých podniků. K mému pohledu jako Kaliforňana: Kalifornie uznává přístup "mám na to" ("can do"), riskování se v ní cení. Na neúspěch se nepohlíží spatra. Je chápán jako ponaučení. Ze svých chyb se přece učíme, jsou to impulsy pro to, abychom se pokoušeli znovu, dokud neuspějeme.
Dovedete si představit, že byste žil v České republice? Vaše kořeny jsou koneckonců na jižní Moravě.
Ano, mohl bych žít v České republice, ale jenom po omezenou dobu, protože moje kořeny jsou nyní na dvou místech – na jižní Moravě a v Kalifornii.
Děkuji Vám za rozhovor, přeji Vám vše nejlepší a těším se na Vaši příští návštěvu v Brně.
Marie Fojtíková,
tajemnice České konference rektorů,
členka Jednoty českých matematiků a fyziků
tajemnice České konference rektorů,
členka Jednoty českých matematiků a fyziků