Výstava s názvem začíná v galerii Moravské zemské knihovny v úterý 9. listopadu a potrvá až do 17. prosince.
Na její přípravu dohlížela Miluše Juříčková z ústavu germanistiky, nordistiky a nederlandistiky filozofické fakulty, která na fakultě působí jako pedagog, ale zároveň patří mezi překladatele norských knih a v roce 2017 byla na osobní audienci u krále Haralda V. za svoji práci a rozvíjení vztahů s Norskem oceněna Norským královským řádem za zásluhy.
Jak je propojeno Norsko, norská literatura s Masarykovou univerzitou?
Na filozofické fakultě se již od roku 1975 učí norština, jsme v kontaktu s velvyslanectvím i institucemi, které podporují vydávání norských knih. Je to například instituce Norla, která po celém světě financuje vydávání norských knih. Na aktuální výstavě se podíleli nejen naši studenti bakalářského a magisterského studia, ale i doktorandi.
Výstava 100 let - 100 knih je propojena s norsko-českými diplomatickými vztahy. Proč?
Protože i tyto vztahy již trvají sto let, od roku 1921. A proto tady máme paralelně ještě jednu , která se skládá z deseti velkoplošných plakátů, které prezentují souhrn největších úspěchů, a také několik neveselých příhod, jež se udály za dobu stoletého bilaterálního vztahu dvou zemí, které jsou v dnešní Evropě blízkými partnery. Například, že norská firma Bergans už v roce 1923 dodávala československé armádě batohy nebo že více než tisíc československých dětí za studené války strávilo léto na táborech u Oslofjordu.
Jak se Češi staví k norské literatuře?
Zájem o ni zaznamenáváme již od 90. let 19. století. Už Masaryk říkal, že kdyby nebylo skandinávské, norské literatury, nikdy by se nevydal směrem, kterým se vydal. Pak to byla generace Arne Nováka, který byl rektorem Masarykovy univerzity a své jméno Arnošt si inspirován norským spisovatelem Arne Garborgem změnil.
Co se z norské literatury do češtiny překládá v současnosti?
Můžeme si myslet, že na prvním místě jsou detektivky, ale není to tak. Detektivky jsou velkým proudem, ale vedle něj je jiný proud norské literatury – básně, poezie, dramata. A právě absolventi Masarykovy univerzity v tomto hrají důležitou roli, většina z nich patří mezi aktivní překladatele norských knih.
Vy sama překládáte. Kolik máte na svém kontě přeložených knih?
Málo, schází mi čas. Na výstavě ale bude okrajově představena moje poslední přeložená kniha spisovatele Thorvalda Steena s názvem Stejné nebe jiný horizont. A právě autor je velkým přítelem jižní Moravy a přijede, aby tento svůj překlad prezentoval.
Bylo těžké vybrat sto na výstavě prezentovaných knih?
Rozhodně. Od Ibsena do dneška máme přibližně patnáct set překladů. Museli jsme vybírat mezi hlavními autory, tvořili jsme jakési okruhy.
Na vernisáži výstavy, dokumentující bohatou tradici i pestrou současnost norské literatury v českém prostředí, se kromě překladatelů norské literatury potká také rektor MU Martin Bareš s velvyslancem Norského království v ČR Robertem Kvilem. Expozici, která vychází z rozsáhlých fondů Moravské zemské knihovny napříč nejrůznějšími žánry, doprovází i výstava o historických peripetiích a významných osobnostech česko-norských vztahů v oblasti diplomacie.
