Science slam je soutěž, v níž vědci a vědkyně poutavě a zábavně vykládají o tématech, kterými žijí a na nichž pracují. A mají tak jedinečnou příležitost nechat diváky nahlédnout pod pokličku současného výzkumu.
Vědkyně tak byly v roli hereček a publikum se stalo jejich porotou. Na pódiu nabitého Univerzitního kina Scala se při večeru moderovaném Petrem Holíkem postupně vystřídalo se svými vystoupeními šest vědkyň z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity v Brně. A všechny sklidily potlesk stejně jako Markéta Brabcová z Národního kontaktního centra – gender a věda, která v nesoutěžním příspěvku objasnila, jak se promítá genderová dimenze do obsahu výzkumu, vývoje a inovací.
Jako první se představila Jana Kolářová z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT s prezentací Vidět srdce v jiném světle. Používala při ní velké plyšové srdce, na němž demonstrovala, že perfektní synchronizovanou práci srdce zajišťuje souhra elektrické a mechanické energie. Přiblížila i výzkum v oblasti experimentální kardiologie.
„Máte rádi superhrdiny? Viděli jste aspoň jeden film ze série Avengers? Koho máte nejradši? Spidermana, Iron Mana nebo Kapitána Ameriku?“ ptala se hned v úvodu svého vystoupení Markéta Kulhánková z Filozofické fakulty MU, která v poutavém vyprávění s pomocí tří herců představila zapomenutého byzantského avengera. Dvojrodý Hraničář z 12. století byl totiž podle ní dávným předchůdcem moderních superhrdinů, které jedni obdivují a druzí je berou jako produkt pokleslé konzumní zábavy.
Helena Pluháčková z Agronomické fakulty MENDELU zase publiku na konkrétních příkladech ukázala, že bylinky jsou věda. „Léčivé rostliny působí komplexně a dlouhodobě a jejich znalost nesmí být povrchní. Nemůžeme očekávat, že jeden šálek čaje z šalvěje odstraní bolest v krku,“ uvedla vědkyně. A během několika minut vysvětlila rozdíly mezi bylinnými čaji jako doplňky stravy a farmaceutickými léčivy.
Na výraznou hereckou složku pak vsadila Simona Fialová z Fakulty strojního inženýrství VUT, která svůj příspěvek nazvala Hydrofobie v praxi (Lpí či nelpí). Na konkrétních příkladech vodoměrky na vodní hladině či hydrofobních povrchů přiblížila obecenstvu princip hydrofobie a hydrofilie.
„Stalo se vám, že jste zapomněli mobil na nočním stolku a zjistili to až v kanceláři? Vyrazil vám studený pot na čele ve chvíli, kdy vypadla technika a wifi a vy se nemohli připojit na online schůzku či poradu?“ ptala se publika Martina Rašticová z Provozně ekonomické fakulty MENDELU, která se v prezentaci nazvané Ach ty technologie! věnovala technostresu ve všech jeho podobách a projevech a poradila, jak na něj a proč se ho nemusíme bát.
Jako poslední v pořadí vystoupila na pódiu porodnická anestezioložka Hana Harazim z Lékařské fakulty MU s příspěvkem s názvem Proč se nebát porodních bolestí? „Mnohé těhotné ženy prožívají obavy z toho, jak moc bude jejich porod bolet. Proto je dobré vědět, že existuje spousta cest, jak rodičkám ulevit od porodních bolestí,“ uvedla vědkyně, která publiku ukázala jehlu s tenkou hadičkou k zavedení takzvaného epidurálu nebo přístroj, kterým si sama rodička může dávkovat lék proti bolesti.
A právě ji nakonec publikum s pomocí hlasovacích lístečků určilo jako vítězku v pořadí již třináctého Science slamu, který se v prezenční formě konal kvůli pandemii koronaviru po dvouleté přestávce. K vítězství jí gratulovala prorektorka pro výzkum a doktorské studium MU Šárka Pospíšilová, která ocenila i vystoupení Markéty Kulhánkové.
Rozhovor s vítězkou Science slamu přineseme v dalších dnech.