Masarykova univerzita v úterý, 15. února, ve spolupráci s CEITECem hostila Národní den velkých výzkumných infrastruktur. Pátý ročník akce organizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Masarykovou univerzitou měl kvůli přetrvávajícím hygienickým restrikcím hybridní podobu, ačkoliv většina řečníků měla možnost vystoupit prezenčně. Krom předních stakeholderů české vědy a výzkumu jsme tak na univerzitní půdě mohli přivítat také dvojici ministrů se zodpovědností za oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
Národní den velkých výzkumných infrastruktur každoročně nabízí příležitost k diskuzi o nejaktuálnějších otázkách této agendy. K hlavním tématům letos patřilo mezinárodní hodnocení výzkumných infrastruktur, které v loňském roce provedlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jejich financování v nadcházejícím sedmiletém období anebo přípravy na implementaci iniciativy European Open Science Cloud v ČR.
„Je pro mě ctí, že se taková akce koná v Brně,“ zahájil celodenní program rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. „Je potřeba si uvědomit, jaký enormní význam výzkumné infrastruktury mají pro potřeby státu a že nejsou jen sumou přístrojů a výzkumníků, kteří je obsluhují. Jako takové mají svou dynamiku a nejsou cílem, ale prostředkem k naplňování výzkumu. Výzkumu ve střední Evropě, která je mostem jak k Evropě západní, tak k dalším státům, které se kolem nás nacházejí. A s ohledem na velikost České republiky a její tradici ve vzdělanosti i výzkumu, nám nezbývá, než chtít, abychom byli nejen v srdci Evropy, ale abychom byli také jejím mozkem.“
Spolu s Martinem Barešem v úvodním bloku konference promluvili ještě ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík, který představil návrh na finanční podporu výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků pro období 2023 – 2029, a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. Společně se následně vydali na exkurzi po bohunickém kampusu, během níž se seznámili se Simulačním centrem Lékařské fakulty (SIMU), infrastrukturami RECETOX a EIRENE a s CEITECem jako takovým, který je dle ministra Gazdíka „perlou českého výzkumu“.
Samotná konference mezitím pokračovala programem, v němž vystoupil mimo jiné Gazdíkův ministerský předchůdce a jeho současný náměstek Robert Plaga, zástupci Akademie věd ČR a přední výzkumní stakeholdeři. Mezi nimi coby další zástupci Masarykovy univerzity Jana Klánová, ředitelka RECETOXu a koordinátorka EIRENE, a Luděk Matyska, ředitel Ústavu výpočetní techniky, který v závěrečném bloku dne pohovořil o vývoji příprav na implementaci iniciativy EOSC, jejímž cílem je vybudování společného výzkumného prostoru s volně dostupnými službami pro uchovávání, zpracování, sdílení, analýzu a opakované použití vědeckých dat.
„Soudě dle počtu zúčastněných, jichž se registrovalo více než tři sta, ale i dle bezprostředních reakcí řečníků snad můžu říct, že se letošní ročník Národního dne velkých výzkumných infrastruktur vydařil,“ hodnotí vedoucí organizačního týmu Masarykovy univerzity, Ondřej Hradil, jenž současně koordinuje mapování výzkumných infrastruktur v rámci projektu EDUC-SHARE a připravuje Mezinárodní konferenci o výzkumných infrastrukturách ICRI 2022, která se v říjnu uskuteční rovněž v Brně. „Jestli lze letošní ročník Národního dne velkých výzkumných infrastruktur považovat za jakousi národní generálku na ICRI, věřím, že nás na podzim nic nepřekvapí!“
Záznam konference si můžete prohlédnout na oficiálním Youtube kanálu MU.
.
