Online konferenci, kterou bylo možné sledovat v přímém přenosu, moderovala editorka a moderátorka Seznam Zpráv Petra Krmelová a úvodním slovem ji zahájil prorektor pro personální a akademické záležitosti MU Jiří Hanuš.
K letošnímu tématu vzdělávání uvedl, že první československý prezident byl filozofem spíše sokratovského ražení, u něhož byly častěji významnější položené otázky než soubor odpovědí. „Masaryk byl stoupencem pojetí, podle něhož člověk touží po plném poznání života a jednotlivých skutečností, a proto klade důraz na poznání vědecké i umělecké,“ uvedl Jiří Hanuš.
Děkan Fakulty sociálních studií MU Stanislav Balík pak připomenul, že TGM řešil vzdělávání a školství už jako poslanec Říšského sněmu. „Jezdil po celé zemi, účastnil se schůzí a demonstrací a burcoval lidi, aby odstranil vliv církve na školství. Dobře věděl, jakou cenu má univerzitní vzdělání,“ řekl Stanislav Balík.
Jako první řečník se ke konferenci připojil online Vojtěch Tomášek z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, který se věnoval tématu pandemie jako společenské výzvy nejen pro vysoké školy. Hovořil o zkušenostech s téměř třemi semestry nuceného přechodu výuky do „vzdáleného“ režimu a posledního semestru v „hybridním“ režimu, které přinesly klíčové výzvy jak pro kvalitu a flexibilitu forem výuky a vzdělávání (tedy implementaci nových prvků online výuky), tak pro kvalitu a flexibilitu studijních programů (zejména v otázce nastavení akreditovaných forem studia a jejich standardů).
„Studenti, kteří v průzkumech indikovali stres z důvodu změn ve výuce způsobený pandemií, měli vyšší úroveň příznaků deprese. Silný negativní vliv na příznaky deprese měla obava z nedokončení ročníku,“ konstatoval Tomášek.
O epidemii covidu a jejího dopadu na populaci žáků, studentů a pedagogů různých úrovní škol v ČR pak mluvil ředitel ÚZIS a vedoucí Institutu biostatistiky a analýz Lékařské fakulty MU Ladislav Dušek. Na konkrétních datech a číslech ukázal, že hlavně mateřské, základní a střední školy byly třetím nejčastějším ohniskem nákazy. „Univerzity jsou schopny udržet vysoký standard epidemiologické bezpečnosti, za což je velmi chválím,“ řekl Dušek.
Podle něj byli pedagogové od března 2020 do května 2021 čtvrtou nejohroženější skupinou zaměstnanců, co se týká rizika nákazy na pracovišti. Dušek předpovídá, že další vlna pandemie přijde na podzim, ovšem ve školách bude lepší obranu znamenat testování žáků. „Varianta omikron přinesla fenomén reinfekcí. Proto doporučuji očkování, které má vysoký ochranný efekt,“ zdůraznil ředitel ÚZIS.
Jako další řečník vystoupil výzkumník Karel Gargulák z institutu PAQ Research, který přinesl téma Dopady pandemie na regionální školství. Upozornil, že žáci a studenti ztratili kvůli epidemii koronaviru a zavřeným školám asi tři měsíce učení. „Z průzkumu také vyplynulo, že až 38 procent učitelů trpělo depresí a úzkostmi kvůli distanční výuce. Tento negativní dopad zmírňovali tím, že jich 86 procent sdílelo své zkušenosti s kolegy ze stejné školy,“ uvedl Gargulák.
Poukázal také na to, že podle údajů České školní inspekce z loňského prosince může mít až 55 tisíc žáků ZŠ a SŠ velmi výrazné nedostatky ve znalostech a dovednostech a bude u nich potřeba nejméně další školní rok k tomu, aby se postupně vyrovnaly tyto vzdělávací rozdíly.
Politolog Miloš Gregor z Fakulty sociálních studií MU zase upozornil na to, že dezinformace se rychle staly jedním z nejvýraznějších a nejdiskutovanějších nezdravotnických problémů pandemie koronaviru. Překotný technologický vývoj a změny v informačním prostředí byly dlouho před pandemií živnou půdou pro manipulativní a nepravdivé informace. Nejistota uživatelů a nedostatečná mediální gramotnost v kombinaci s výraznou změnou společenské situace, která mění denní návyky a způsob života, vyústily až v to, co WHO nazývá infodemií – tedy rozsáhlým a rychlým šířením misinformací a dezinformací.
Příspěvek také zanalyzoval hlavní narativy dezinformací šířených mezi lidmi v době pandemie. Za předpoklady pro větší šíření dezinformací v Evropě i ve světě označil Miloš Gregor populistický styl komunikace politických elit, polarizovanou společnost, chaotickou komunikaci vlády a slabou pozici odborníků.
V závěru příspěvku věnoval pozornost České republice a studentským iniciativám, které v době pandemie pomáhají rozpoznávat fake news. Jako příklady uvedl kampaně z dílny FSS Zvol si info a Zpátky do života a také únikovou hru Fakescape, která měla za cíl vyvracet dezinformace.
Jak univerzity podporují současnou proměnu vzdělávání pohledem studentů učitelských programů? Tomu se ve svém vystoupení věnovala Karla Brücknerová z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty MU. Podle ní pandemie ukázala, že vyučování dětí a studentů je náročné řemeslo. Univerzity by proto měly při vzdělávání budoucích pedagogů podporovat cesty k aprobaci, podporovat proměnu výuky na ZŠ a SŠ a připoutat ke studiu a profesi, tedy budovat profesní společenství a podporovat sebereflexi.
Daniel Münich z institutu CERGE-EI hovořil o dopadech pandemie na vzdělávání a vzdělanost u nás a ve světě. „Pandemie nejvíc dopadla na mladé lidi ve věku 18 až 24 let, tedy na studenty středních a vysokých škol,“ uvedl Daniel Münich s tím, že ztráty způsobené výlukou prezenční výuky se odhadují na 33 miliard korun týdně.
Ředitel brněnského gymnázia na třídě Kapitána Jaroše Jiří Herman seznámil účastníky konference s tím, jak na jejich střední škole prožívali koronavirovou dobu. „Někteří studenti na studium po přechodu na online výuku kašlali, řadě poctivců naopak nestačilo pro zvládnutí učiva 12 hodin denně. I přes problémy však proběhly maturity v roce 2020 vcelku úspěšně,“ konstatoval ředitel.
Studium na Masarykově univerzitě v době pandemie přiblížil příspěvek prorektora pro vzdělávání a kvalitu MU Michala Bulanta, který shrnul průběh dvou let ve stínu koronaviru, kdy vedení univerzity a fakult řešilo například problémy se slovenskými studenty po uzavření hranic a s cizinci na kolejích, přechod na online výuku a další opatření pro zvládnutí výuky.
„Ze studie, které se účastnilo asi tisíc studentů, vyplynulo, že třetina z nich přiznalo deprese a více než 30 procent studentů MU mělo obavu ze zdárného ukončení akademického roku. Plná polovina studentů pak pocítila významný stres kvůli změnám výuky a šest z deseti studentů pociťovalo nedostatek elánu a byli frustrovaní,“ vypočítal Michal Bulant.
Covid podle něj přinesl mimo jiné nový impuls pro velké přednášky. „Přednášky pro 200 a více studentů nevidím jako příliš užitečné,“ dodal prorektor.
Životům akademiků a akademiček v době pandemie patřilo vystoupení Kateřiny Zábrodské z Psychologického ústavu Akademie věd ČR. Za významné psychosociální dopady pandemie označila ztížení výkonu práce a vysokou míru nejistoty a obav z budoucnosti. „Významným zdrojem stresu byl i konflikt mezi prací a rodinou, což v řadě případů vedlo ke snížení úvazků a úvahám o odchodu z akademického prostředí. Řada starších akademiků pak zvažovala nebo se rozhodla odejít do důchodu,“ uvedla Zábrodská.
Prorektor Michal Bulant v závěru konstatoval, že konference Education for Society byla perfektně připravená a přinesla inspiraci do budoucna.
Také ředitelka Odboru pro kvalitu Kateřina Oleksíková, která byla hlavní organizátorkou konference, si přeje v budoucnu v pořádání konference pokračovat: „I přes překotné události dnešních dnů si velmi vážím toho, že jsme se mohli setkat nad zásadními otázkami, které pandemie vnesla do vzdělávání, do života učitelů, rodičů, žáků a studentů. S jejími dopady se budeme potýkat velmi dlouho a je proto důležité o nich hovořit a sdílet je nejen s těmi, kterých se bezprostředně týkají, ale i s širokou veřejností."
