Devatenáctý ročník Brněnského politologického sympozia hostila ve čtvrtek 13. dubna fakulta sociálních studií. Sympozium začalo v aule blokem konferenčních příspěvků, které moderoval Lubomír Kopeček, zástupce vedoucího Katedry politologie FSS MU.
Jako první dostal slovo Jan Kysela, vedoucí Katedry politologie a sociologie na Právnické fakultě UK, který se věnoval soudnímu přezkumu procesu prezidentské volby 2022-2023. Jako příklad uvedl hned dvě důležité stížnosti na letošní volby. První byla stížnost Karla Diviše proti odmítnutí jeho registrace na prezidenta, kdy mu Nejvyšší správní soud uznal odmítnuté podpisy, a on tak mohl kandidovat. Druhá stížnost, které se Jan Kysela věnoval, se týkala Karla Janečka, jemuž se nelíbily nejen nerovnost potřebných hlasů a podpisů k registraci, ale i mechanismy přepočítávání a kontrolování podpisů. S těmito stížnostmi se dostal až k Ústavnímu soudu, po němž chtěl upravit volební zákon nebo volby odložit. V obou případech však neuspěl.
Jan Kysela také konstatoval, že podnětů pro přezkum byla celá řada, zkoumalo se kdeco, a z hlediska stížností vše v podstatě neúspěšně. Ale to, co je opravdu sporné – tedy možnost jednotlivého poslance či senátora podpořit do prezidentských voleb nominace více kandidátů – nikdo nenapadl.
Zahraničně-politická témata v prezidentské volební kampani pak komentovala Pavlína Janebová, ředitelka pro výzkum v Asociaci pro mezinárodní otázky. Uvedla, že letošní volby překvapivě hodně ovlivnila zahraniční témata, jako byl například názor kandidátů na válku na Ukrajině, nebo směřování ČR na západ či východ. „Voliči letos přikládali velký význam reprezentaci České republiky v zahraničí a hlasovali pro toho, kdo by v zahraničí Česko vhodně reprezentoval,“ dodala na závěr svého vystoupení Pavlína Janebová.
Příspěvek o morálce a etice v prezidentských kampaních pronesl odborný asistent Katedry politologie FSS MU Miloš Gregor, spolueditor připravované knihy „Prezidentská volba 2023: Flanelem proti válce“, která vyjde letos v září. „Co není zákonem zakázáno, mohou kandidáti v kampaních dělat. Každý ale považuje za morální a etické něco jiného,“ uvedl svou přednášku Miloš Gregor. Nevidí až takový rozdíl mezi tím, jestli příspěvky na sociální sítě píše za politika placený zaměstnanec, nebo umělá inteligence – v obou případech jsou totiž vytvořeny na základě zadání onoho politika.
Na prezentaci Miloše Gregora navázala Eva Lebedová, odborná asistentka Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty UP v Olomouci, která se věnovala negativním kampaním v prezidentských volbách. „V předchozích dvou přímých volbách používal negativní kampaň Miloš Zeman. Letos to pak byl Andrej Babiš, zejména když napadl Petra Pavla a jeho roli generála. Vyvolával v občanech obavy ohledně povinného vstupu mužů do armády a zatáhnutí České republiky do války,“ řekla o Babišově kampani Eva Lebedová.
Blok příspěvků ukončil odborný asistent Katedry politologie FSS MU Jakub Šedo, jenž srovnával kandidáty a jejich odpovědi ve volebních kalkulačkách. Překvapivé pro něj byly shodné odpovědi všech kandidátů, kteří nesouhlasili s kroky Miloše Zemana jako prezidenta.
Po krátké přestávce sympozium pokračovalo kulatým stolem, konkrétně diskuzí tří politologů, kterou moderoval Miloš Šenkýř z Českého rozhlasu Brno. Prvním diskutujícím se stal Vít Hloušek, který působí na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU, v Mezinárodním politologickém ústavu FSS MU a v Národním institutu SYRI. Dále na otázky odpovídal Miloš Brunclík, který se ve své odborné činnosti zaměřuje na trojúhelník institucí hlava státu – kabinet – parlament a jejich vzájemné interakce v kontextu studia parlamentních a poloprezidentských režimů. Trojici pak doplnil Tomáš Lebeda, ředitel vnitropolitického odboru na Pražském hradě a bývalý vedoucí Katedry politologie a evropských studií na UP v Olomouci.
Hned první otázka, kterou Miloš Šenkýř položil, se týkala Andreje Babiše, konkrétně momentu, kdy si zavřel dveře na hrad. Podle Víta Hlouška k tomu docházelo v průběhu celé kampaně na prezidenta, kdy Babiš dělal velmi neočekávané kroky. Tomáš Lebeda byl naopak názoru, že moment zavření dveří přišel ještě dříve, a to mezi volbami do poslanecké sněmovny 2017–2021, kdy se zmíněný politik začal měnit z populisty v autoritáře.
„Sledoval jsem volební průzkumy, ze kterých moc nevycházelo, že by Babiš vyhrál. Česká společnost má ráda změny a po Zemanovi logicky chtěla za prezidenta někoho názorově úplně jiného. Babiš by byl pouze jakýmsi pokračovatelem Zemana,“ vyjádřil se k Babišovým šancím na vítězství v letošních prezidentských volbách Miloš Brunclík.
Okolo Babiše se pak točila i následující otázka, která narážela na televizní debatu před druhým kolem voleb, na niž přišel šéf hnutí ANO na poslední chvíli. „Dělala Babišova živelnost jeho štábu radost?“ zeptal se politologů moderátor. „Jeho štábu rozhodně ne, ale řadě jeho voličů se líbilo, jak se chová. Brali to jako jeho projev přirozenosti a autenticity,“ odpověděl Miloš Brunclík. Zbylí dva diskutující se s jeho odpovědí ztotožnili.
Dalším tématem, o kterém se na sympoziu diskutovalo, byla „ženská karta“ a její role v prezidentských volbách 2023. „Paní Nerudová rozhodně uměla zaujmout mladé lidi, kteří chtěli za hlavu státu ženu. Mnoho voličů však po dvou předešlých přímých volbách v letošním prvním kole volili rozumem a vybrali toho, kdo by mohl porazit jejich hlavního protikandidáta – například Babiše,“ poukázal na jeden z možných důvodů neúspěchu Danuše Nerudové Vít Hloušek. Mezi její další chyby pak Tomáš Lebeda řadil vymezení proti slovenské prezidentce Čaputové, s níž se jako žena měla spíše ztotožnit. Miloš Brunclík nakonec dodal, že Danuši Nerudovou také dost poškodila kauza kolem Mendelovy univerzity, neboť na ni nereagovala dost rychle.
Poslední otázka, kterou moderátor položil, zněla: Co lidé očekávají od Petra Pavla jako od prezidenta? Tomáš Lebeda jako člen Pavlova týmu odpověděl, že občané v nově zvoleného prezidenta hodně věří a zároveň od něj hodně očekávají. „Lidé předpokládají, že bude zastávat roli jejich ochránce, jejich ombudsmana. Očekávají, že bude na jejich straně a že bude jejich reprezentant. Sám Pavel během kampaně prohlásil, že bude tlačit na poslance a senátory, aby se více stavěli na stranu lidí,“ uzavřel debatu na sympoziu Miloš Brunclík s tím, že prezident Pavel byl v kampani označován za „sympaťáka“ ve flanelové košili.
