Muzeum, které sídlí v sousedství Mendlova náměstí, je součástí Kulturního centra MU a stará se o Mendelův odkaz a také o další umělecké sbírky Masarykovy univerzity. Na jeho chodu se podílí řada lidí, včetně studentky Pedagogické fakulty MU Karolíny Poláčkové.
Ta začala v Mendelově muzeu pracovat před více než rokem jako lektorka vzdělávacích programů pro děti, dnes už je kurátorkou a má na starosti mimo jiné technické zajištění chodu muzea.
„Dostala jsem se sem vlastně náhodou. Hledala jsem si brigádu a na fakultním facebooku se zrovna v té době objevila výzva Mendelova muzea, které shánělo lektory. Studuji učitelství českého jazyka a občanské výchovy, a takové místo je tak pro mě zároveň dobrá praxe,“ říká Karolína.
Přiznává ale, že před brigádou v tomto univerzitním muzeu, i kvůli tehdejší epidemii onemocnění covid-19, nikdy nebyla. „Věděla jsem, že je toto místo Brna historicky spojené s osobností Mendela, ale dlouhou dobu jsem netušila, že je tady také univerzitní muzeum. Při jeho první návštěvě mě tak hodně překvapilo, jaké je tu vedle velkého a dříve dost nevzhledného dopravního uzlu krásné místo a klid. Ten dojem ve mně zůstal dodnes.“
Kdo byl a co dělal Mendel
Užít si klid uprostřed města může každý návštěvník Mendelova muzea. Kromě travnatého nádvoří najde před vstupem do expozice také nově vybudovaný skleník, který stojí na základech stavby, v níž Mendel prováděl své slavné pokusy s hrachem.
Nejen o nich se pak dozví podrobnosti v expozici. Ta je rozdělená na dvě části, první z nich se věnuje životu tohoto duchovního a vědce. „Podle mě je skvělé, že prohlídka začíná právě historií. Je fascinující, jak vůbec Mendel zvládl vše objevit a expozice ukazuje, že to opravdu byl skromný génius, jak se o něm říká,“ tvrdí Karolína.
V této části muzea se návštěvníci dozvědí detaily z Mendelova života, poznají jeho osobnost, koníčky a najdou tam také jeho osobní věci. „Zajímá to i děti, které zjistí, že vědecké bádání v 19. století vypadalo úplně jinak, než dnes. Práce s mikroskopem byla třeba mnohem komplikovanější, než v současnosti a Mendel si také musel vše důkladně zapisovat a počítat ručně.“
Mladší návštěvníci muzea ale přesto mnohem víc oceňují jeho druhou část, která je věnovaná genetice a vysvětluje, proč je vlastně Mendel slavný. „Tato interaktivní část expozice obsahuje vysvětlení všech, i pro mě složitých genetických záležitostí tak, že to zvládne pochopit snad každý,“ podotýká kurátorka.
Expozice o genetice je jen rok stará a provází návštěvníky základy genetiky. Od popisu různých typů buněk lidského těla se lidé dostanou k tomu, co je chromozom, DNA a samotný gen, tedy nositel dědičné informace. Výstava pak popisuje, co přesně Mendel objevil a také jak jeho zprvu odmítnutou teorii znovuobjevili další vědci a formulovali zákony dědičnosti. Jsou tam také popisy dědičných nemocí nebo vysvětlení toho, co je molekulární biologie – tedy věda, která se v současnosti problematikou dědičnosti zabývá.
„Nejen děti si mohou v této části expozice sami vyzkoušet třeba to, které znaky a jak se předávají od rodičů dětem, podívat se na moderní mikroskopy a další přístroje. A i když se dospělí často tváří, že je tato část muzea, kde je jen nějaké „hraní si“, nezajímá, stráví tu pak stejně dlouhou dobu,“ říká s úsměvem Karolína a dodává, že často zaujme genetická část i vědce.
Vzdělávání je součástí muzea
Karolína má v současnosti na starost technickou stránku muzea, a tak teď bojuje třeba s vlhkostí a teplotou, jejichž výkyvy mohou škodit exponátům. Kromě toho je ale také muzejní pedagog a dříve jako lektorka měla na starosti programy pro školy.
Bez nich už moderní muzea vlastně nefungují. Mendelovo muzeum tak nyní nabízí čtyři programy pro děti a studenty od mateřských škol po střední, které se věnují třeba buňkám nebo genetickým modifikacím. „Jako novinku teď nabízíme i humanitně zaměřenou hodinu, kde dětem ukazujeme, jak se v Mendelově době žilo, jak složitě musel dělat své pokusy a studenti si mohou zkusit luštit třeba kurent, tedy v té době používané písmo,“ přibližuje kurátorka.
Muzeum se ale nezaměřuje jen na vzdělávání mladých. I díky propojení s univerzitou je Mendelovo muzeum centrem vědeckých setkání. Pořádají se v něm dva přednáškové cykly – Mendel Lectures a Seminar Series, které přinášejí nejen brněnským vědcům možnost potkat se se světovými kapacitami v oboru molekulární biologie a dalších věd. Přímo v muzeu najdou návštěvníci tabuli s podpisy desítek nositelů Nobelovy ceny, kteří už díky přednáškám do Brna zavítali.
„Toto unikátní spojení muzea a vysoké školy umožňuje dělat věci, které by standardně nešly, třeba neustále nabízet lidem nejnovější poznatky z výzkumu,“ dodává Karolína.
