K předání stavby v areálu Univerzitního kampusu Bohunice dojde v pondělí 2. října. Unikátní vzdělávací a výzkumná infrastruktura zabere 15 190 m čtverečních. Slavnostní poklepání základního kamene se plánuje na leden 2024, na kdy rovněž připadá 105. výročí založení Masarykovy univerzity.
Generálním projektantem stavby, která splňuje všechny aspekty udržitelnosti, je architektonická kancelář Pelčák a partner architekti. „Při výstavbě počítáme s využitím zelených technologií a respektem k udržitelnosti. Cílem je nakládat se zdroji energie, vodou a odpady v souladu s principy udržitelného rozvoje,“ objasnila kvestorka Masarykovy univerzity Marta Valešová.
„Nedostatek léků na českém trhu je velkým problémem. Proto na návrat farmaceutické fakulty k Masarykově univerzitě také navazuje celý projekt MUNI BioPharma Hub, což znamená, že výrazně posílíme v oblasti výzkumu, který je pro ČR naprosto zásadní,“ vyjádřil se rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. Více informací o přínosu projektu univerzitě i společnosti naleznete v tiskové zprávě.
Význam MUNI BioPharma Hubu jako zásadního strategického projektu reflektovalo i město Brno ve strategii #Brno2050, kde se MUNI BioPharma Hub stal vlajkovým projektem v tematické oblasti Prosperita. Proto také debata o projektu MUNI BioPharma Hub a dalších strategických projektech v Univerzitním kampusu Bohunice tvoří součást konference Kam kráčíš, Brno? 2023. Obě témata představí široké veřejnosti v sále Uměleckoprůmyslového muzea ředitel Strategického rozvojového projektu MU 2021+ David Póč v úterý 3. října od 18 hodin.
Při této příležitosti přinášíme s Davidem Póčem rozhovor, který vyšel v zářijovém vydání Magazínu M.
Existovala vize MUNI BioPharma Hubu už v momentě, kdy se řešilo, že se farmaceutická fakulta vrátí pod hlavičku Masarykovy univerzity?
Jednoznačně ano. Celá historie se začala psát kolem roku 2019, když nastupoval do funkce pan rektor Martin Bareš a kdy jsme diskutovali o nutnosti vzniku dlouhodobé tematicky orientované vize rozvoje univerzity, se kterou by pak bylo možné provázat i strategické investice do infrastruktury. Debaty pak probíhaly napříč vedením univerzity a rovněž s jednotlivými fakultami, a tak vznikl koncept Strategického rozvojového projektu MU 2021+ „Inovace pro zdravou a bezpečnou společnost“. Základní úvahou bylo, aby univerzita výrazně mohla přispívat k řešení některých klíčových celospolečenských otázek. Následná doba covidové krize a proaktivní přístup univerzity ukázaly, že tato úvaha byla správná. Zrekapitulovali jsme si, v čem je univerzita silná a kde má už za sebou úspěšnou cestu, ať už jde o výsledky vědecké nebo vzdělávací, a dali jsme dohromady teze, které dnes tvoří jádro strategického rozvojového projektu Inovace pro zdravou a bezpečnou společnost. Jde o takzvanou „umbrella“ strategii, nabízející tematickou vizi, kam by univerzita chtěla v budoucnosti kráčet, a definuje jednotlivé oblasti, které by univerzita mohla rozvíjet a podpořit, tak i řešení celospolečenských výzev. Jednou z oblastí je lidské zdraví, kde má univerzita za sebou dlouholeté aktivity jak ve vzdělávání, tak i vědě a výzkumu. Díky příležitosti návratu farmaceutické fakulty na MUNI, což by dále toto téma výrazně posílilo, byla navržena i strategická investiční vize. Tato byla dále diskutována ve vazbě na dlouhodobé potřeby lékařské, přírodovědecké fakulty či CEITECu. Díky takto ucelené věcné koncepci jsme dokázali při jednání se zástupci Vlády ČR či resortních útvarů, že naše kroky jsou dlouhodobě významné pro řešení celospolečenských témat. O faktu, že by měla být tato témata výrazně akcentována, svědčí i podpora z Národního plánu obnovy. A to je začátek MUNI BioPharma Hubu.
Kromě nového působiště farmaceutické fakulty bude součástí budovy i Preklinické centrum. Co to ve výsledku přinese?
V rámci celého procesu výzkumu je jasné, že mezi jeho klíčovými etapami mohou být různé věcné, časové či „prostorové“ rozdíly, a to napříč mezi základním výzkumem, preklinickým, klinickým či možnou následnou aplikační praxí. Když jsme uvažovali o MUNI BioPharma Hubu v kontextu Univerzitního kampusu Bohunice, zanalyzovali jsme skutečnost, že v CEITECu i na lékařské či přírodovědecké fakultě sice máme mnoho špičkových infrastruktur, ale dlouhodobě chyběly některé moderní prostory, které by bylo možné využívat i pro společný, více interdisciplinární výzkum – výsledkem je kupříkladu pak Preklinické centrum. Tato infrastruktura umožní spolupráci ve farmacii, biotechnologii i medicíně na jednom místě a umožní lépe navázat základní výzkum na další stupně. Lze si pak představit posílení schopnosti produkovat výsledky v preklinickém výzkumu a zároveň třeba ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno provádět klíčový klinický výzkum a studie. Jde o vysokou přidanou hodnotu, která má na jednom místě integrovat všechny postupy v technologicky špičkovém prostředí. To byla také i poptávka z jednotlivých fakult a CEITECu.
Otevře se tak možnost výroby nových léčiv, kupříkladu v menších šaržích?
Přesně tak. Součástí MUNI BioPharma Hubu budou i čisté GMP prostory, které jsme záměrně designovali s tím, že se MUNI hodlá ve spolupráci s partnery dál rozvíjet v oblastech, v nichž máme předpoklady být špičkou na národní i evropské úrovni. Jedním ze směrů je právě průmyslová farmacie, kupříkladu vyvíjení lékových forem v tekuté či pevné podobě a možnost výroby a testování léčiv v experimentálních menších šaržích, neboť právě to čisté prostory Preklinického centra umožňují.
Proniknou do procesu výroby léčiv i studenti?
Ano, to byla jedna z pilotních myšlenek, že možnosti MUNI BioPharma Hubu provážeme se vzděláváním pregraduálního i postgraduálního typu. Chceme vychovat odborníky, kteří budou přicházet do firem nebo působit v regulatorních úřadech jako SÚKL a budou vědět, jak procesy výroby léků vypadají. Kohorta těchto odborníků v ČR nyní chybí. Je to i dlouhodobá strategická iniciativa, neboť EU bude chtít být v oblasti lékové produkce ve velké míře soběstačná.
Znamená to, že vzniknou i nové obory?
Masarykova univerzita je velmi silná v tom, že dokáže být interdisciplinární a dokáže propojovat oblasti, jako jsou přírodní vědy i live sciences, s obory společenskými a humanitními. Troufám si říci, že jsme schopni se interně domluvit, jak má daná spolupráce vypadat, a být tím pádem i velice funkční. Už zazněly konkrétní úvahy, že vzniknou studijní programy, které půjdou novým možnostem interdisciplinárně naproti. Nepůjde o čistě farmaceutické nebo přírodovědné programy, ale vychováme nové odborníky, kteří se budou orientovat na trhu a vědět, jak nové léčivo zavést, kdo ho zaplatí, jak bude dostupné či jak bude vypadat jeho regulace. Než se léčivo dostane do lékáren, je to nesmírně dlouhý proces – a k němu jsou potřeba ekonomové i právníci, kteří se budou v dané oblasti orientovat a budou mít přehled, co se ve farmaceutickém průmyslu děje. V této souvislosti už probíhá proces akreditace nového mezifakultního oboru Applied Health Economics v angličtině pro akademický rok 2024/25, týkající se šesti fakult, ovšem zcela nově sestavený, který bude na navazujícím magisterském studiu generovat experty do nemocnic, pojišťoven či regulatorních institucí. Ve střední Evropě takový program neexistuje – a to je naše silná stránka.
Počítá se i s nejmodernějším vybavením?
Ano, debatovali jsme o pojetí a dispozici všech prostor, univerzita prošla dlouhou cestou od vize po projekt skutečné infrastruktury MUNI BioPharma Hubu. Díky tomu se lze těšit na vybavení přesně „na míru“. Nyní projekt přechází do plně fyzické realizace, kde je již vytvořen realizační tým v gesci paní kvestorky, a věříme, že v polovině roku 2026 univerzita převezme nový objekt špičkové vzdělávací a výzkumné infrastruktury. Dokončení v roce 2026 vnímáme jako náročný, ale realistický termín a věřím, že jako Masarykova univerzita ukážeme, stejně jako tomu bylo v případě projektu SIMU Lékařské fakulty MU, že jsme schopni úspěšně ukončovat projekty.
Projekt „Vznik nového interdisciplinárního programu Applied Health Economics (AHE)“ byl podpořen z Národního plánu obnovy, reforma 3.2.1, registrační číslo NPO_MUNI_MSMT-16606/2022.