Suma vypuštěných skleníkových plynů vyjádřená v CO₂ ekvivalentech – to je uhlíková stopa. Může se týkat jedince, výrobku nebo akce. Je možné ji stanovit na různých úrovních – národní, městské, individuální, či na úrovni podniku, nebo právě organizace, například takové, jakou je Masarykova univerzita. „Z výpočtu uhlíkové stopy se dozvíme, kolik tun ekvivalentu CO₂ vytváří provoz univerzity, kolik skleníkových plynů souvisí s její činností. Navíc, je to mezinárodně srovnatelný ukazatel, díky kterému víme a v budoucnu budeme vědět, co zlepšovat a na co se zaměřit. Abychom se ale k výpočtu dostali, museli jsme odborníkům poskytnout vstupní data. Především informace o spotřebě energií na každé fakultě a pracovišti,“ vysvětluje vedoucí kanceláře kvestorky Richard Hubl s tím, že kromě toho MUNI také poskytla data týkající se například dojíždění zaměstnanců do práce, služebních cest, odpadů a nakupovaného zboží.
Svoji uhlíkovou stopu měří a sledují její snižování či úplnou uhlíkovou neutralitu všechny přední světové univerzity. Vztah univerzit k uhlíkové stopě se hodnotí také ve všech žebříčcích zabývajících se udržitelností – například QS Sustainability Ranking.
Studii pro MUNI vypracovala firma CI3, která uhlíkovou stopu měřila například pro společnosti Vodafone, Kofola nebo MONETA Money Bank. Výpočet uhlíkové stopy Masarykovy univerzity byl proveden v souladu s mezinárodním standardem GHG Protocol. Jedná se o nejpoužívanější výpočtový nástroj pro inventarizaci skleníkových plynů podniků a organizací. Je to metodika, která se používá napříč celým světem a je mezinárodně srovnatelná.
GHG Protocol dělí do tří oblastí:
Scope 1 − přímé emise do ovzduší z aktivit instituce. Například emise z kotlů, automobilů a dalších dopravních prostředků, emise spojené s doplněním chladiv do klimatizační a chladicí techniky či emise z průmyslových procesů a odpadů likvidovaných v rámci instituce.
Scope 2 − nepřímé emise z odebírané energie, které nevznikají přímo v instituci, ale jsou důsledkem jejích aktivit. Například nákup elektřiny či tepla.
Scope 3 − další nepřímé emise, které jsou následkem aktivit instituce, ale nejsou klasifikovány jako Scope 2. Například nakupované suroviny, investice, doprava nakupovaných surovin, nakládání s odpadem, distribuce elektrické energie či nepřímé emise z paliv.
Největší podíl na uhlíkové stopě Masarykovy univerzity mají spotřebovávané energie, především elektřina, ale i zemní plyn a teplo – téměř 80 procent. „Doplácíme na to, že národní energetický mix obsahuje málo obnovitelných zdrojů energie a jako odběratel s ním univerzita nemůže takřka nic udělat. Může například nakupovat více energie z obnovitelných zdrojů, ale ani tak se nikdy nedostane na nulu, protože je potřeba brát v úvahu distribuční síť. I elektřina ze solárních panelů nebo větrné elektrárny k nám totiž musí protéct přes distribuční dráty,“ dále problematiku vysvětluje Richard Hubl.
Výrazný podíl na uhlíkové stopě MUNI pak tvoří cesty zaměstnanců – služební i do práce. Anketa, která v letošním roce zjišťovala způsob dojíždění zaměstnanců Masarykovy univerzity do práce, byla přímým vstupem pro informace předané k měření uhlíkové stopy. „Nyní vidíme, že velkým zdrojem uhlíkové stopy Masarykovy univerzity jsou služební cesty, takže má smysl řešit a sledovat například spolujízdy nebo výběr typu dopravního prostředku,“ komentuje výsledky Jana Černá z kanceláře kvestorky s tím, že zejména v těchto oblastech proto bude MUNI v souladu se svým odpovědným přístupem pracovat na dalším snižování své uhlíkové stopy.
Současný výsledek MUNI – tedy 41 tisíc tun ekvivalentu CO₂ – je zcela srovnatelný se světovými univerzitami, které mají podobnou rozlohu a počet studentů a zaměstnanců jako MUNI. Například The University of British Columbia z Vancouveru nebo nizozemskou Wageningen University & Research, které jsou v nastavení principů udržitelnosti pro MUNI příkladem.
Výpočet uhlíkové stopy je nutností pro společnosti, které obchodují na burze, reporting je nařízený Evropskou komisí. Masarykova univerzita jako zodpovědná instituce bude svoji uhlíkovou stopu sledovat a nechávat ji měřit v minimálně dvouletém intervalu, aby vytvořila prostor pro zavedení změn a poté je dokázala změřit. Masarykova univerzita chce být institucí zodpovědnou k životnímu prostředí a vychovávat své studenty k udržitelnosti, která je i náplní práce mnoha excelentních vědeckých týmů na univerzitě.
Kroky MUNI ke snížení uhlíkové stopy
MUNI se připojila k memorandu o dlouhodobé spolupráci na závazku statutárního města Brna k adaptaci na klimatické změny ve snaze snížit produkci CO₂ na území města Brna nejméně o 40 % do roku 2030.
■ Nákup elektřiny z obnovitelných zdrojů
■ Zvyšování vlastní výroby energie z obnovitelných zdrojů
■ Racionální snižování spotřeby energií (#MUNIsaves)
■ Zvyšování podílu zeleně na MUNI
■ Využívání dešťové vody – realizace dalších podzemních nádrží
■ Podpora ekologičtější mobility
■ Sledování uhlíkové stopy u dodávek a služeb a zodpovědné veřejné nakupování
■ Širší nabídka vegetariánských a veganských jídel, sledování US u dodavatelů
■ Zero waste – snižování produkce odpadu
■ Paperless univerzita – pokračující elektronizace procesů
■ Zvyšování povědomí o udržitelnosti na MUNI
Pochvala za sledování stopy
K monitoringu uhlíkové stopy MUNI se na svém Facebooku pochvalně vyjádřil i Český antarktický výzkumný program. „Dovolte nám obrátit vaši pozornost k čerstvé studii uhlíkové stopy naší domovské instituce, na jejíž finále se už moc těšíme i my. Ze studie by měl být patrný i podíl našich antarktických aktivit na celkové produkci uhlíkové stopy. Jsme moc rádi, že se podobná studie zrealizovala i u nás, jakož i za závazek vedení MUNI dlouhodobě pracovat na dalším snižování zátěže na životním prostředí, k čemuž držíme Masarykově univerzitě všechny palce! Své návrhy na optimalizaci procesů navíc může podat každý, což je další bomba věc!"
