Masarykova univerzita se už třetím semestrem podílí na organizaci meziuniverzitních virtuálních seminářů ve spolupráci s univerzitami z Ekvádoru, Argentiny, Dominikánské republiky a Velké Británie. Vloni na jaře MUNI do seminářů přizvala i studenty a pedagogy ze dvou ukrajinských univerzit, kteří pozvání s nadšením přijali. A nová spolupráce má velký úspěch.
Meziuniverzitní semináře, ve kterých je momentálně zapsaných přes 40 studentů ze sedmi univerzit, jsou unikátní nejenom tím, že pomáhají ukrajinským studentům a pedagogům zůstávat v kontaktu s okolním světem a najít rozptýlení v době, kdy v jejich zemi už dva roky probíhá válečný konflikt, ale i svým celkovým pojetím. Dávají totiž studentům příležitost potkávat se se spolužáky z odlišných kulturních prostředí, zamýšlet se a diskutovat nad aktuálními tématy s globálním významem a současně přitom rozvíjet své komunikační dovednosti v cizím jazyce.
„Virtuální semináře vznikly v rámci mezinárodního a interdisciplinárního projektu Epistemic Injustice, na němž Masarykova univerzita už tři roky spolupracuje s pěti partnerskými univerzitami. V projektu jsme se od začátku zabývali tematikou migrace a výstupy byly moc zajímavé, takže jsme na Masarykově univerzitě pořád přemýšleli, jak to zakomponovat do výuky, až nás napadlo otevřít na fakultě sociálních studií specializovaný kurz. A tak jsme předloni na podzim poprvé otevřeli předmět Building Conference Skills, jehož cílem je pomoci studentům s rozvojem prezentačních dovedností,“ přibližuje Athena Alchazidu z Centra jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity.
V rámci nově vzniklého kurzu Building Conference Skills má každý semestr pětice studentů z Masarykovy univerzity možnost získávat zkušenosti s přípravou konferenčních příspěvků a vystupovat s nimi na studentských virtuálních seminářích. Analogicky připravují své studenty i vyučující z partnerských univerzit London College ve Velké Británii, Universidad del Azuay v Ekvádoru, Pontificia Universidad Católica Madre y Maestra v Dominikánské republice a Universidad Católica de Salta v Argentině. Každá univerzita je tak na seminářích zastoupená zhruba pěti až deseti studenty.
Tematika migrace v různých kontextech
Meziuniverzitní virtuální setkávání se celý semestr tematicky zaměřují – v souladu se zaštiťujícím projektem Epistemic Injustice – na problematiku migrace z perspektivy různých společenských kontextů. Studenti a vyučující na společných virtuálních seminářích prezentují samostatně zpracované týmové projekty a ve zbylé části hodiny diskutují a pracují v malých skupinkách. Projekty se nejčastěji zaměřují na témata spojená se současnou migrací v Jižní Americe a v Evropě.
První semestr se tak studenti soustředili na tematiku uprchlíků v latinskoamerickém regionu, například v Ekvádoru, Venezuele či Bolívii. V evropském kontextu se jednalo zejména o Ukrajinu, a právě té se rozhodli věnovat studenti z MUNI. Ke studentům z fakulty sociálních studií a filozofické fakulty se přidali i studenti práv z kurzu angličtiny Kateřiny Chudové a společně pětice svým zahraničním spolužákům přiblížila problematiku válečných ukrajinských uprchlíků i z hlediska českého práva. Zejména pro studenty z latinskoamerického regionu byla prezentace studentů z MUNI velmi přínosná, protože pro jejich region není Ukrajina tak velkým tématem jako v Evropě.
Ukrajinská studentka z MUNI pomohla nastartovat spolupráci s vysokými školami na Ukrajině
Semináře se letos pořádají už potřetí a Masarykova univerzita na ně má od úplného začátku velmi pozitivní zpětnou vazbu. Studenti jsou nadšení nejen z netradičního formátu výuky a možnosti potkávat se se studenty z velmi vzdálených zemí, ale i z tematického zaměření kurzu. Studenti z Ukrajiny se navíc připojili už po prvním semestru výuky, díky čemuž se stal kurz věnující se migraci i válečným uprchlíkům ještě zajímavější. I studenti ze všech pěti partnerských univerzit tento krok nadšeně přivítali – nejen proto, že mohli zblízka vidět, v jaké realitě ukrajinští studenti žijí a studují doma na Ukrajině, ale i proto, že jim mohli pomoci zůstat v kontaktu s okolním světem.
K zapojení ukrajinských univerzit ale došlo úplnou náhodou. Může za to především Taisiia Chepys, ukrajinská studentka z MUNI, která si kurz zapsala hned v semestru, kdy se poprvé začal vyučovat. Studentka z Ukrajiny tehdy zrovna nastoupila do prvního ročníku v rámci mimořádného přijímacího řízení pro ukrajinské studenty, jež Masarykova univerzita otevřela po vypuknutí války na Ukrajině. I jí se kurz podobně jako dalším spolužákům z MUNI velmi líbil, proto se jen tak mimochodem před pedagogy zmínila, že by byl určitě moc zajímavý i pro studenty, kteří se momentálně nacházejí na Ukrajině.
„Ten nápad se nám velmi zamlouval, a tak jsme od jarního semestru do projektu přizvali i univerzitu v Užhorodu a náš partnerský jazykový institut Horlivka, který je původně z Donbasu, ale kvůli válce se už musel dvakrát stěhovat. Nejdřív v roce 2014 do Bachmutu a poté, co město nedávno zničila ruská armáda, se přesunul do Dněpru. S oběma univerzitami už dlouhodobě spolupracujeme a například kolegům v Horlivce jsme pomáhali se znovuobnovením knihovny poté, co uprchli před válkou v Donbasu. Knihy jim Masarykova univerzita opětovně darovala i vloni, když se museli stěhovat podruhé,“ vysvětluje Athena Alchazidu.
Na jaře 2023 se tak projekt Epistemic Justice rozšířil o dvanáct ukrajinských studentů a jejich čtyři vyučující z Uzzhorod National University a Horlivka Institute for Foreign Languages. Zatímco v předchozím semestru se kurz věnoval tematice migrace z pohledu uprchlíků, tentokrát se pozornost soustředila na tematiku migrace z pohledu hostitelské země a způsobům, jakými může většinová společnost pomoci lidem, kteří opustili svou vlast. Studenti z Česka se ve skupinovém projektu opět zabývali ukrajinskými uprchlíky. Ve své prezentaci kromě různých programů, které na pomoc Ukrajině probíhaly v Česku, svým latinskoamerickým a britským spolužákům představili také aktivity Dobrovolnického centra MUNI POMÁHÁ, což jejich kolegy z Británie i Latinské Ameriky opravdu zaujalo.
„Byla to velmi zajímavá setkání a všichni jsme uvítali, když se k nám připojili studenti z Ukrajiny, kteří nám často vyprávěli o situaci na Ukrajině. To nejvíce oceňovali zejména studenti z Latinské Ameriky, kteří ukrajinským studentům kladli mnoho otázek. Často se stávalo, že studenti ve virtuálních seminárních místnostech vedli velmi dlouhé diskuse právě ohledně aktuálního dění,“ říká Athena Alchazidu.
Léto studentům z Ukrajiny zpestřily debaty o filmech
Když na konci minulého akademického roku přišel konec výuky a na studenty čekaly letní prázdniny, ukrajinští pedagogové si mezi učiteli z partnerských univerzit povzdychli, že jejich studenti se kvůli válce na prázdniny rozhodně tolik netěší. Bylo jim velmi líto, že společná výuka končí a že už se nebudou potkávat, protože si prázdniny v současné situaci nemohou užívat jako dřív a vzhledem k probíhající válce ani nemohou nikam odjet. Společné hodiny jim v akademickém roce přinášely alespoň nějaké rozptýlení od tíživé situace, avšak v létě se neměli na co těšit.
A tak Athena Alchazidu spolu s Lindou Krahulou Doleží z Centra jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity přišly s nápadem, že by se v létě daly uspořádat Summer Cinema Sessions, v nichž by studenti mohli v angličtině, španělštině, a dokonce i v češtině mluvit o vybraných filmech a procvičovat si jazykové dovednosti i mezikulturní kompetence. Přestože za účast studenti nezískali žádné kredity, nápad se tak zalíbil, že se skupinka zhruba dvaceti studentů každý týden potkávala a rozebírala nejrůznější filmové tituly počínaje snímkem Tři kmotři (r. 1948) od Johna Forda přes Dvanáct rozhněvaných mužů (1957) od Sidneyho Lumeta až po český film Marečku, podejte mi pero (1975) od Oldřicha Lipského, u něhož se ukrajinští studenti češtiny velmi pobavili.
„Filmy mě odjakživa bavily, takže jsem se bez váhání přihlásila na společná setkání, kde jsem si zároveň mohla procvičovat angličtinu. Naše filmová sezení příjemně osvěžila léto, zároveň jsem ocenila příležitost komunikovat se studenty z jiných zemí. Bylo pro mě velmi přínosné nahlížet na filmy z různých perspektiv – zvláště z té kulturní, kde i malý detail udělá velký rozdíl ve vnímání. Jsem moc ráda, že taková spolupráce mezi univerzitami vznikla a všem podobnou zkušenost vřele doporučuji,“ hodnotí příležitost Anastasiia Tesliuk, studentka Institutu Horlivka.
Také její vyučující Olena Yasynetska z Institutu Horlivka vnímala letní filmová odpoledne velmi pozitivně. „Filmová setkání byla skvělou příležitostí, jak rozptýlit naše studenty od intenzivního ohrožení válkou. Navíc si mohli procvičit jazyky, seznámit se s novými lidmi z různých konců světa a zároveň diskutovat.“ Její kolega Vladislav Bezkorovayny dodává, že setkání měla velmi příjemnou atmosféru. „Člověk měl pocit, jako bychom se všichni už dávno znali. Na letní kurz máme od studentů skvělé ohlasy, velmi si to užili.“
Kurz nepotěšil jen ukrajinské studenty a jejich učitele, ale také například vyučující Patriciu Tineo, která pracuje na univerzitě v Dominikánské republice. „Byl to úžasný zážitek a já i mí studenti jsme z letních filmových setkání byli nadšení. Bylo velmi zajímavé slyšet názory ostatních studentů a učitelů na promítané filmy. A následné diskuse byly ještě zajímavější. Velmi cenná pro nás byla i příležitost potkávat se s ukrajinskými studenty a vyučujícími. I když člověk neustále sleduje zprávy, jejich příběhy mnohým z nás otevřely oči,“ říká Patricia Tineo z Dominikánské republiky.
Z pilotního režimu ke stálé spolupráci
Letními filmovými setkáními však společná spolupráce neskončila. V podzimním semestru navázal na dva předchozí kurzy další, tentokrát zaměřený na téma Epistemics of Inclusion, tedy na tematiku začleňování cizinců do většinové společnosti. V kurzu se opět potkávali studenti z MUNI spolu se studenty z Latinské Ameriky, Británie a Ukrajiny. Vyučující všech zapojených univerzit spatřují v takovém formátu výuky velký přínos, a proto chtěli ve společné výuce pokračovat. Od příštího semestru se navíc semináře rozšíří ještě o studenty a pedagogy z Binaly Yilderim University v Turecku, díky čemuž se stane náplň výuky ještě zajímavější, protože Turecko má zkušenosti s odlišným typem migrace než Evropa nebo Latinská Amerika.
Projekt pokračuje dál i nyní v jarním semestru. „Naše dosavadní spolupráce nám ukázala, že podobné aktivity mají velký smysl a určitě chceme tímto směrem pokračovat i v budoucnu. Online výuka sdílená s partnerskými univerzitami je velmi obohacující z hlediska obsahu a zároveň je to praktická zkušenost, kterou studenti obzvláště oceňují. A z toho máme my učitelé opravdu radost. Další přidanou hodnotou je skutečnost, že jsme v našich setkáváních viděli velký smysl i díky tomu, že jsme mohli alespoň nějak pomoci zpestřit výuku ukrajinským studentům. A nutno říci, že nám za to byli vděční. I proto budeme ve spolupráci na projektu pokračovat také v příštím akademickém roce. Chceme studentům i pedagogům z Ukrajiny dát najevo, že navzdory jejich tíživé životní situaci nezůstávají sami,“ říká Athena Alchazidu z Masarykovy univerzity.