Přímo u sochy filozofa a prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka na Komenského náměstí v Brně začnou v pondělí 11. března uctěním jeho památky Masarykovy dny. Následovat bude dvoudenní přednáškový a debatní cyklus a program věnovaný právě odkazu TGM, který připravilo Kulturní centrum Masarykovy univerzity.
Podtitul letošní akce zní „Neklidný svět“. „Tomáš G. Masaryk žil v době, která byla v mnoha ohledech velmi neklidná – budiž připomenuty národní spory, velká válka 1914 až 1918, formování nového státu a sociální problémy. Pro nás jsou dnes dokladem neklidného světa prožité zkušenosti s pandemií, válka na Ukrajině, ekonomické problémy a v neposlední řadě předvánoční tragédie na Filozofické fakultě UK,“ vysvětluje propojení tématu akce prorektor Masarykovy univerzity Jiří Hanuš.
Po uctění památky TGM se budou Masarykovy dny v aule v budově na Komenského náměstí věnovat fenoménu antisemitismu v dějinách. O neklidném světě v souvislosti se situací v Izraeli a na palestinských územích pohovoří dlouholetý spolupracovník MUNI z Ariel University Ariel L. Feldestein. Po jeho přednášce připomene univerzita odkaz sira Rogera Scrutona, a to předáním ceny R. Scrutona brněnskému spisovateli a esejistovi Pavlu Švandovi.
Téma neklidného světa se objeví i v programu druhého dne akce Masarykovy dny v augustiniánském opatství na Starém Brně. Tam se uskuteční diskuse s předními českými znalci „ohnisek“ současných světových problémů – Janem Holzerem, Zinadou Bechnou, Janem Fingerlandem, Josefem Pazderkou a Petrem Hlaváčkem. Masarykovské téma připomene přednáška Táni Klementové. Na druhý den se také chystá křest knihy Arnoštova cesta – s Evou Lustigovou, Milanem Uhdem a Markétou Pilátovou, a koncert operní pěvkyně Ireny Troupové s klavíristou Bohumírem Stehlíkem, který uvede Lubomír Spurný.
„Záměrem organizátorů je nejen stálý zájem o aktualizaci témat souvisejících s činností duchovního otce Masarykovy univerzity prostřednictvím setkání, rozhovorů, konferenčních příspěvků a akademických diskusí. Dvoudenní akce, na níž se podílejí všechny součásti Kulturního centra MU, se má stát i příležitostí k oslovení nejen akademické veřejnosti, ale všech zájemců o problémy neklidného světa, v němž žijeme,“ dodává Jiří Hanuš.
Masarykovy dny doprovodí putovní výstava Masaryk a Svatá země, kterou lze zhlédnout během února v Univerzitním centru Telč a následně od 12. do 31. března v Mendelově muzeu MU. Výstava Masaryk a Svatá země představuje zapomenutou událost týkající se cesty TMG na Blízký východ. „To, že první československý prezident byl známým obhájcem židovského národa a myšlenky sionismu, je všeobecně známé. O tom, že se na jaře roku 1927 vydal na cestu do Svaté země, již dnes ví asi málokdo. Byla to vůbec první návštěva oficiální hlavy státu takzvaného ‚jišuvu‘ v tehdejší mandátní Palestině. I když Masaryk deklaroval svou cestu jako soukromou a kvůli bezpečnosti ji podnikl tajně a pod jiným jménem, místní přední myslitelé, politici i obyčejní lidé jí přikládali ohromný význam. Ze symbolického hlediska se pro ně jednalo o vyjádření podpory a jedinečnou událost. Historiky byla tato cesta kupodivu skoro zapomenuta, ale lidé v Izraeli na ni nikdy nezapomněli. Pro ně to byla a je ‚nezapomenutelná cesta‘,“ vysvětlil historické souvislosti výstavy, kterou v roce 2017 připravilo Národní muzeum v Praze, ředitel Univerzitního centra Telč Jaroslav Makovec.
Vstup na program Masarykových dní je volný na základě předchozí rezervace místa v registraci na program 11. 3. a registraci na program 12. 3.
