„Tomáš Garrigue Masaryk byl veřejný intelektuál, jehož služby a myšlenky by byly potřeba i v dnešní době. Náš svět je dnes neklidný, podobně jako byl Masarykův svět. Nejde nám o to s ním bezvýhradně souhlasit, ale naše univerzita se ztotožňuje například s tím, jakým způsobem se snažil hledat pravdu,“ připomněl prorektor pro akademické a kulturní záležitosti Masarykovy univerzity Jiří Hanuš, který Masarykovy dny vyhlásil a zahájil.
V rámci pocty vyjádřené u sochy před budovou univerzity na Komenského náměstí zmínil prorektor pro rozvoj, legislativu a informační technologie Masarykovy univerzity Radim Polčák, že v jednom z aspektů odkazu TGM se univerzita vrací k jeho působení učitele a ke krátkému projevu, ve kterém Masaryk uvedl, že ve vývoji školy vidí vývoj demokracie. A tedy, že vzdělaná společnost je důležitá pro demokracii.
Primátorka města Brna Markéta Vaňková potvrdila, že i ona vnímá myšlenky TGM jako stále aktuální. „Byl nositelem významných hodnot – svobody, demokracie a morálky. A to jsou hodnoty, které potřebujeme i v dnešním světě.“
Masarykovy dny následně pokračovaly přednáškou dlouholetého spolupracovníka Masarykovy univerzity z Ariel University profesora Ariel Feldesteina, která se věnovala fenoménu antisemitismu v dějinách lidstva. Zmínil aktuální situaci v Izraeli, na palestinských územích a v pásmu Gazy. Během své přednášky i v následné diskusi se musel vypořádat i s odlišnými názory, které zazněly z publika.
Připomenutí odkazu sira Rogera Scrutona bylo dalším bodem programu Masarykových dní. Cenu R. Scrutona předal brněnskému spisovateli a esejistovi Pavlu Švandovi prorektor pro rozvoj, legislativu a informační technologie Masarykovy univerzity Radim Polčák, který tak zastoupil rektora Masarykovy univerzity Martina Bareše.
Pavel Švanda je spisovatel, básník, prozaik, filmový kritik a esejista a patří ke generaci Šestatřicátníků společně s Václavem Havlem, Jiřím Kuběnou, Violou Fischerovou a dalšími osobnostmi. Za své literární dílo i pevný občanský postoj po roce 1969 obdržel Cenu města Brna. Jeho knihy Paměť esejisty, Věčný nedostatek věčnosti a O intelektuálovi, který se necítí dobře představují tvorbu, která ve scrutonovském antiutopickém duchu ukazuje přednosti i nedostatky českého intelektuálního a literárního života.
„Je mi velkou ctí být spojen se jménem Rogera Scrutona. Udělal pro nás hodně, před i po převratu. Bral nás vážně i v době, kdy jsme tápali v tom, co chceme. A provázel nás. Dal nám čas a byl přítomen, vždy ochoten nasadit sebe a své mínění,“ uvedl Pavel Švanda a s pohledem na medaili a portrét Rogera Scrutona dodal: „Je to on, ten bojovný a zároveň dobromyslný Scruton, jak jsme ho znali.“
Téma neklidného světa se objeví i v rámci druhého dne akce v augustiniánském opatství na Starém Brně a v Mendelově muzeu. Opět se tam uskuteční diskuse, ale i křest knihy s názvem Arnoštova cesta, a zahájení výstavy Masaryk a svatá země.
