Jmenovací dekrety předal novým docentům rektor MU Martin Bareš.
„Jsem hrdý na to, že napříč fakultami máme nové docentky a docenty. Svým výzkumem přispěli k rozvoji vědy, ale já si dovolím připomenout ještě jejich každodenní trpělivou práci, která vychovává nové generace a předává zkušenosti. Mluvím o činnosti vzdělávací, protože titul docent je titulem vědecko-pedagogickým. Je důležité psát články, počítat si citace a získávat národní i mezinárodní granty, ale největší impakt musí mít naše činnost směrem ke společnosti. Jako univerzita musíme sdílet výsledky praxe a vzdělávání a neustále trpělivě vysvětlovat, co je věda, jak se dělá a jaké přináší benefity pro společnost,“ uvedl v úvodu slavnostního jmenování rektor Martin Bareš.
Jménem habilitovaných pronesl projev v první části promocí Robert Vysoký. Poděkoval Masarykově univerzitě, vedení fakult a univerzity za poskytnutí zázemí a podpory pro odbornou práci, kolegům a spolupracovníkům za podporu ve výzkumném a pedagogickém úsilí a svým rodinám a nejbližším: „Jim patří naše vděčnost za to, jakou oporou pro nás v naší práci byli a jsou. Prokázali dost pochopení při našem sepisování odborných publikací a habilitačního spisu, stojí při nás navzdory tomu, že nás od nich naše práce často odděluje. Podle zásady Per aspera ad astra – Přes překážky ke hvězdám – se nám vše podařilo překonat a dnes s nimi můžeme sdílet radost z našeho úspěchu. Chceme se podílet na dalším prohloubení vědeckého a pedagogického renomé Masarykovy univerzity a snažit se učinit výuku pro naše studenty informačně přínosnou, ale i interaktivnější a atraktivnější. Budeme dál rozšiřovat výsledky své akademické práce a s úsměvem a otevřeným srdcem přivítáme další zájemce o poznání.“
Nově jmenovanými docenty a docentkami jsou:
docent Michal Janovec z Katedry finančního práva a národního hospodářství Právnické fakulty Masarykovy univerzity
Michal Janovec se habilitoval v oboru Finanční právo a finanční vědy. Zaměřuje se na oblast finančního práva. Ve své habilitační práci předkládá komplexní přehled stabilizačních prvků finančního trhu s důrazem na regulaci a dohled, které jsou z právního úhlu pohledu základními stavebními kameny stability finančního trhu. Docent Janovec analyzuje klíčové oblasti a otázky mající kapitálový dopad na stabilitu finančního trhu: zkoumá rozsah a účinnost regulace a dohledu, účinnost postupů řešení krize a pojištění vkladů, pravidla odpovědnosti, měnovou integraci. Poznatky docenta Janovce o stabilitě finančního trhu a jejích determinantech mají zásadní význam nejen pro právní doktrínu, ale také pro praxi – regulaci a dohled nad finančním trhem.
docent Lukáš Potěšil z Katedry správní vědy a správního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity
Lukáš Potěšil se habilitoval v oboru Správní právo a právo životního prostředí. Věnuje se oblasti správního práva, zejména problematice organizace veřejné správy, správního řízení a správního soudnictví nebo správního trestání. Docent Potěšil ve své habilitační práci předkládá velmi podrobný rozbor právní úpravy kasační stížnosti a řízení o ní, včetně souvislostí s dalšími postupy a s instituty správního soudnictví, věnuje se minulosti a přítomnosti institutu kasační stížnosti a možným perspektivám vývoje rozhodovací praxe a právní regulace tohoto institutu. Jedná se o první komplexní pojednání o kasační stížnosti v české odborné literatuře. Spojuje v sobě jak obecný rozbor procesní problematiky, tak vysvětlení praktické stránky uplatňování uvedeného opravného prostředku. Práci lze využít jak pro aplikační praxi, tak i pro legislativní orgány.
docent Ondřej Caha z Ústavu fyziky kondenzovaných látek Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
Ondřej Caha se habilitoval v oboru Fyzika kondenzovaných látek. Zabývá se experimentální fyzikou kondenzovaných látek, zejména v oblasti strukturní analýzy objemových materiálů, tenkých vrstev a nanostruktur, včetně defektů. Ve své habilitační práci předkládá ucelený přehled základních fyzikálních poznatků o topologických izolátorech s důrazem na jejich tenké vrstvy. Uvádí teoretické základy topologických izolátorů, jejich unikátní elektronovou strukturu a také experimentální metody používané pro jejich analýzu jako je rozptyl rentgenového záření, rentgenová absorpční spektroskopie, úhlově rozlišená fotoemisní spektroskopie a další. Je světovým odborníkem v oblasti vývoje a aplikace různých experimentálních nástrojů rentgenové difrakce a spektroskopie pro studium nových elektronických materiálů.
docent Jaroslav Hnilica z pracoviště Depozice tenkých vrstev a nanostruktur Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
Jaroslav Hnilica se habilitoval v oboru Fyzika plazmatu. Specializuje se na diagnostiku plazmatu v magnetronových výbojích, nestability v magnetronovém výboji a na vývoj a zdokonalování depozičních procesů.
Ve své habilitační práci se zaměřuje na samoorganizaci plazmatu při impulsním magnetronovém naprašování s vysokým výkonem a na stanovení absolutní hustoty počtu naprašovaných druhů v magnetronovém výboji. Jedná se o shrnutí dostupných zdrojů a nových poznatků z oblasti použití plazmatu pro magnetronovou depozici tenkých vrstev nových materiálů. Docent Hnilica spolu se svými kolegy vytvořil metodiku, která umožnila kategorizovat spory na základě jejich vzhledu. Také představil jednoduchou neinvazivní optickou metodu nazvanou metoda efektivní větvící frakce pro studium procesu magnetronového naprašování.
docentka Petra Procházková Schrumpfová z Národního centra pro výzkum biomolekul Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a z Mendelova centra pro rostlinnou genomiku a proteomiku Středoevropského technologického institutu
Petra Procházková Schrumpfová se habilitovala v oboru Genomika a pro-teomika. Věnuje se výzkumu rostlinných telomer. Ve své habilitační práci se specializuje na identifikaci, charakterizaci a funkční analýzu různých typů rostlinných telomerových vazebných proteinů, z nichž většina se nevěnuje striktně telomerovým funkcím, ale podílí se i na regulaci genové exprese. Uvádí také nové informace týkající se proteinů vázajících telomerové repetice, které mají podobnou afinitu k vazbě typických rostlinných a lidských telomerových motivů, což by mohlo usnadnit adaptaci na změnu divergentních telomerových motivů.
docentka Danuše Tarkowská z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky a z Laboratoře růstových regulátorů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Danuše Tarkowská se habilitovala v oboru Analytická biochemie. Zaměřuje se především na regulační procesy rostlin. Ve své habilitační práci se věnuje využití moderních separačních a detekčních metod pro kvantitativní analýzu biologicky významných látek v tkáních rostlinného původu. Se svým týmem vyvinula metody vhodné pro stopovou a ultrastopovou analýzu přírodních látek terpenoidního charakteru, především rostlinných hormonů. Zaměřuje se na představení nových analytických přístupů pro analýzu stopových množství. Nové metody tak mohou pomoci odhalit důležité aspekty sloučenin a pomoci při syntéze nových pesticidů, insekticidů a látek na podporu růstu rostlin v boji proti globálním změnám klimatu.
docent Vladimir Đorđević z Ústavu teritoriálních studií Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně
Vladimir Đorđević se habilitoval v oboru Politologie. Zabývá se politickou situací na Balkáně. Ve své habilitační práci předkládá analýzu současné ruské propagandy na Balkáně. Zkoumá roli ruské propagandy v Srbsku prostřednictvím Sputniku, zejména po ruské invazi na Ukrajinu na počátku roku 2022. Zaměřuje se i na širší až společensko-politický kontext a realitu na národní úrovni včetně příklonu k autoritářským tendencím a k problematice svobody tisku. Ve svých úvahách potvrzuje a dále zkoumá řadu axiomů široce sdílených vědeckou komunitou a otevírá prostor pro další výzkum, například Sputniku Srbsko v mediální krajině v zemi. Kolegové z oboru oceňují řadu zajímavých zjištění a závěrů, kupříkladu že srbská politika není ani tak proruská, jako spíše protizápadní.
docent Čeněk Šašinka z Katedry informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Čeněk Šašinka se habilitoval v oboru Obecná psychologie. Zaměřuje se na obecnou psychologii, jeho práce je však výrazně interdisciplinární – zasahuje do oblasti kartografie, informatiky a vzdělávání. Ve své habilitační práci předkládá výsledky výzkumu v oblasti kognitivního zpracování vizuálních informací, které jsou relevantní pro oblasti kognitivní psychologie, metodologie a kartografie. Přínosem habilitační práce je zpřístupnění výzkumu o geografii (mapách), psychologické perspektivě a kombinování kognitivních procesů, interindividuálních a kulturních rozdílů se zpracováním a designem map. Zabývá se především využitím virtuální reality a dalších nových technologií ve výzkumu (např. Eye trackery), které umožní kolegům badatelům pokračovat v tomto směru výzkumu i v budoucnu.
docent Ladislav Baťalík z Katedry fyzioterapie a rehabilitace a z Ústavu veřejného zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity
Ladislav Baťalík se habilitoval v oboru Kinantropologie. Zabývá se kardiovaskulární rehabilitací. Ve své habilitační práci se věnuje pohybovému tréninku u pacientů se srdečním a onkologickým onemocněním. Popisuje význam a hlavní složky kardiovaskulární telerehabilitace, snadno proveditelné, účinné a bezpečné alternativní formy, která významně zlepšuje kvalitu života, modifikuje rizikové faktory a je finančně efektivní. Odborníci z oboru předznamenávají v budoucí praxi velký posun ve využití kardiovaskulární telerehabilitace v domácím prostředí pod vedením odborníka s tím, že tato forma může být pro řadu klientů dostupnější. Jeho habilitační práce přináší v rámci České republiky zcela ojedinělé poznatky v oboru kardiovaskulární telerehabilitace.
docent Filip Dosbaba z Katedry fyzioterapie a rehabilitace Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a z Rehabilitačního oddělení Fakultní nemocnice Brno
Filip Dosbaba se habilitoval v oboru Kinantropologie. Je uznávaným odborníkem na fyzioterapii v kardiorehabilitaci a respirační rehabilitaci. Jeho habilitační práce je zaměřena na zkoumání změn výkonnosti inspiračního svalstva u pacientů s COVID-19 v době mezi překladem z jednotky intenzivní péče do propuštění z nemocnice, a to především pomocí inovativní metody testu přírůstkové respirační vytrvalosti (TIRE). Významným zjištěním jeho práce je výrazné snížení výkonnosti inspiračních svalů a funkční výkonnosti u pacientů hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče. Předpokládá, že částečné reverzibility je možné dosáhnout pomocí intenzivní fyzioterapie, a proto doporučuje intenzivní fyzioterapii u kriticky nemocných pacientů nejen s COVID-19.
docent Robert Vysoký z Katedry pohybových aktivit a zdraví Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity a z Ústavu veřejného zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity
Robert Vysoký se habilitoval v oboru Kinantropologie. Věnuje se oboru kardiovaskulární rehabilitace. Ve své habilitační práci se zaměřuje na rehabilitaci a pohybovou aktivitu indikovanou v rámci prevence i léčby kardiovaskulárních onemocnění pohledem fyzioterapeuta. Věnuje se efektu tréninkové intervence na kardiorespirační ukazatele zejména u nemocných po infarktu myokardu a s chlopenními srdečními vadami a arytmiemi. Do terapeutických postupů byly zařazeny nejnovější poznatky využívající tréninkových modalit, na jejichž vývoji a implementaci do praxe participoval. Kolegové z oboru oceňují významnou využitelnost jeho závěrů v klinické praxi a doporučují jeho práci jako učební text pro lékaře a fyzioterapeuty.
docent Jiří Fiedler z Neurochirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice, Neurochirurgické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno
Jiří Fiedler se habilitoval v oboru Chirurgie. Zabývá se neurochirurgií, především chirurgií baze lební, mozkových cév a nádorů mozku. Ve své habilitační práci definuje novou oblast mozkové mikrochirurgie. Zaměřuje se na oblast mozkové hemodynamiky, techniky mozkové revaskularizace a užití mozkového bypassu u akutní ischemické cévní mozkové příhody. Věnuje se skupině pacientů s akutní oklusí mozkové cévy, u kterých selže kombinovaná terapie. V habilitační práci představuje mozkový bypass a mikrochirurgickou embolektomii, což jsou metody, které jako první zavedl do užívání v České republice. Práce vytváří základ pro rozvoj akutní chirurgie v případě okluze magistrálních mozkových tepen pro ostatní neurochirugická pracoviště nejen v České republice.
docent Jan Maláska z Kliniky dětské anesteziologie a resuscitace a z Ústavu simulační medicíny Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno
Jan Maláska se habilitoval v oboru Anesteziologie, intenzivní medicína a algeziologie. Zaměřuje se na široký okruh problematiky život ohrožujících šokových stavů, jejich biologické podstaty a možností jejich diagnostiky a léčby. Věnuje se také oblasti paliativní medicíny. Ve své habilitační práci popisuje epidemiologii sepse a septického šoku v České republice. Předkládá informace o patofyziologii jednotlivých problematik, ale také o jejich epidemiologii a prediktivních prognostických faktorech, a to nejen ze světových, ale i z českých dat. Jeho práce přináší významné poznatky pro další výzkum i do klinické praxe. Data o epidemiologii sepse a septickém šoku v České republice jsou jedinečná i v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi nejen v Evropě. Je možné je využít jako východiska pro osvětu laické veřejnosti v souvislosti se sepsí.
docentka Pavla Doležalová z Ústavu románských jazyků a literatur Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Pavla Doležalová se habilitovala v oboru Dějiny konkrétních literatur (románské literatury). Zabývá se translatologií. Ve své habilitační práci uvádí překlad klasické pastorály provázený několikerým výkladem. Jedná se o jediný překlad Nové Astrey do češtiny. Přichází s překladem staršího literárního díla z francouzštiny do současné češtiny, který je zároveň translatologickým výkladem metodologie překládání literárního textu, respektive odborným komentářem překladatelky a teoretičky v jedné osobě. Její překladatelská metoda vychází z koncepce překladu jako výkladu. Poukazuje na vícevrstevnatost umělecké informace v literárním textu, kdy sdělovaná informace může být nositelkou i více vzájemně se doplňujících významů.
docentka Jaroslava Dosedlová z Psychologického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Jaroslava Dosedlová se habilitovala v oboru Psychologie. Věnuje se vybraným oblastem sociální psychologie, psychologie zdraví a psychoterapie. Ústředním tématem její habilitační práce je zkoumání vztahu mezi optimismem/pesimismem a jednotlivými komponentami chování souvisejícími se zdravím. Přínosem práce je představení tří typů modelu optimismu a jejich faktorových modelů. Výzkumem získané poznatky jí napomohly synteticky a tvůrčím způsobem uvažovat při koncipování původního modelu optimismu, který zatím v české psychologii chyběl. Kolegové oceňují předloženou analýzu konceptu optimismu v dílech významných psychologů jako je Freud a James a podrobnější rozpracování současných psychologických teorií optimismu. Závěry práce lze aplikovat do praxe preventivních a intervenčních programů.
docentka Egle Mocciaro z Ústavu románských jazyků a literatur Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Egle Mocciaro se habilitovala v oboru Lingvistika konkrétních jazyků (románské jazyky). Zabývá se dialektologií, diachronní a kognitivní lingvistikou. Ve své habilitační práci se věnuje problematice modálního a direktivního kódování ve staré a současné sicilštině. Inspiruje se kognitivistickým a funkcionalistickým teoretickým přístupem, přijímá jako interpretační klíč předpoklad, že gramatické formy a konstrukce vznikají na základě komunikačních potřeb, které mluvčí projevují v komunikaci. Analýza dat je založena na širokém výběru jazykových dat z různých korpusů staré i současné sicilštiny. Odborníci z oboru oceňují, že spojuje různé směry výzkumu morfosyntaxe sicilských modalit a direktiv a ukazuje, že zdaleka nejsou výrazem nesourodých sémantických oblastí, ale zapadají do jediné, byť členité sémantické sítě.
docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Jeffrey Alan Smith se habilitoval v oboru Dějiny konkrétních literatur (germánské literatury). Zaměřuje se na americkou literaturu, historii a kulturu s důrazem na média a film. Ve své habilitační práci předkládá nejrozsáhlejší a nejdůkladněji integrovaný počin v oblasti literárních, náboženských, mediálních a politických dějin USA v 19. století, který je v současné době k dispozici. Ve své práci uvádí bohatou a rozsáhlou hermeneutickou výzvu, kterou představuje jak Bible, tak tvorba parabiblických textů (romány, poezie, prohlášení, projevy), které byly využity k podpoře nebo kritice toho, co považuje za jedinečné americké pojetí národnosti a občanství. Jedná se o významný vědecký přínos na pomezí americké literární vědy a religionistiky. Odborníci oceňují, že syntetizuje materiály, které zpravidla bývají oddělovány.
docentka Klára Šabatová z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Klára Šabatová se habilitovala v oboru Archeologie pravěku a středověku. Věnuje se především výzkumu společnosti doby bronzové. Její habilitační práce přináší vedle souboru nových radiokarbonových dat z hrobů také syntézu typologických prvků a radiokarbonových dat. Na jejím základě byly navrženy datové modely, které umožnily s maximální možnou mírou objektivity popsat chronologické vztahy v závěru starší a počátku střední doby bronzové. Pokusila se chronologicky lépe vymezit střední dobu bronzovou ve středním Podunají na základě nových radiokarbonových dat. Kolegové z oboru konstatovali, že došla až na samé hranice možného poznání, které je dáno velmi omezenou pramennou základnou a metodickými omezeními radiokarbonového datování.
docent Jan Tlustý z Ústavu české literatury Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a z Katedry bohemistiky Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Jan Tlustý se habilitoval v oboru Česká literatura. Zaměřuje se na otázky literární teorie s přesahy do fenomenologické a hermeneutické filozofie a kognitivních věd. Ve své habilitační práci se zabývá problematikou mezer v literárním díle, nebo jinak řečeno míst nedourčenosti či prázdných míst. Práce představuje pečlivý, podrobně argumentovaný úvod do dějin úvah o této problematice od literární teorie přes kognitivní vědu až po filozofii. Mezery v optice nejsou primárně určeny k zaplnění, ale jsou prostředkem, výzvou k další čtenářově aktivitě (například k sebereflexi). Odborníci z oboru oceňují interdisciplinaritu, kdy práce, přestože se v ní propojuje několika oborů, působí jako promyšlený a jednolitý celek. Přesahuje tradiční hranice oboru a klade otázky, které otevírají cestu pro další bádání.
docentka Zuzana Urválková z Ústavu české literatury Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Zuzana Urválková se habilitovala v oboru Česká literatura. Specializuje se na českou literaturu 19. století a česko-německé literární vztahy v 19. století. Ve své habilitační práci navazuje na své dosavadní výzkumy v oblasti dějin české literatury 19. století či česko-německých literárních vztahů, přičemž pozornost nyní soustředila na osobnost a aktivity nakladatele Ignáce Leopolda Kobra a jeho německojazyčnou edici Album. Kobrovu činnost vidí jako kulturní praktiku se značnými dopady do různých sfér literárního života 19. století, jako procesuální událost, již lze zkoumat z rozmanitých badatelských perspektiv. V monografii uvádí řadu rovin: biografickou, literárně-sociologickou, teoretickou, analyticko-interpretační i komparativní. Kolegové z oboru oceňují přehlednou strukturu monografie a schopnost autorky proniknout do hlubokých souvislostí.
docent Vilém Pařil z Katedry regionální ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity
Vilém Pařil se habilitoval v oboru Hospodářská politika. Věnuje se zejména dopravní ekonomii, ekonomii životního prostředí a územnímu plánování včetně vztahu k veřejným financím a rozpočtům. Ve své habilitační práci se zabývá tématem udržitelného plánování dopravy v éře pokračující metropolizace společnosti se zaměřením na geograficky vymezenou oblast střední Evropy a zohledňuje několik dichotomií v procesu dopravního plánování, a sice infrastrukturu a dopravní plánování, vnější a vnitřní faktory, dopravní chování obyvatel a cestujících a dopravní politiku na různých úrovních veřejného sektoru. Odhaluje zpětnou vazbu mezi jednotlivými dopravními politikami, vzájemné působení různých kroků a aktérů. Odborníci z oboru oceňují pozoruhodné interdisciplinární výzkumné úsilí, které vychází z ekonomie a dopravy a zasahuje i do geografie a problematiky životního prostředí.
docent Ahad Zareravasan z Katedry podnikové ekonomiky a managementu Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity
Ahad Zareravasan se habilitoval v oboru Podniková ekonomika a management. Zaměřuje se zejména na Information System Business Value, včetně různých fází životního cyklu informačních systémů. Ve své habilitační práci se specializuje na obchodní aspekty informačních systémů v podnikání a firmách, na hodnotu nových a podpůrných technologií jako jsou BI&A (Business Intelligence and Analytics), Blockchain a IoT (Internet of Things) a na to, jak by integrace těchto technologií mohla organizacím přinést větší obchodní hodnotu a pomoci jim digitálně transformovat obchodní modely. Výsledky výzkumu přispívají k souhrnu poznatků o chápání hodnotového řetězce BI&A, zacelují mezery, které byly doposud méně prozkoumány, nebo se zabývají specifickými aspekty tématu a jsou významným přínosem pro podnikatelskou praxi i pro vědu.
docent Jiří Filipovič z centra CERIT SC Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity
Jiří Filipovič se habilitoval v oboru Informatika. Specializuje se na vývoj vědeckého softwaru s užitím metod urychlování kódu. Ve své habilitační práci se zabývá vývojem metod pro urychlování kódu a jejich aplikací na vědecký software. Zaměřuje se na optimalizaci algoritmů, u nichž nejsou známy jejich alternativy s lepší časovou komplexitou. S kolegy uplatňuje holistický přístup shora dolů, snižuje výpočetní náklady využitím matematicky odlišných a výpočetně méně náročných modelů a přináší zrychlení pomocí optimalizace zdrojového kódu a akcelerace na GPU. Ve spolupráci s Loschmidtovými laboratořemi z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity vyvíjí nástroj CaverDock pro výpočet pohybu ligandu tunelem v proteinu. Kolegové z oboru oceňují bezprostřední praktický dopad jeho výzkumu.
docent Jan Vykopal z Katedry počítačových systémů a komunikací a z Centra vzdělávání, výzkumu a inovací v informačních a komunikačních technologiích Fakulty informatiky Masarykovy univerzity
Jan Vykopal se habilitoval v oboru Informatika. Zaměřuje se na oblast kybernetické bezpečnosti, a to zejména ve vztahu ke vzdělávání a školení v tomto oboru. Ve své habilitační práci se věnuje systematizaci praktické výuky dovedností v oblasti kybernetické bezpečnosti. Výsledky výzkumu posouvají současný stav poznání tím, že zpřístupňují nové nástroje pedagogickým pracovníkům, kteří vyučují dovednosti v oblasti kybernetické bezpečnosti a poskytují empirické důkazy o tom, že tyto postupy skutečně fungují. Významná praktická složka výuky je nejlepším způsobem, jak vybavit studenty dovednostmi, které budou potřebovat ve svém profesním životě. Velmi cenným příspěvkem k současnému stavu techniky je platforma pro kyberbezpečnostní vzdělávání KYPO Cyber Range Platform, kterou se svými kolegy vytvořil.