Téma, jemuž by se na univerzitě v Bělorusku mohl jen stěží věnovat, doktorand Andrei Kalavur zkoumá na Masarykově univerzitě pod vedením školitele Jana Holzera z Katedry politologie. Ten mu po začátku politických represí v roce 2020 umožnil přestoupit na doktorát do Brna díky nově vzniklému stipendijnímu fondu pro běloruské studenty, který Masarykova univerzita otevřela na podporu studentů z Běloruska před více než třemi lety.
V rámci doktorského studia, financovaného díky stipendiu, Andrei poslední tři roky zkoumá krizový diskurz v Bělorusku a Rusku i skutečnost, jak veřejnost vnímá apel strachu. Ve své disertační práci, kterou plánuje v říjnu obhajovat, analyzuje stovky předvolebních mediálních výstupů běloruského prezidenta a zjišťuje, jaké komunikační modely využívá k legitimizaci autoritářských režimů, a zda používá také různé manipulační techniky.
„Téma, jemuž se věnuji, je poměrně ojedinělé. Ve svém výzkumu jsem zjistil spoustu zajímavých informací – to nejzásadnější se týká velkého obratu v komunikaci. Zatímco ještě v roce 2015 se v předvolební komunikaci neobjevoval žádný represivní kontext, ale spíš jen populismus, v prezidentských volbách 2020 a i v kontextu pozdějších protestů či začátku války na Ukrajině se do komunikace začaly promítat také prvky stigmatizace, represe a apel strachu. I na základě této proměny tak předpovídám pravděpodobnost nové vlny teroru v budoucnosti,“ vysvětluje doktorand.
Pozvání mezi přední odborníky
Téma, jemuž se doktorand věnuje, je pro vědecký svět velmi zajímavé, a tak se svým výzkumem vystoupil už na několika mezinárodních konferencích například v Litvě, Polsku, Velké Británii a USA. Naposledy se s příspěvkem nazvaným „Strategie monitorování strachu a volebního násilí“ účastnil konference Asociace pro slovanská, východoevropská a eurasijská studia (ASEEES), která se už přes šedesát let koná v různých městech USA. Na prestižním mezinárodním fóru se každoročně setkávají odborníci a specialisté na střední a východní Evropu, Rusko, Kavkaz a Střední Asii a sdílí mezi sebou informace a poznatky o tomto regionu.
V rámci tohoto mezinárodního fóra existuje neformální výzkumný tým zaměřený na Bělorusko, jehož členem je i kanadský historik David R. Marples z University of Alberta. Právě ten oslovil doktoranda z Masarykovy univerzity s nabídkou, zda by nechtěl prezentovat výsledky svého výzkumu ve Filadelfii v rámci panelu se zaměřením na politiku, propagandu a kulturu současného Běloruska.
„S profesorem Marplesem se známe díky vědeckým a veřejným aktivitám. Je to vyhlášený odborník a autor článků a knih věnovaných Bělorusku, zejména kultu Velké vlastenecké války v rámci Lukašenkovy vlády. Jeho myšlenky dokonce uplatňuji i ve své disertaci. Proto jsem měl velkou radost, když mi nabídl jedinečnou šanci vystoupit na tak prestižní konferenci a představit komunitě odborníků z celého světa výsledky svého výzkumu. Takovou příležitost jsem nemohl odmítnout,“ objasňuje Andrei.
Cesta od pozvání až k samotnému vystoupení na konferenci ve Filadelfii byla ovšem náročná a celý proces zabral téměř celý rok. Nejdřív doktorand musel sepsat abstrakt a poté shrnout výsledky svého výzkumu do dvacetistránkového dokumentu, jehož příprava mu zabrala téměř čtyři měsíce. Poté abstrakt schvaloval nejdříve profesor Marsples a posléze celá porota spolu s abstrakty dalších panelistů z univerzit v Tennessee, Stockholmu a Yaleu.
Bělorusko je stále velké téma
Když Andrei zjistil, že jeho příspěvek přijali a že dostane příležitost prezentovat svůj výzkum na konferenci ASEEES, byl nadšený. „Jsem moc rád, že se díky konferenci o mém výzkumu dozvídá širší publikum. Během své téměř půlhodinové prezentace, kterou jsem připravoval několik dní, jsem mluvil i o systému útlaku v Bělorusku. Tento systém se opírá o pěstování strachu a volebního násilí, včetně fyzických útoků, prohlídek, zatýkání, zastrašování a široké škály komunikačních taktik, které pomáhají celý systém utužovat,“ přibližuje doktorand, jehož prezentace měla mezi publikem velký ohlas a pozitivní zpětnou vazbu.
Za nejzajímavější úsek konference Andrei považuje část, kdy mohl interagovat s lidmi v publiku, kteří měli spoustu zajímavých dotazů týkajících se jeho výzkumu i propagandy v Bělorusku. Některé otázky a připomínky navíc doktorandovi pomohly s vylepšením výzkumu. Na konferenci se seznámil také s několika vědci z amerických univerzit, s nimiž mohl diskutovat o nejrůznějších tématech. Členové běloruské diaspory v USA dokonce pro čtyři panelisty včetně Andreie zorganizovali after party, kde se měl možnost potkat se spoustou zajímavých lidí.
„Celá konference pro mě byla velkým zážitkem. Ústředním tématem byla samozřejmě Ukrajina, ale i tak se velká pozornost soustředila také na běloruskou problematiku. Bělorusko je velkým tématem nejenom z vědeckého hlediska, ale také z bezpečnostních důvodů, protože Lukašenkův režim je pro sousedy z EU a Ukrajiny nepředvídatelný a nejistý. Bylo to pro mě proto velmi přínosné a jsem velmi vděčný, že mě tam Masarykova univerzita vyslala. Celkově jsem Masarykově univerzitě moc vděčný za to, jak se k nám běloruským studentům zachovala, a přál bych si, aby pomoc nadále pokračovala,“ říká doktorand, který také před rokem zorganizoval setkání běloruských studentů, kteří přišli Masarykově univerzitě poděkovat za poskytnou pomoc při příležitosti běloruského Dne svobody.
