Projekt Ekologická opatření v botanické zahradě zahrnuje pět různých opatření. V letním seriálu Magazínu M jsme vám již představili čtyři. Posledním opatřením je vybudování nádrže na zachytávání srážkové vody.
Botanická zahrada je umístěna uprostřed města v secesní čtvrti Veveří, která se stavěla na konci 19. a na počátku 20. století v areálu přírodovědecké fakulty. Vodu, kterou používá na zálivku, berou zahradníci z běžného vodovodního řádu a je pitná. Uprostřed města není jiný dostupný zdroj vody, řeky Svitava i Svratka jsou od zahrady daleko. K dispozici má zahrada ještě vodu dešťovou, se kterou se pomalu učí hospodařit, a v budoucnu se její zaměstnanci chtějí zaměřit i na takzvanou šedou vodu, což je již jednou použitá voda z kuchyní nebo umýváren.
Každoročně více a více obcí a měst řeší nedostatek vody v letních měsících a není dovoleno ani zalévat zahrady. To by byl pro botanickou zahradu obrovský problém, protože rostliny by to nepřežily.
Ve sklenících byla při jejich stavbě v roce 1995 vybudována nádrž na předehřívání zálivkové vody, do které se vejde asi 18 m3 vody. „Pitná voda se sem automaticky nebo ručně dopouštěla, v zimě se mírně předehřívala a v létě aspoň odstála. Měřením jsme zjistili, že ve sklenících se použije na zálivku průměrně 1000 litrů vody denně,“ prozrazuje vedoucí botanické zahrady Magdalena Chytrá.
V roce 2018 si zahrada nechala vypracovat studii, která vyhodnotila možnost vybudování nádrže na zachytávání vody ze střech skleníků a přilehlých budov. Vodu chtěli zahradníci používat na zálivku ve sklenících. Studie odhadla uspoření ročních nákladů na zálivku ve sklenících na 42 tisíc korun za rok. „Nejde ale jen o tyto peníze. Srážková voda je pro zálivku lepší než pitná voda. Jde o vodu měkkou, na listech ani v půdě se nesráží vápník a půda se nezasoluje. Rostliny jsou vitálnější a lépe odolávají chorobám a škůdcům. Zmenší se množství používaných chemických postřiků proti škůdcům,“ upřesňuje Chytrá s tím, že hlavní výhodou je však to, že drahocenná voda neodtéká bez užitku do kanalizace a pryč do řeky.
Nádrž o objemu 30 m3 byla vybudována v roce 2020 venku pod pergolou a je propojena s původní nádrží vnitřní, takže vznikl prostor na zachycení 48 m3 srážkové vody. „Množství zachycené vody je po většinu roku dostačující, záleží samozřejmě na rovnoměrnosti srážek během roku. Obvykle dvakrát až třikrát do roka nastane období, kdy se musí opět dočasně zalévat pitnou vodou. Celý systém přepouštění vody je automatický a řídí ho centrální velín velikosti elektrické skříňky. Návratnost investice byla odhadnuta na 7,5 roku s tím, že 85 procent nákladů jsme získali z Operačního programu Životní prostředí,“ říká Magdalena Chytrá.
Důležité pro rostliny je i to, že se zprovoznil dávno nefunkční a vápníkem zarostlý mlžící systém. Měkká voda už ho nepoškozuje a v tropických sklenících se může mlžit. Ve sklenících se zalévá také ručně hadicemi. Je zde dvojí rozvod vody, jeden z nádrží a druhý z vodovodu s pitnou vodou, která se využívá jen při rekonstrukcích nádrží či havárii čerpadel nebo elektřiny.
V soutěži se hlasuje až do 20. srpna, což zároveň představuje také zařazení do soutěže o hodnotné ceny. Bohužel není vidět průběžné pořadí, proto naše botanická zahrada potřebuje až do posledního okamžiku každý hlas. Pokud se jí podaří zvítězit, bude 500 tisíc korun důležitým příspěvkem v plánech na vytvoření jezírek a mokřadních záhonů pro ohrožené mokřadní druhy, které jsou na seznamu Pracovní skupiny pro genofondy Unie botanických zahrad ČR.
Seznam opatření:
- Osázení zelené střechy na budově kolárny u fakulty v areálu v Kotlářské ulici.
- Přivedení elektrického vedení k fontáně pro možnost používání čerpadla.
- Vybudování nádrže na zachytávání srážkové vody pro zalévání ze střech skleníků a přilehlých budov.
- Zavedení mozaikové seče trávníků.
- Dokonalejší údržba stávajících dřevin v areálu.
