Akci pro širokou veřejnost pořádá Kulturní centrum Masarykovy univerzity jako tradiční hudební rozloučení s létem. V parku Denisovy sady se můžeme těšit nejen na dobovou hudbu v podání brněnské kapely Django Jet, ale také na atraktivní vstupy, které připravil Spolek elegantních dam. Zakladatelka spolku Irena Vlahovičová prohloubila svůj celoživotní zájem o historické odívání i díky studiu na Masarykově univerzitě.
Jaký bude program hudebního pořadu v Denisových sadech?
V rámci Swingu pod širým nebem uvidíte tři vstupy Spolku elegantních dam. Nejprve bude přehlídka dámské módy první republiky. Každá z nás předvede model na denní nošení, tedy jak chodily dámy běžně po ulici, na procházky, do obchodu, do zaměstnání a večerní model, který oblékaly na slavnostní příležitosti. Protože se snažíme navodit dobovou atmosféru, tak jsme si pro druhý a třetí vstup připravily dobové tance. Diváci se můžou těšit na charleston a swing.
Ve dvacátých letech 20. století došlo k převratným změnám v dámském oblékání. Souviselo to i s tím, že se ženy během světové války zásadně emancipovaly. Jak se to projevilo v módě?
Se vznikem republiky v roce 1918 přišel do společnosti duch nové změny a v dámském šatníku nastala velká revoluce. Oblečení si stále zachovávalo ženskou linii, ale nebylo tak zdobné jako v secesi. Dekorativní styl art deco zjednodušil nejen střihy šatů, které byly volnější, ale také spodní prádlo. Novinkou v tomto období byla podprsenka. Ta vznikla mimo jiné i díky tomu, že zbrojní průmysl v průběhu 1. světové války potřeboval kovy, které byly používány také na výztuž korzetů. Upustilo se od korzetů a zkrátily se sukně. Velkou změnou bylo výrazné líčení, které doplňovalo jednoduchost oblečení. Novinkou byly zajímavé účesy z krátkých vlasů.
Jaké materiály byly tenkrát preferovány?
Primát si drželo hedvábí, bavlna, len a vlna. Vlna se zpracovávala i do velice jemných vláken, tento materiál byl ale výrazně dražší. Střední vrstva si mohla dovolit spíš materiál hrubší, ne moc příjemný, protože kousal. Novinkou byly látky z umělých vláken, anebo ze směsi. Umělá vlákna navíc pronikla do punčochového zboží – dámy nosily nylonky a pak silonky.
Co si oblékali studenti a studentky na přednášky v roce 1919, kdy vznikla Masarykova univerzita?
Páni museli nosit oblek. Dámy si oblékaly nejčastěji sukni, halenku a sako. Ve třicátých letech se běžnou součástí dámského šatníku staly kalhoty. Ženy je nosily do práce i do školy. Do té doby byly dámské kalhoty určeny výhradně na sport – na jezdectví, tenis, turistiku.
A co klobouky?
Klobouk byl stoprocentně součástí oblečení, jak dámského, tak pánského. Vdaná žena nevyšla na ulici bez klobouku a rukaviček. Příchodem do jakékoliv místnosti se klobouk sundával, dámský klobouk se výjimečně neodkládal, pokud byl viditelně součástí celého denního kompletu. Studenti na univerzitě si určitě klobouk sundávali při vstupu do budovy a v učebnách ho odkládali na dřevěné věšáky. Studentky v té době nosívaly klobouček typu baret, který také odkládaly.
Váš spolek se zabývá historií odívání a jeho prezentací. Kdy vznikl?
Spolek elegantních dam jsme založily v roce 1995, příští rok budeme slavit 30 let. Celé to vzniklo v turistickém oddíle, kam jsem chodila v 90. letech. Šlo o společnost lidí, která připravovala také historické akce. Se skupinou kamarádek jsme si na ně začaly zhotovovat krásné šaty. V počátku jsme vystupovaly na Šiklově mlýně, protože některé akce byly zaměřené westernově. My jsme se chtěly zaměřit více na módu, a proto jsme založily Spolek elegantních dam. Vlastníme repliky šatů ze starších období, a to až od gotiky. Ale náš hlavní záběr je móda a tance 19. století a první poloviny 20. století.
Proč je spolek výhradně dámský?
Od začátku jsme cílily na tance bez mužů a také vývoj historických oděvů se nám zdá u žen zajímavější.
Máte autentické modely z dob, které prezentujete?
Zakládáme si na tom, abychom předváděly módu autentickou. Z první poloviny 20. století máme mnoho dobových kusů, které jsou originální. Pokud si zhotovujeme repliky, tak dbáme na materiál, střih modelů a doplňky (rukavice, kabelky, klobouky). Dochovaný originál šatů například z období empíru či biedermeieru je velká vzácnost, kterou vlastní muzea. Věrné kopie těchto modelů máme nově ušité.
Ve dvacátých letech vycházely módní časopisy. Bývaly v nich i střihy?
V letech 1928–1943 vycházel módní časopis Eva, kde byly k vidění návrhy a fazony dámských oděvů. Střihová dokumentace se dá dohledat v knihovnách a archivech, protože vycházely samostatné střihové knihy. Tím, že mám vystudovanou střední textilní školu, tak mi nedělá problém nakreslit si střih podle obrázků, dobových kalendářů a fotografií. Některé šaty si šiji sama, něco mé kolegyně. Spolupracujeme také se salónem Móda minulosti, který vlastní naše bývalá členka Štěpánka Skalická a se salónem YouriDolls Corsetry and Costumes Kristiny Ketmanové.
Které historické oděvy máte ráda a proč?
Mou srdeční záležitostí je móda 19. století. Mám ráda krásné splývavé šaty s vysokým pasem z období empíru, ale také široké sukně, krinolíny a zdobnost biedermeieru. Tanec v krinolíně je velkým zážitkem nejen pro nás, ale i pro diváky. Přestože se móda v 19. století měnila zhruba po dvaceti letech, tak se neplýtvalo materiálem a šaty se přešívaly. Líbí se mi, že se velké množství látky, když se opustilo od kruhové konstrukce sukně, využilo na novou siluetu a styl. Tak vznikly honzíky. Na vycpávky, které zvětšovaly dámské pozadí, se aranžovala právě přebytečná látka.
Historie oděvů je váš celoživotní koníček. Přivedlo vás k němu kromě studia na textilní průmyslové škole také studium na Masarykově univerzitě?
Částečně ano. Na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity jsem studovala speciální pedagogiku, což byl relativně nový obor, který tenkrát vedla Marie Vítková. K tomu jsem měla rodinnou výchovu, pod kterou spadaly předměty textilní výchova a šití. Promovala jsem v roce 1999 a jako diplomovou práci jsem zpracovávala historii odívání. Na studia vzpomínám velmi ráda, nasměřovalo mi to profesní život. Po absolvování jsem učila deset let na speciální škole, pak jsem odešla z oboru a po několika letech zase půjdu do školství. Tentokrát se ale nebudu věnovat speciální pedagogice, budu učit děti v 3. ročníku základní školy.
SWING pod širým nebem
Koncert SWING pod širým nebem rozezní park Denisovy sady ve čtvrtek 29. srpna 2024 od 18 hodin.
Vystoupení brněnské kapely Django Jet doplní ukázka tanců a historická módní přehlídka Spolku elegantních dam.
Srdečně zveme studenty, akademiky, zaměstnance, absolventy, přátele Masarykovy univerzity a širokou veřejnost. Přijďte s námi ve swingovém rytmu oslavit 105 let Masarykovy univerzity!
Vstup na koncert je volný.
Vítán je dresscode první republika nebo swing.
