Knihovna univerzitního kampusu spravuje knižní fondy lékařské fakulty, fakulty sportovních studií, farmaceutické fakulty, z přírodovědecké fakulty pod ni spadají obory chemie, biochemie, biologie, životní prostředí a stará se také o fondy výzkumného centra CEITEC. S jejím vedoucím Jiřím Kratochvílem jsme hovořili převážně o tom, co vše knihovna nabízí svým uživatelům z řad studentů a vědců.
Knihovna univerzitního kampusu (zkráceně KUK) má nejvíce studijních míst a účastníků vzdělávacích aktivit. Po knihovně na filozofické fakultě je svým fondem hned druhou největší knihovnou Masarykovy univerzity. Můžete zmínit konkrétní čísla?
Knihovní fond Knihovny univerzitního kampusu má dohromady 265 tisíc svazků knih a časopisů, z nichž je polovina umístěna v dílčích knihovnách. V knihovně máme 627 studijních míst a dalších 392 je v dílčích knihovnách. Co se týká našich vzdělávacích aktivit, tak jsme v roce 2023 měli na školeních 2 329 účastníků z řad studentů a vyučujících.
Jaký vztah je mezi KUK a dílčími knihovnami?
Knihovna univerzitního kampusu sídlí v pavilonu B09 Univerzitního kampusu Bohunice, kde poskytuje služby výše zmíněným fakultám. Zároveň metodicky řídí 75 dílčích knihoven, které se nacházejí na ústavech fakult či klinikách Fakultní nemocnice Brno a Fakultní nemocnice u sv. Anny. Knihovna univerzitního kampusu těmto knihovnám zajišťuje také nákup knih a jejich katalogizaci. Výpůjčky z jejich fondů vykonává ústavem pověřená osoba, což nemusejí být knihovníci. Výjimkou je velká dílčí knihovna Ústavu botaniky a zoologie, kterou naopak profesionální knihovnice obsluhuje. Knihy v dílčích knihovnách jsou primárně určeny k půjčování zaměstnancům daného ústavu či kliniky, po domluvě případně i studentům.
KUK podporuje vzdělávací aktivity a zajišťuje vlastní předměty. Co konkrétně to znamená a jak k tomu došlo?
V roce 2007, kdy vznikla, jsme se domluvili s lékařskou fakultou, že vytvoříme volitelný předmět, který bude zaměřen na rozvoj informační gramotnosti, takzvané vyhledávání v elektronických zdrojích, citování a příprava psaní odborného textu. Zkrátka, že knihovna zajistí vlastní předmět, jenž shrne základ, který studenti potřebují pro psaní bakalářské práce. Postupem času se na nás začaly obracet konkrétní ústavy – Ústav histologie a embryologie nás požádal, ať pro něj také vedeme předmět, který budou oni garantovat, ale náplň připravíme my. Pro lékařskou fakultu vedeme tyto kurzy v českém i anglickém jazyce.
Využívají vlastních předmětů i jiné fakulty?
Jakmile se na kampus přestěhuje farmaceutická fakulta, tak budeme řešit i její požadavky. S Ústřední knihovnou Přírodovědecké fakulty MU jsme se domluvili, že kurzy pro jejich fakultu zařizují oni. Spolupracujeme také s Ústavem veřejného zdraví či Ústavem botaniky a zoologie, kde vedeme přednášky pro nutriční specialisty, porodní asistentky i záchranáře. Knihovna spolupracuje i na programu P-PooL, ve kterém jsou vybraní studenti lékařské fakulty zapojeni do vědecko-výzkumné činnosti.
Jsou vlastní předměty pro studenty povinné?
Jsou povinně volitelné. V semestru nabízíme studentům vlastní předměty a semestrální školení: například vyhledávání odborných informací v databázích, citační a publikační etika, přednáška o predátorských časopisech, úvod do systematic review a citační manažer Zotero, což je aplikace, která generuje citace přímo do diplomové práce. Nabízíme i lekce základů Wordu a Excelu, ale i lekce zaměřené na psaní odborného článku. Vydali jsme též elektronickou příručku Metodika tvorby bibliografických citací a na webu je také dostupná příručka Jak citovat: citační styly. Do budoucna bychom to rádi rozšířili o přednášku o rozvoji kritického myšlení ve vztahu k fake news.
Kdo se přednášek a školení může zúčastnit?
Z univerzity se na ně může zapsat kdokoliv. Na přednášku o predátorských časopisech nedávno přišli doktorandi, ale i studentka bakalářského studia, kterou to zajímalo. Přihlásit se může i akademik. Někdy se na nás se žádostí o přednášku pro své oddělení obrátí přímo ústav či klinika, a to pak vedeme online. Školení realizujeme i formou webinářů, které jsou u studentů nejvyhledávanější formou přednášek a jsou dostupné i široké veřejnosti (účastnili se jich také akademici z Univerzity Karlovy či Univerzity Pardubice).
Kromě vzdělávání poskytujete i podporu akademikům v oblasti vědy a výzkumu. O co konkrétně jde?
Knihovna univerzitního kampusu dlouhodobě zpracovává pro fakulty a jejich akademické pracovníky různé publikační přehledy včetně citačních analýz pro potřeby habilitačního a profesorského řízení. Přehledy obsahují seznam autorových publikací s počtem citací a citačními metrikami z databází Web of Science a Scopus. Začátkem letošního roku jsme vyvinuli i aplikaci umožňující systémové zpracování těchto přehledů a zpřístupnili ji oddělením pro vědu a výzkum všech fakult.
Vy osobně se zabýváte problematikou predátorských časopisů. Můžete nám ji přiblížit?
O tématu predátorských časopisů se ve vědecké komunitě začalo intenzivně hovořit někdy v roce 2016, i když první zmínky se objevily už v roce 2008. Jde o časopisy, které parazitují na myšlence publikačního modelu Open Access, díky kterému se čtenář dostane zdarma k vědeckým článkům. Vydávání Open Access časopisů je financováno nakladateli nebo nejčastěji z poplatků od autorů publikace. Tento poplatek se hradí až poté, co článek prošel recenzním řízením – jde o posudek, který připraví obvykle dva nezávislí vědci. V kvalitních časopisech je běžné, že toto recenzní řízení trvá šest měsíců i rok. Predátorským časopisům jde především o finanční zisk z autorských poplatků, a proto rezignují na obvyklý redakční proces, a tím i na kvalitu článků. Tak se do světa vědecké komunity dostávají články, které neprošly recenzním řízením a můžou obsahovat chybné informace. Může se stát naopak i to, že v predátorském časopise vyjde kvalitní článek, který napsal renomovaný autor, ale tím, že nebyly dodrženy zvyklosti publikování (nebyl dostatečně recenzovaný a podobně), ztrácí na důvěryhodnosti.
Co má vědec udělat, aby se vyhnul nechtěnému publikování v predátorském časopise?
Problém „predátorů“ se netýká jen ČR, ale mnoha zemí ve světě. Predátorské časopisy chtějí získat peníze, a proto „bombardují“ vědce e-maily o tom, aby u nich publikovali, a lákají je na lživá tvrzení o citační metrice v databázích Journal Citation Reports, Scopus a podobně. Nezkušení vědci často nepoznají, že tyto informace nejsou pravdivé, protože si neověřili v databázi, zda tam daný časopis vůbec je zapsán a jaký má impakt faktor. Od roku 2017 kampusovým fakultám a od roku 2023 na žádost Open Science Core týmu celé univerzitě poskytujeme službu na kontrolu časopisů, zdali splňují formální kritéria etických pravidel vědeckého publikování. Naše služba spočívá v doporučení, jaká formální kritéria si má vědec zkontrolovat. Ověříme 10 kritérií (mimo jiné, jestli časopis nelže o impakt faktoru, zda má časopis pevně stanovený autorský poplatek) a podíváme se také na některé platformy vědecké komunity, zda někdo z vědců sdílí osobní zkušenost se zmíněným časopisem. Tyto informace poskytneme žadateli a doporučíme mu, aby před publikováním posoudil i odbornou kvalitu časopisu a poradil se se zkušenými kolegy.
Jste jedna z mála knihoven v ČR, která poskytuje informační podporu systematic review. Je tato služba určena výhradně vyučujícím?
Služby poskytujeme akademikům a doktorandům v kampusu, ale fakticky ji využívají zejména vědci z lékařské fakulty. Dáváme jim informační podporu ve věci metodologie tvorby, a to zejména vytvoření vyhledávacího dotazu, výběru databází a následné technické podpory při výběru vyhledaných publikací. Autoři systematic review z těchto publikací pak získávají informace potřebné k zodpovězení určité vědecké otázky. Konkrétně lékaři si tak mohou ověřit nejlepší vědecky popsané postupy léčby pacientů.
KUK je moderní knihovna, kde uživatelé naleznou převážně soudobou odbornou literaturu a časopisy. Vlastníte i vzácné historické tisky a publikace?
Přímo v knihovně máme historické publikace zejména z oblasti fyziologie ze 17. a 18. století. Základ našeho historického fondu tvoří asi 600 knih vydaných před rokem 1860, které byly součástí knihovny profesora Kruty. Vladislav Kruta působil dlouhá léta ve Fyziologickém ústavu a kromě svého oboru se zajímal o dějiny medicíny a osobnost Jana Evangelisty Purkyně. Jako bývalý lékař u RAF měl po roce 1948, a zvláště pak 1968, ztíženou pozici na univerzitě. Po Krutově smrti Fyziologický ústav pečlivě schraňoval jeho téměř 1 400 knih. Jejich definitivní uložení bylo možné až v roce 2007 v nových prostorech knihovny. Další historické knihy jsou uloženy i v Ústavu botaniky a zoologie, mezi nimi i Mattioliho herbář z roku 1596. Tyto vzácné tisky však na regálech nenajdete, protože jejich půjčování je kvůli ochraně možné jen se svolením.
Zastupujete knihovny v EDUC alianci, což je sdružení několika zahraničních univerzit (Francie, Německo, Itálie), které spolu sdílejí zkušenosti a navazují vzájemnou spolupráci. V souvislosti s dobrými zahraničními vztahy připravujete mimo jiné i mobilitní týden pro knihovníky. Co tento projekt nabízí?
MUST Week (Masaryk University Staff Training) je organizován programem Erasmus a podporuje výjezd i neakademických pracovníků do zahraničí. Mně to umožnilo získat zkušenosti v Německu a USA. Akci každoročně pořádáme s Centrem zahraniční spolupráce. Pro účastníky připravíme prakticky týdenní knihovnickou konferenci, kterou kombinujeme s přednáškami a exkurzemi do našich univerzitních knihoven. Cílem projektu je prezentace a sdílení zkušeností univerzitních knihovníků, které se týkají velmi často oblasti výzkumu a vzdělávání. Jde o putovní akci, kterou Knihovna univerzitního kampusu pořádala vloni, letos se toho ujala Ústřední knihovna Přírodovědecké fakulty MU.
Ve vaší knihovně pracuje 21 zaměstnanců, kteří mají převážně knihovnickou odbornost. Mohou v KUK dělat více rozmanitých činností, nebo se věnují pouze specifickému odbornému úkolu? A mají možnost také sami publikovat?
U nás má každý knihovník primární funkci, někdo se specializuje na akvizici (nákup literatury) a katalogizaci, jiný pracuje za výpůjčním pultem. Každopádně všichni alespoň část svého času stráví ve výpůjčních službách. Díky tomu jsou v pravidelném přímém kontaktu s uživateli a jejich potřebami. Práce v Knihovně univerzitního kampusu má přidanou hodnotu i v tom, že se zaměstnanci mohou věnovat vlastní vědecké práci a rozvíjí knihovnický obor. Zejména v rámci vzdělávání se zabýváme tématy vědeckého publikování, o kterých sami píšeme do zahraničních časopisů.
Člověk si někdy představuje, že knihovník má nudnou práci, ale ono to tak není. Co máte vy osobně na knihovnictví a práci v KUK rád?
V knihovně mám výborný kolektiv zaměstnanců, se kterými se dobře a v pohodě domluvím. Když je potřeba něco udělat, vždy se aktivně zapojí. Takže korektní a bezva spolupráce s kolegy, ale také i s fakultami. Mě osobně baví práce kolem podpory vědy a výzkumu, například právě predátorské časopisy, publikační etika a vzdělávání. Asi proto, že jako absolvent Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity rád vyučuji.