V knihovně na přírodovědecké fakultě sídlí duch přírody

Příjemné prostředí Ústřední knihovny Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity není jedinou výhodou pro studující a pedagogy. Její „učící knihovnice a knihovníci“ (teaching librarians) působí jako lektoři různých vzdělávacích předmětů pro podporu informační gramotnosti. Kromě standardních knihovních a výpůjčních služeb v ní návštěvníci mohou zhlédnout i tematické výstavy a zúčastnit se zajímavých akcí, které během roku knihovna nabízí. Pro vedoucí Taťánu Škarkovou je důležitý nejen rozkvět knihovny, ale i profesní rozvoj a dobré vztahy v týmu zaměstnanců.

Mezi několika staršími budovami v areálu přírodovědecké fakulty je knihovna moderní prosklenou stavbou s krásným výhledem do botanické zahrady, kterou v průběhu roku pokrývají různé druhy popínavých rostlin. Jaká je její historie?
Potřeba nových prostor pro knihovní a informační služby byla na přírodovědecké fakultě pociťována od počátku devadesátých let 20. století, kdy narostl počet studijních oborů. Dílčí knihovny, roztroušené v historickém areálu na Kotlářské, ani tehdy malá centrální knihovna nemohly uspokojit zvýšený zájem o dokumenty a další služby knihovny. Proto přírodovědecká fakulta vypsala veřejnou soutěž na novou budovu, kterou vyhrála architektonická kancelář Radko Květa. Stavební konstrukce knihovny byla řešena překlenutím stávající auly, která byla stavbou nedotčena, s využitím prvků přemostění ocelovou konstrukcí. Výstavba byla zahájena v říjnu roku 2003 a dokončena a předána v říjnu 2005.

Přestože je knihovna budována v minimalistickém stylu, její interiér působí útulně. Byl to původní záměr, nebo jste si knihovnu zvelebili vy?
Já jsem staromilec, a když jsem přišla v roce 2008 do této moderní budovy, které se říkalo akvárium, tak jsem měla potřebu se tady zabydlet. Bylo těžké zamilovat se do prostoru, který byl stroze vybavený dlouhými stoly a židlemi. Proto jsem postupně začala nakupovat sedací soupravy a křesílka, která jsou dnes na chodbách, a do celého prostoru zase více začleňovat rostliny a květiny, aby zde byla přívětivější atmosféra. Je třeba říct, že základní myšlenkou vzniku knihovny byla koexistence budovy a zeleně, která se na nás přenáší ze sousední botanické zahrady. V tomto duchu realizujeme také veškeré úpravy i v interiéru. Dnes u nás najdete hodně květin a zeleně, i když klima v budově pro ně není úplně ideální. V létě tu máme hodně teplo a v zimě zase chladno. Vzduchotechnika, která je v těchto prostorách, je naprosto nevyhovující jak pro rostliny, tak především pro uživatele. Věřím, že se nám to podaří nějak změnit a vylepšit, hodně nás to trápí. 

Není obvyklé, aby uživatelé knihovny měli k dispozici kromě studoven také relaxační zónu a kuchyňku. Bylo náročné to prosadit?
Když se v roce 2014 odstěhovaly fondy chemie a biologie do Knihovny univerzitního kampusu a prostor v přízemí se uvolnil, začali jsme řešit jeho novou dispozici. V tom nás podpořilo vedení fakulty. Navázali jsme spolupráci se studenty z akademického senátu a výsledkem je současná podoba zrekonstruovaných prostorů, tedy relaxační část s kvalitním sezením, uzavřené seminární místnosti pro společnou práci a studium i kuchyňka s vybavením. Jsme typ hybridní knihovny a snažíme se reagovat na měnící se potřeby uživatelů, které dnes rozhodně nejsou jen o dlouhé řadě stolů a židlí. Abychom stále nabízeli příjemné a motivující prostředí, máme v prostorovém vybavení stále co měnit a vylepšovat. 

Jaké obory jsou zastoupeny ve vašem fondu a které dílčí knihovny jsou součástí přírodovědecké knihovny? 
Ústřední knihovna spravuje knihovní fond pro neživé obory jako matematika, fyzika, geologie, geografie. Jediným zástupcem živé vědy je fond antropologie. Každý z oborů má své zázemí a studovnu, které jsou rozmístěné v budově na jednotlivých patrech. Celkem spravujeme 178 000 knihovních jednotek, z nichž je 63 000 umístěno v těchto studovnách ve volném výběru a skladu. Naší součástí jsou také čtyři dílčí knihovny, které tvoří Botanická zahrada, Děkanát, Mapovna a Ústav fyziky Země.

Přestože knihovna zajišťuje nákup hlavně publikací, které se týkají současných výzkumů, vlastní i historický fond a staré tisky. Co zajímavého u vás badatelé objeví?
Historický fond naší knihovny tvoří 667 svazků vydaných mezi lety 1600 až 1911. Jedná se o publikace s nádhernými barevnými kresbami nerostů, zkamenělin a geografických map. Vlastníme také spoustu zajímavých a cenných titulů z matematiky a fyziky, jako například i druhé vydání knihy Optika, tři knihy o odrazu, lomu a ohybu světla od Issaca Newtona, která je historicky prvním optickým vědeckým spisem, v němž je mimo jiné vyložena částicová teorie světla. Celý historický fond je plně zkatalogizován a vyhledatelný v souborném katalogu Masarykovy univerzity a jeho půjčování má svá speciální pravidla. K digitalizaci historického fondu jsme zatím nepřistoupili, a to především z personálních důvodů a zajištění financí pro nákup IT techniky. Nyní se nám ovšem „rýsuje“ možná spolupráce, od které hodně očekávám, tak snad jsem to nezakřikla a posuneme se i v této oblasti.

Kolik máte studijních míst? 
Máme 290 studijních míst, z toho 63 míst s počítači, jedno multifunkční zařízení a jeden velkoformátový skener. K využití jsou tři seminární místnosti, z nichž je jedna vybavena IT technikou a dataprojektorem, kde mohou uživatelé společně pracovat a diskutovat. K jejich využití je potřeba rezervace. K dispozici je také pět individuálních boxů, které se nachází ve studovně věd o Zemi a matematice, a jedna digitální učebna. Zvláště během semestru je v knihovně provoz opravdu velký. Denně naše prostory využívá 450 až 600 studentů a studentek. Studijní zázemí poskytujeme především pro akademiky a studenty naší fakulty, ale našich služeb využívají i uživatelé z řad odborné veřejnosti. 

Které elektronické informační zdroje máte k dispozici? 
Masarykova univerzita a v našem případě i přírodovědecká fakulta se výrazně podílí na financování elektronických informačních zdrojů pro svoje ústavy a pracoviště. Vědečtí pracovníci mají k dispozici jak multioborové a centrálně hrazené zdroje typu Web of Science, Scopus, tak i specializované oborové zdroje, které si dohodnutou mírou jednotlivé ústavy spolufinancují. Elektronické informační zdroje jsou v současné době zastřešované národním projektem CzechELib, který sdružuje požadavky všech vysokoškolských knihoven v České republice.

Čím vším se vaši knihovníci zabývají a kolik vás je? 
V Ústřední knihovně pracuje 13 knihovníků a naše činnosti jsou opravdu různorodé. Tým je rozdělený, jak já říkám, na „hardcore knihovníky“, což jsou ti z nás, kteří se primárně zaměřují na práci s fondem – akvizici, jmennou a věcnou katalogizaci, meziknihovní výpůjční službu nebo výměnu publikací. Druhý tým, označuji jako knihovníky „2.0“ nebo spíše už „3.0“, jejich činnosti jsou opravdu specifické. Část z nich zajišťuje podporu našim akademikům při správě a kontrole publikací do Rejstříku informací o výsledcích, do elektronických informačních zdrojů a pomáhá s přílohami pro habilitační a doktorské práce včetně pomoci se správou jednotlivých profilů a identifikátorů. Další část se zabývá informačním vzděláváním pro bakaláře, magistry i doktorandy a rozvíjí své dovednosti ve věcech managementu a PR aktivit. Kolegové mají pracovní úvazky hodně rozmanité a většinou nedělají jenom jednu činnost. Všichni se také určitým poměrem hodin podílí ve službách knihovny, aby dobře znali své uživatele.

Mezi zaměstnanci v přírodovědecké knihovně máte specialistu ICT, což není obvyklé. Co tato profesní specializace obnáší?
Jedná se opět o úvazek s více specifickými činnostmi jako je nákup a instalace hardware a software, řešení běžných technických potíží, školení a instruktáže. Kolega dále zajišťuje informační vzdělávání uživatelů a zaštiťuje projekt digitalizace diplomových prací. Mít ve svých řadách specialistu ICT je velká výhoda oproti některým fakultním knihovnám, kde tato pozice není. Proto se v rámci univerzitního strategického záměru knihoven Masarykovy univerzity s vedoucími ostatních knihoven bavíme také o možnosti sdílených pozic, což se může týkat právě i této specializace.

Proč digitalizujete diplomové práce?
Tato potřeba vznikla poté, co jsme byli v roce 2017 vytopeni a voda ve skladu zasáhla mimo jiné i historický fond a kvalifikační a diplomové práce. Původním záměrem byla digitalizace pro archivní a konzervační účely, ale vzhledem k tomu, že jejich zveřejňování podléhá specifikám autorského zákona, tak prozatím skenujeme a upravujeme práce vytvořené a obhájené pouze do roku 2000. Jak to bude s digitalizací děl starších, je ve fázi příprav a dalších řešení.

Jaké vzdělávací kurzy připravujete pro studenty?
Především nabízíme kreditově hodnocený předmět Informační výchova, který studujícím umožní například orientaci v citační problematice, ukáže, jak psát odborné práce, vyhledat si potřebnou literaturu a elektronické zdroje. Doktorandům nabízíme semináře, přednášky nebo dnes spíše workshopy, které se týkají třeba pedagogických kompetencí, kariérního růstu, evaluace studentských prací, duševního zdraví a mnoha dalších témat. Jejich náplň je proměnlivá a je k dispozici všem doktorandům Masarykovy univerzity. Záznamy proběhlých kurzů a přednášek jsou pro zaměstnance a studenty dostupné na našich webových stránkách. Dalším předmětem, který připravujeme i pro ostatní zájemce z různých oborů jsou Digitální kompetence a nástroje 1 a 2, dříve pod názvem Multimédia. Jejich cílem je vybavit studenty dovednostmi a znalostmi potřebnými pro efektivní využití digitálního světa. Umožní jim také lepší pochopení grafických technologií pro využití multimédií v budoucí kariéře i studiu.  

V přízemí knihovny pořádáte výstavy. Musí být jejich autoři a témata propojeni s fakultou?
Témata se primárně vztahují k přírodě, ale není to podmínka. Stejné je to s autory. V tomto roce prozatím proběhly dvě výstavy. Nedávno skončila expozice centra RECETOX, mapující 40 let jejich působnosti. Oproti tomu jsme v únoru uživatelům nabídli putovní historickou výstavu Uloupené umění, dokladující ukradené, ztracené a nalezené umění židovských obyvatel za 2. světové války, která proběhla ve spolupráci s Památníkem Terezín a Centrem pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války. Často jsou u nás zastoupeny jak výstavy ústavů a pracovišť přírodovědecké fakulty, tak i jednotlivců. Nyní se domlouváme na výstavě ilustrací Jiřího Fixla.      

Kromě výstav organizujete v knihovně i besedy a přednášky, které může navštěvovat také veřejnost. Jak k tomu došlo?
Původně jsem pracovala v Městské knihovně v Moravském Krumlově, kde jsme se hodně zaměřovali na pořádání besed se spisovateli, ilustrátory a dalšími zajímavými osobnostmi. Když jsem přišla do knihovny na přírodovědeckou fakultu, tak mi tato aktivita hodně chyběla. Proto jsem začala organizovat odborné přednášky nejen našich akademiků, ale i dalších vědců. Mezi ty nejvíce navštěvované rozhodně patřily přednášky astrofyzika a astronoma Jiřího Grygara, které proběhly ve čtyřech cyklech. V současné době od přednášek upouštíme a více se zaměřujeme na spolupořádání různých akcí a aktivit – Noc vědců, PhD Day, Prvákoviny, Open Day, Noc s Andersenem pro děti zaměstnanců a jiné.

Příjemné prostředí knihovny přírodovědecké fakulty je pro práci velkou výhodou. Čeho si na „své“ knihovně považujete?
Mám skvělý tým! Vnímám to s radostí, protože mě těší sledovat, jak moji kolegové rostou, zajímají se o nové trendy a přicházejí se zajímavými nápady. Pro mě je hodně důležité a inspirující, že společně dokážeme o věcech hovořit a pracovat na nich. Nedávno jsme uspořádali „teambuilding“, abychom si jasně definovali naše nové cíle a celkovou vizi knihovny, která nejen nechce ustrnout na místě, ale ví, v čem má silnou pozici, a zná i své slabé místo. 

Jaké další plány s knihovnou máte?
Dlouhodobě prosazujeme rekonstrukci a zvelebení venkovního prostoru atria, kde by mohla probíhat výuka, studenti by tam mohli relaxovat, ale také něco pěstovat, nebo si třeba zacvičit. Nápadů máme opravdu spoustu a jsou zaneseny i v architektonickém návrhu, který opět předložíme vedení přírodovědecké fakulty pro další investiční a neinvestiční projekty pro rok 2025. Naším cílem je poskytování služeb v příjemném prostředí obklopeném zelení, s kvalitními prostory pro studium i společné setkávání, odpovídající jednadvacátému století. Líbila by se mi představa, kdyby naše knihovna byla další botanickou zahradou v areálu a naši uživatelé by se mohli svézt po liáně z třetího patra až do přízemí. Možná to zní zvláštně, ale narážím tím na zastoupení rostlin a zeleně v interiéru, protože si myslím, že když k nám uživatelé přijdou, a zvláště poprvé, navodí jim pocit místa klidu a pohody, což může mít pozitivní vliv na snížení stresu.