S myšlenkou vytvořit specializovanou letní školu přišel Kévin Salesse z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, když před dvěma lety úspěšně žádal o MASH Junior grant. Salesse se profesně věnuje biologické antropologii a izotopové bioarcheologii a mimo jiné se specializuje i na kremační studia. Stejně jako řada odborníků z jeho oboru i on musel velké množství znalostí získat sám praktickými pokusy i díky stážím, post-doc pozicím a zahraničním konferencím.
Tehdy si uvědomil, že je potřeba v daném oboru vyškolit další generaci vědců a akademiků, protože zjistil, že v Evropě a pravděpodobně ani jinde na světě neexistuje ucelený program věnovaný antropologii kremace. Proto ve spolupráci s Centrem zahraniční spolupráce Masarykovy univerzity a Elżbietou Jaskulskou z University of Warsaw přišel s nápadem vytvořit unikátní letní školu, která by vyplnila chybějící mezeru v oboru. Intenzivní kurz je otevřený všem zájemcům a jeho cílem je nabídnout osobitý vzdělávací zážitek, který kombinuje teoretické znalosti s praktickými aktivitami.
„Vytvořili jsme tak intenzivní dvoutýdenní kurz, který zahrnuje výuku ve třídě i v přírodě, přičemž odpoledne mají studenti dostatek volného času na společenské aktivity, aby si mohli léto v Brně plně užít. Na výuce se kromě mě a Elżbiety podíleli i další odborníci z MU, Akademie věd ČR, University of Chester (Velká Británie), Staffordshire University (Velká Británie), Vrije Universiteit Brussel (Belgie), Ghent University (Belgie), Uppsala University (Švédsko) a University of Coimbra (Portugalsko), takže studenti měli možnost setkat se s evropskými odborníky v oboru. Velmi důležitá pro setkání všech byla také podpora generálního zástupce Vlámska ve střední Evropě,“ vysvětluje Kévin Salesse.
Návštěva krematoria i práce v laboratoři
Do letního kurzu se zapsaly studentky z Mexika, Číny, Hong Kongu, Itálie, Francie, Velké Británie a Česka. Každá studovala odlišný obor – od antropologie, archeologie a historie přes média až po chemii. Teoretická výuka, na níž se studentky se dozvěděly spoustu nového o moderních kremačních praktikách ve světě i současných trendech v pohřebnictví, se střídala s praktickou výukou. A tak se třída byla podívat také v Moravském zemském muzeu i brněnském krematoriu.
„Návštěvu krematoria hodnotily studentky jako jeden z největších highlightů celé letní školy. „Na exkurzi jsme měli příležitost mluvit s ředitelkou a dalšími pracovníky krematoria, kteří odpovídali na nejrůznější dotazy, díky nimž jsme získali lepší představu o složitostech moderního českého pohřbívání, o protokolech pro uctivé zacházení se zesnulými a o odbornosti personálu. Byli jsme se také podívat ve veřejné i technické místnosti, kam je přístup přísně regulován. Zpovzdálí jsme pozorovali, jak se rakev posouvá do kremační pece. Celá návštěva probíhala v souladu s etickými zásadami a kromě rakve jsme nic jiného neviděli. I tak to ale byla pro účastníky velmi emotivní a silná cesta,“ říká Kévin Salesse.
Tematika smrti v moderním i minulém kontextu se prolínala celou letní školou, a právě proto měli vyučující se studentkami pravidelně několik debriefingových setkání, kde mohli sdílet a diskutovat své pocity, aby se ujistili, že náročnější momenty bez větších problémů dobře zpracovávají.
V praktické části si studentky vyzkoušely i řadu dovedností. Učily se například pracovat s lidskými ostatky v různých kontextech – včetně starověkých inhumací a kremací. Také se zdokonalily v mikroexkavaci a samostatně vytvářely 3D záznamy protohistorických uren. V rámci laboratorních cvičení z lidské osteologie se naučily identifikovat, analyzovat a podávat zprávy o kosterních pozůstatcích. Mimo jiné se proškolily i v přípravě vzorků pro infračervenou spektroskopii s Fourierovou transformací, a to pomocí spektrometru, k němuž má katedra antropologie přístup.
Kremace jako zkušenost
Aby byla výuka co nejvíce praktická, připravili si vyučující pro studentky také sérií kremací pod širým nebem, u nichž byli po celou dobu kvůli bezpečnosti přítomni i dobrovolní hasiči. Na celý den tak třída vyrazila do terénu a na volném prostranství měla za úkol postavit tři pohřební hranice. Na ně pak umístili prasečí nohu, kterou pak společně zapálili a čtyři hodiny monitorovali. Další den se některé studentky spolu s vyučujícím ještě vrátily na místo experimentu a odebraly několik vzorků ze všech spálených pohřebišť. Ty pak následně analyzovaly v laboratoři.
„Jsem moc ráda, že jsem se zúčastnila kurzu zaměřeného na kremaci, k takovému tématu se ve škole běžně nedostaneme. Experiment s kremací byl opravdu zajímavou částí výuky. Nejdřív jsme se musely v týmu domluvit, jak konstrukčně postavíme pohřební hranici. Potom jsme už jen sledovaly, jak se zvyšuje teplota, jak dřevo mění barvu a jak se kosti částečně nebo úplně kalcinovaly na kremační fragmenty. V praxi jsme tak viděly teorii, o níž jsme se na letní škole učily. Celkově to byla velmi cenná zkušenost a bylo pro mě velmi podnětné mluvit s vrstevníky o často tabuizovaném tématu. Uvědomila jsem si také, jak podobně, a přesto odlišně vnímáme tak univerzální pojem jako je smrt,“ hodnotí letní školu Alison Gould, studentka chemie z University of Southampton.
Kromě akademické části si studentka pochvaluje i kulturní a společenský program, který Masarykova univerzita pro studenty připravila, například včetně výletu do Vídně nebo ukázky folklorních tanců a ochutnávky vín. I když byla v Česku pouhé dva týdny, je velmi ráda, že za tak krátkou chvíli mohla potkat studenty z celého světa a poznat Brno i českou kulturu.
„Na letošní letní škole byly velmi motivované studentky a bylo potěšením s nimi pracovat. Atmosféra ve třídě i při venkovních aktivitách byla fantastická a získali jsme velmi pozitivní zpětnou vazbu. Obzvláště na mě zapůsobil skupinový projekt odevzdaný na konci programu, který jasně ukázal, že studentky vedly smysluplný mezikulturní dialog na téma kremace. Věřím, že je tato zkušenost hluboce ovlivní a že na ni budou dlouho vzpomínat. Doufám, že se naše cesty za několik let opět zkříží a že jim tato letní škola pomůže najít své místo v oboru,“ uzavírá Kévin Salesse.