Brno, parkoviště autobusů před Janáčkovým divadlem. Hlouček českých studentů, opodál německy mluvící kroužek. Stejné téma, rozdílné obavy, nejasná očekávání. Ve vzduchu visely nesmělé otázky: „Máš představu, jak to tam asi bude vypadat?“ „Teče v tom hotelu teplá voda?“ „Jak vůbec poznáme pravé hřivny od padělků?“ Takto začala naše cesta do neznáma...
Literárně naučná cesta do Haliče a Bukoviny (někdejších nejvýchodnějších území rakousko-uherské monarchie) byla pomyslnou tečkou za semináři věnovanými německy píšícím spisovatelům z těchto regionů dnešní Ukrajiny. Oba kurzy pojmenované „Halič – literární krajina“ probíhaly paralelně na FF MU v Brně pod vedením Winfrieda Adama a na Universität Regensburg, kde seminář zaštítil Prof. Neureuter. Týdenní exkurze se uskutečnila v rámci spolupráce těchto partnerských univerzit a za finanční podpory nadací BOSCH, DAAD a BAYHOST.
První kroky naší cesty vedly do kulturní metropole Lvova, která vedle ukrajinské hýří i směsicí arménské, židovské a polské kultury. Stopy spisovatele Josepha Rotha nám svojí přednáškou přiblížil i ukrajinský spisovatel a překladatel Tymofij Hawryliw. Naší pozornosti neuniklo ani pochmurné městečko Brody, které stále dýchá svým provincialismem. Zvláště v porovnání s nejznámějším, bohatě zlatem ozdobeným, západoukrajinským poutním místem Počajiv, jehož náboženská atmosféra vyrazí dech, ale zanechá i představu o ortodoxní církvi. V oblasti Bukovina na nás čekalo univerzitní město Černovcy a literárně činný akademik Petro Rychlo se svojí přednáškou o vývoji německy psané literatury na území Bukoviny. Poslední zástavkou bylo moderně zrekonstruované město Ivano-Frankovsk, které je působištěm mladých současných ukrajinských literátů. Tímto působivým místem nás osobně provedla spisovatelka Halyna Petrosanjak a našla odvahu s námi promluvit česky a ke konci i přečíst své básně.
Na Ukrajinu jsme odjížděli s obavami, ale vrátili jsme se v mnohém obohaceni. Setkání s ukrajinskými studenty germanistiky bylo příležitostí nejen k získání odpovědí na naše všetečné otázky, ale i k navázání nových kontaktů. Týden však nestačí k prozkoumání všech zákoutí, a proto pro nás tato země dále zůstává místem, které je zahaleno rouškou tajemství. Ukrajina je nádherná země plná architektonických skvostů, ale i neuvěřitelných kontrastů, o kterých se musí každý přesvědčit na vlastní oči.
Obrovský dík patří Winfriedu Adamovi, lektorovi DAAD, za jeho nápad podniknout cestu na Ukrajinu a neotřesitelnou odvahu i celou německo-českou exkurzi zrealizovat. Velký podíl na bezchybném průběhu celého pobytu nese i náš průvodce Ukrajinou, absolvent řezenské univerzity Roman Dubasevych.
