U příležitosti 125. výročí narození Ondřeje Sekory uspořádali odborníci z Katedry českého jazyka a literatury akci, na které posluchače seznámili s jeho životem a dílem. Zajímavé příspěvky si pro Večer Ondřeje Sekory připravili Jiří Poláček, Milena Šubrtová, Hana Kraflová či Jiří Procházka. Mezi hosty dále patřili i Tomáš Prokůpek a Pavel Jirásek, autoři knihy Mravenčí a jiné práce mapující Sekorovu tvorbu.
Jaký byl životní příběh umělce, který se narodil v brněnské městské části Královo Pole? Milena Šubrtová přiblížila začátky jeho tvorby spolu s původem postavy Ferdy Mravence. Novinář a cestovatel ve 20. a 30. letech minulého století přispíval Lidovým novinám různými komiksovými obrázky. Později, spíše dílem náhody, se jeho humorná díla přesunula do knižní podoby. Ve známost tak vešla postava Ferdy Mravence. „Odborná kritika byla k Sekorově dílu spíše lhostejná, Ferda ale okamžitě zvítězil u dětských čtenářů,” upozornila Milena Šubrtová z Katedry českého jazyka a literatury.
Ferda získával svou podobu postupně. Mravenčí tělo Sekora polidšťoval, vždy se ale snažil přiblížit skutečné říši hmyzu. Změna nastala až v 50. letech, kdy do Sekorovy tvorby zasáhla komunistická propaganda. Postava Ferdy Mravence byla najednou mnohem lidštější. Neřešil už problémy hmyzího světa, ale lidské. Propagoval stejné věci jako režim, vyjadřoval se proti západním hodnotám, podporoval poslušnost občanů a poslouchání autorit, propagoval vkladní knížky. „Sekoru částečně omlouvá, že tak činil z vlastního přesvědčení po trpké zkušenosti z války a později se k veselým příběhům bez komunistického apelu vrátil,” vysvětlila Šubrtová.
Po Sekorově smrti se Ferda Mravenec dočkal filmových a jiných zpracování. Kvůli prodeji autorských práv se mravenčí hrdina objevil i v reklamě. Podle Šubrtové by Sekora nadšený nebyl, zejména kvůli odchýlení od biologicky správného popisu hmyzího života.
Tomáš Prokůpek ve svém příspěvku ukázal i jiné aspekty Sekorovy tvorby: od sportovních karikatur po dětský novinový koutek a časopisy. „Mezi zapomenuté postavy patří třeba doktor Břoušek (karikatura sportovce), Voříšek či dvojice Hnát a Patrčka,” popsal Prokůpek.
Pozoruhodné je také to, že Sekora byl podle dalšího přednášejícího Jiřího Procházky i vášnivým sběratelem hmyzu. Jeho tropičtí motýli i čeští brouci tvoří stejnojmennou unikátní sbírku v archivu Moravského zemského muzea. Ještě překvapivější je i angažmá Sekory ve sportovním světě. Kromě mapování Tour de France při jeho pobytu ve Francii byl velkým popularizátorem ragby. Založil první ragbyové kluby u nás a jeho odkaz si mladí sportovci připomínají dodnes.
Přednášku si přišli poslechnout i studenti přímo z Katedry českého jazyka a literatury. „V rámci studia češtiny se o literaturu aktivně zajímám. Na Sekoru jsem si během přednášky znovu vzpomněl, mám ho spojeného se svým dětstvím. Zaujaly mě informace o využití Ferdova jména v reklamě nebo ve filmu,” podělil se o dojmy student David Nierostek.
Autorka článku je studentkou fakulty sociálních studií a členkou studentské redakce Magazínu M.
