„Samozřejmě potěší, když někoho takto zaujmete, protože primárně neděláte svoji práci kvůli cenám. Ale je to pro mě důležitá zpětná vazba, která dokládá, že to, čemu se věnujete, má smysl,“ říká pedagog, který na fakultě informatiky působí jako odborný asistent Katedry počítačových systémů a komunikací. S fakultou, která letos slaví 30 let od svého vzniku, je přitom Nikola Beneš spjatý už více než 20 let. „Už od třetího ročníku jsem kromě vlastního studia vedl i různá cvičení a semináře. O pár let později jsem začal učit naplno jako doktorand a učím dodnes,“ popisuje.
Cenu rektora MU pro vynikající pedagogy si vysloužil za vyučování kurzů Programování v jazyce C++, Základy programování a Algoritmy a datové struktury. „U přednášek se vždy snažím o co největší interaktivitu. Využívám během nich například i webovou chatovací aplikaci SpeakUp, skrz kterou mohou studenti anonymně klást dotazy. To je užitečné zejména pro studenty prvních ročníků, kterých mám při předmětu Základy programování přes sedm set. Přednáška je rozmístěna do tří různých učeben, takže tam by ani forma osobní komunikace s každým studentem nebyla možná,“ vysvětluje.
Jiným druhem odezvy, kterou Nikola Beneš ze strany studentů pravidelně získává, je takzvaná předmětová anketa. „Tam se mi sice sejdou stovky ohlasů, ale je nutné je brát trochu s rezervou, protože názory v této anketě bývají hodně polarizované. Buď jsou výrazně pozitivní, anebo hodně negativní.“ Obzvlášť za poslední dva roky do studia výrazně promlouvá i umělá inteligence. „Ne vždy je tento přínos pozitivní, protože studenti si často pomocí AI výrazně usnadňují práci a nechávají za sebe umělé chatboty vypracovávat například týdenní úkoly. Nerozvíjí to pak v nich schopnost přemýšlet o zadaných problémech a učit se je samostatně řešit,“ tvrdí.
Za svoji více než dvě desetiletí dlouhou praxi vidí Nikola Beneš také rozdílný přístup zájemců o studium na fakultě informatiky. „Na začátku tisíciletí, kdy jsem sám byl studentem, se předpokládalo, že každý, kdo se na fakultu informatiky hlásí, umí programovat. Tím pádem se výuka více zaměřovala na matematicko-informatickou teorii. Dnešní uchazeči a následně studenti prvních ročníků však většinou neumí programovat nebo dokonce nemají ani žádné zkušenosti s prací na počítači. Většina studentů má sice mobily nebo tablety, ale klasický počítač neznají. Někteří se tak musí třeba teprve naučit psát na klávesnici,“ přibližuje.
A co je pro Nikolu Beneše kromě čerstvě obdržené pedagogické ceny měřítkem, že svoji práci dělá dobře? „Když vidím, že nám z fakulty informatiky vycházejí kvalitní odborníci a vzdělaní lidé, kteří jsou schopni svými znalostmi obohatit společnost.“
