Přejít na hlavní obsah

Výzkum IRTIS: Používání sociálních sítí je prospěšné i nebezpečné

Na dnešní den, tedy 11. únor, připadá Safer Internet Day s podtitulem Společně za lepší internet. 

Při této příležitosti vědci z fakulty sociálních studií představili výsledky 15 studií, které zkoumají vliv používání digitálních technologií na životní pohodu dospívajících.

Výsledky jednoho z nejrobustnějších a nejkomplexnějších výzkumů svého druhu v České republice ukazují, že dopady technologií, které v souvislosti s rozvojem a dostupností digitálního prostředí, ovlivnily v posledních letech prakticky každou část našich životů. Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti (IRTIS), tedy výzkumný tým pracující v rámci projektu Digiwell zjistil, že na někoho mohou mít technologie vliv negativní, na jiného pozitivní. V první řadě záleží na tom, zda jde o dívku nebo chlapce, ale záleží i na věku, a také na tom, jak digitální technologie adolescent používá.

Vědecký tým sledoval stejné skupiny adolescentů během jednoho až dvou let. Intenzivní sběr dat s využitím mobilních telefonů jim tak umožnil dělat ohledně vlivu technologií na dospívající unikátní závěry.

„Zjistili jsme, že je prakticky nemožné mluvit o univerzálních efektech médií. Dopady používání digitálních technologií se liší podle způsobu jejich používání – někdo třeba sleduje stránky s násilným obsahem a někdo jiný se na internetu především učí a získává informace. Používání sociálních sítí může být jak prospěšné, tak nebezpečné. Současně každý dospívající je jiný – někdo se s online nástrahami vyrovná lépe a někdo jiný hůře. Je to ostatně stejné jako v běžném světě, kde například nástrahám alkoholu a drog někteří dospívající odolávají a jiní právě naopak,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu David Šmahel.

Dopady používání technologií na adolescenty jsou různorodé také v oblasti psychologického wellbeingu, například nálady nebo stresu. Jedna studie se zabývala tím, zda čas strávený používáním a způsob používání chytrých telefonů souvisí se stresem. „Naše výsledky ukazují, že záleží nejen na čase stráveném na telefonu, ale také na způsobu, jakým je využíván. Pro rodiče a vyučující je tedy klíčové bavit se s dospívajícími nejen o tom, jak dlouho telefon vyžívají a co na něm dělají, ale také jakým způsobem a jak často ho využívají. Slibné by v tomto ohledu mohly být například různé strategie limitující různé stresující aspekty používání telefonu, jako je množství notifikací,“ doplňuje autorka studie Michaela Šaradín Lebedíková.

Další studie zkoumaly oblast sociálního hraní a její dopady na depresivní nálady a pocit osamělosti. „Zjistili jsme, že dopady sociálního hraní jsou jiné pro chlapce a dívky. To může souviset s odlišnou motivací chlapců a dívek, se kterou do her přicházejí. Například u dívek jsme zjistili, že zvýšená míra deprese vedla také ke zvýšenému sociálnímu hraní, což u chlapců nebylo. Pro dívky by tedy mohly být hry únikovým mechanismem od depresivní nálady. Ověření však vyžaduje další výzkum,“ přibližuje autor této studie David Lacko.

Vědci se zabývali také fyzickým wellbeingem, například oblastí vlivu technologií na spánek. Konkrétně zkoumali vliv používání chytrých telefonů před spaním na spánek následující noci. Proti předpokladům zjistili, že ve dnech, kdy dospívající používali své chytré telefony před spaním více než obvykle, chodili spát o něco dříve a spali o něco déle. Jde o poměrně překvapivé zjištění, které naznačuje, že v některých případech mohou chytré telefony fungovat jako pomůcka ke spánku. Současně však také zjistili, že zvýšené používání dalších médií (například počítače, notebooku) mělo na spánek negativní vliv, dospívající usínali později.

Výsledky všech 15 studií jsou publikovány v rozsáhlém reportu, který byl aktuálně zveřejněn v rámci evropského projektu EU Kids.

3 otázky pro: Vedoucího výzkumného týmu IRTIS Davida Šmahela

David Šmahel

Kde tým IRTIS získává respondenty pro takové množství výzkumných studií?
Naše studie byly podpořeny projekty FUTURE (GAČR EXPRO) a Digiwell (OP JAK). Respondenti longitudinálních výzkumů a experimentů byli především z online panelů agentur, s hledáním tedy pomáhaly profesionální výzkumné agentury. Pro EMA studii jsme hledali dospívající i skrze reklamu na sociálních sítích.

Jaká jsou obecně vaše doporučení v oblasti digitálních technologií a jejich vlivu na adolescenty?
Rodičům bych doporučil hlavně se ničeho nebát a používat zdravý rozum. Rozumné používání digitálních technologií má na dospívající typicky malý anebo téměř žádný vliv. Rodiče by si měli o používání technologií s dětmi a dospívajícími také povídat – mohou se jednoduše zeptat, co a proč online dospívající dělají, co je tam baví. Pokud hrají hry, mohou si zkusit klidně zahrát. Prostě na online světě dospívajících participovat a nebrat to tak, že do toho světa nepatří.

Na co konkrétně se chcete v následném výzkumu ještě zaměřit?
Ohledně vlivu digitálních technologií na dospívající máme ještě rozepsáno hodně studií. Například v oblasti online agrese, vlivu na spánek, depresi, osamělost a další. V projektu Digiwell se pak budeme hodně věnovat výzkumu vlivu používání technologií na dospělé, včetně kontextu pracovního prostředí. Začlenili jsme do týmu IRTIS také tým pracovních psychologů, což přinese nové zajímavé výsledky a perspektivy.

Hlavní novinky